Klára Kodešová 
Všeprostupující poruchy charakteristické především problémy s mezilidskou komunikací, omezenou schopností navázat vztahy a dezorientací ve vnímání okolního světa. Tak jsou definovány pervazivní vývojové poruchy známé také jako poruchy autistického spektra. Mezi tyto vývojové poruchy nepatří pouze různé typy autismu ale také například Rettův anebo Aspergerův syndrom.
Lidé, kteří těmito poruchami trpí se vyznačují specifickým chováním a odlišným vnímáním světa. Opakování vzorců chování, stereotypizace života, obtíže v oblasti sociální komunikace, ale mnohdy i nadprůměrný intelekt a mimořádné logické a matematické myšlení. To vše jsou aspekty, které ovlivňují, a především řídí život lidí s poruchou autistického spektra (dále už pouze PAS).
Ne všichni lidé s PAS jsou stejní. To, že jeden má problém s pohledem do očí, neznamená že druhý ten problém bude mít také. Všichni jsme rozdílní a originální, a to samé platí i o lidech s těmito poruchami. Proto se tomu říká spektrum. Je více možností, jak se tyto poruchy mohou projevit.
V roce 2012 proběhla střelba v Sandy Hook elementary school jejímž viníkem byl dvacetiletý Adam Laza. U soudu, který proběhl roku 2014 bylo uvedeno a později publikováno médii, že Laza měl diagnostikovanou PAS a obsedantně kompulzivní poruchu. Tento a mnoho dalších podobných případů však vede společnost k myšlence, že osoby s PAS jsou více náchylní k spáchání trestního činu, ačkoliv to žádná studie nepotvrzuje.
Nejznámější reprezentací PAS v kinematografickém světě je role Dustina Hoffmana ve filmu Rain Man, kde hraje postavu Raymonda, která má PAS. Ačkoliv je role ztvárněna brilantně, přesto se nevyhnula jisté stereotypizaci. Film vyvolal mylnou představu, že pokud člověk nemá výjimečné schopnosti (např je vysoce inteligentní) jako má Rain Man není možné, aby měl PAS. Ačkoliv se v některých případech PAS (především u Aspergerova syndromu) vyskytuje nadprůměrné IQ není to pravidlem. Ve většině případů jsou lidé s PAS průměrně inteligentní.
Jednou z nejnovějších adaptací PAS v kinematografii je film Spolu, kde je Štěpánem Kozubem ztvárněna role autistického Michala. Ačkoliv je role Michala zahrána dobře a snaží se o co nejvěrohodnější obraz autismu, ve filmu se objevuje jedna fatální chyba a to, že Michalův autismus je způsoben úrazem. Michal byl totiž do svých osmi let bez PAS, ale po pádu ze schodů se z něho stal autista. To je jedena z dalších chyb, které média prezentují společnosti a ta si pak utváří mylný obraz o lidech s PAS.
Mýty spojené s PAS komplikují život, jak lidem, kteří tyto poruchy mají, tak i jejich rodičům a příbuzným. Média a společnost nastolila stereotyp a ten ovlivňuje, jak jsou osoby s PAS přijímány a vnímány. Na základě jednoho filmu nebo jedné osoby s PAS, kterou známe, nemůžeme soudit, jací jsou i ostatní, kteří tuto poruchu mají. Je důležité si uvědomit, jak média tyto osoby prezentují, a zamyslet se nad tím, zda je v pořádku, že jsou lidé s PAS takto vnímáni a prezentováni.
