Andrea Lhotská 
Někteří kuřáci by zřejmě mohli mít speciální obranné mechanismy
Studie amerických výzkumníků, kterou publikoval žurnál Nature Genetics, popisuje, že někteří lidé mohou mít v těle mechanismy, které je chrání potlačováním buněčných mutací, které způsobují rakovinu. Toto zjištění by mohlo pomoci odhalit kuřáky, kteří jsou onemocněním více ohrožení a měli by se pečlivě pozorovat. „Mohl by to být důležitý krok směrem k prevenci a včasnému odhalení rizika rakoviny plic,“ vyjádřil se ke studii jeden z jejích autorů, pneumolog Simon Spivack. „V současnosti bojujeme primárně s pozdními stádii onemocnění, což je dost neefektivní."
Výzkum přinesl nečekané výsledky
Vědci porovnávali mutační prostředí normálních plicních buněk dvou skupin lidí: nekuřáků ve věku 11 – 86 let a kuřáků ve věku 44 – 81 let, kteří dlouhodobě kouřili alespoň jednu krabičku cigaret denně. Zjistili, že mutace se na plicních buňkách tvoří s přibývajícím věkem i u nekuřáků, u kuřáků je jich ale přece jen podstatně více. Počet buněčných mutací také rostl rovnoběžně s počtem let kouření, po 23 letech kouření se ale jejich nárůst – a tedy i nárůst rizika vzniku rakoviny – zastavil.
Co vědce překvapilo, bylo zjištění, že nejsilnější kuřáci, kteří přesáhli 23 let kouření, vůbec neměli nejvyšší počet mutací. „Naše data naznačují, že přežili tak dlouho i přes intenzivní kouření díky výkonným mechanismům, které hromadění mutací potlačily. Buďto opravily poškozenou DNA, nebo detoxikovaly cigaretový kouř,“ vysvětluje Spivack. Pokud si ale říkáte, že si klidně zariskujete a budete spoléhat na to, že jste mezi těmi „vyvolenými“ jejichž tělo se vůči rakovině samo obrání, ještě se na chvíli zastavte. Rakovina je totiž dost možná to nejmenší, co vám při dlouhodobém kouření hrozí.
Co vše obsahuje cigareta?
Kuřáci vědí, že cigarety obsahují nikotin, a o zbytek už se většinou raději moc nezajímají. Je ale dobré vědět, že tabákový kouř obsahuje také více než 4 000 škodlivých chemických látek. V prvé řadě jde o jedovatý oxid uhelnatý (CO), který zabraňuje přenosu kyslíku z plic do tkání. Hned po něm následuje třeba kyanovodík, jedovatý plyn, který používali v plynových komorách nacistických koncentračních táborů nebo oxid dusičitý (NO2), který může ve větším množství vést ke zvýšené kazivosti zubů či zánětu spojivek. V neposlední řadě jsou to pak nejrůznější těžké kovy, radioaktivní látky jako polonium a radon, a také dehet, kterého silný kuřák za rok vdechne až čtvrt kila.
Přestože málokterý kuřák umře na rakovinu, se kterou je kouření nejčastěji spojováno, umírá jich pro jiné příčiny způsobené dlouhodobým kouřením ročně kolem 16 000, což je více než v případě užívání tvrdých drog či alkoholu.
