Adam Kučatý 
Jako zdravotní sestra na covidové jednotce intenzivní péče máte informace přímo z ruky, je situace z pohledu zdravotníka natolik vážná, jak ji popisují média?
V posledních týdnech je situace vážná. Asi nejhorší v celém průběhu pandemie. V nemocnicích leží stále více mladých lidí, a to je na tom nejhorší.
Nemocnice vás přeměnila na oddělení covidové jednotky intenzivní péče, jaká je normální pracovní náplň vaší JIP?
Pracuji na transplantační jednotce intenzivní péče. Nejčastěji se staráme o pacienty po transplantaci ledvin, o pacienty se selháním ledvin a jinými interními diagnózami. Odborná práce těžší není. Náročnější je však to, že musíme používat ochranné pomůcky a je tato práce dosti psychicky náročná.
Musela jste provádět nějaké zákroky, se kterými jste se ještě za svých 20 let praxe nesetkala?
Ano, protože teď u nás leží pacienti s různými diagnózami, například po operaci srdce. Měli jsme tam dokonce pacienta, který tam ležel s bodnou ránou do hrudníku.
Ovlivňují vás ve vaší pracovní náplni respirátory?
Ano, ovlivňuje mě to. Často mě bolí hlava a člověk má pocit z nedostatku vzduchu.
Jak dlouhou dobu musíte být s covidovým pacientem ve styku?
Je to různé, záleží na stavu pacienta. Z počátku jsme se snažili chodit k nemocnému co nejméně, ale časem člověk už nemá o sebe takový strach a snaží se k pacientům chodit, jako za normálních okolností. Takže dnes skoro stejně tak často, jako při běžné práci.
Nemocní se mohou někde pohybovat?
Pacienti se můžou pohybovat pouze po svém pokoji, a to i tehdy, když je pacient schopen chodit. Je to pro ně velmi omezující. Lidé, kteří u nás leží, jsou vděčni za každé slovo navíc, popovídání si, protože tam jsou sami, bez návštěv.
Máte, jako zdravotní sestry, které se starají o pacienty s covidem19, nějakou zvláštní podporu, ať už finanční, či jinou?
Dostáváme finanční příplatek za to, že jsme na covidovém oddělení a občas dárek od štědrých lidí. Naposledy to byla voda Rajec a přípravky z Justu.
Z jakých částí se skládá „covidové brnění“ a jak dlouho se do něj oblékáte?
Máme dvoje rukavice, nepropustný plášť, návleky na boty, čepici, brýle, nebo štít a samozřejmě respirátor FFP3. Do 4 minut jsem oblečená. Nejdříve si nasadím čepici, kterou mám na hlavě po celou dobu směny, taktéž respirátor. Když jdu za pacientem, tak si obleču první rukavice, poté návleky na boty a plášť. Následují brýle. Nakonec si dám druhé rukavice.
Je těžší pracovat v covidovém oblečení?
Samozřejmě, třeba po takové ranní hygieně pacienta je člověk tak mokrý, že může rovnou skočit do sprchy. Dalším problémem je, že člověk u některých odborných výkonů nemá takový cit. Jde třeba o zajišťování periferního žilního katetru, odběr krve, napojování na dialýzu.
Zdravotní sestrou jste 20 let, považujete toto období za nejtěžší?
Nevím, jestli za nejtěžší, ale určitě za nejpodivnější. Jednou je to ale má práce, tak se s tím musím poprat.
