Začalo to už v dubnu 1933, kdy nacistické úřady vyzvaly občany k bojkotu židovských obchodníků, právníků, lékařů a jiných "neárijských" elit, které byly nacistickému režimu trnem v oku. Pokračovalo to omezováním Židů v každodenním životě - nesměli používat veřejnou dopravu a mohli nakupovat jen v určitých hodinách. Úřady postupně přitvrzovaly. Židé byli nucení nosit žlutou hvězdu s označením "Jude", tedy německy "Žid", museli přiznávat majetek anebo ho rovnou odevzdat. Norimberskými rasovými zákony nacisté zbavili Židy německého občanství a násilí na nich páchané legalizovali.
Křišťálová noc vlastně představovala vyvrcholení těchto nálad v německé společnosti, touto dobou bylo součástí Německa už i Rakousko a české pohraničí, pogrom tedy proběhl i ve větších městech, které Československo v roce 1938 na základě Mnichovské dohody postoupilo Třetí říši, například v Liberci. Během pogromu vyhořelo přes 1000 synagog, 7000 židovských obchodů, přes 30 000 Židů čekala internace v koncentračních táborech. Prameny se liší pouze v počtu zabitých.
Devátý listopad ale není jediným milníkem německých dějin. Zatímco v roce 1938 došlo k této ohavné a odsouzeníhodné události, o 51 let později, tedy v roce 1989 došlo k další převratné události - a to pádu Berlínské zdi, která byla jedním ze symbolů studené války.