ne., 1. prosinec 2019 22:41

Proč Katarziin srdcebol vyprodal klub dva dny po sobě

Katarzia v Café V Lese Katarzia v Café V Lese Zdroj: Barbora Zůnová
Slovenská zpěvačka Katarzia už není pro Českou kotlinu neznámým jménem. Tato rodačka z Nitry na sebe upozornila již v roce 2013 svou deskou Generacia Y, po které následovaly úspěšné spolupráce například s Davidem Kollerem pro jeho album David Koller & Friends či letošní píseň Role X, kterou nahrála s legendárními PSH, a která je dle Spotify třetí nejposlouchanější písní této skupiny. A to včetně Repertoáru.

Na 25. listopadu měla Katarzia naplánovaný koncert v legendárním Café V Lese, který se vyprodal tak rychle, že druhý den byl přidán ještě jeden. A ten se vzápětí vyprodal taky.

Katarzia nastoupila na pódium ve futuristické verzi slovenského kroje se svítící čelenkou připomínající tykadla a už od první písně bylo jasné, že tenhle koncert bude velká emoční zátěž.

Já jsem si Katarzii osobně všimla v roce 2016, kdy jsem objevila desku Agnostika. Melancholické niterné texty, vlastní hudba a produkce celé desky z ní sundala nálepku písničkářky s kytarou a nahradila ji progresivní zpěvačkou, za kterou stojí velmi dobře fungující kapela.

Na nejnovější desce Antigona, původně doprovodné hudbě ke stejnojmenné divadelní hře, Katarzia výrazně začleňuje elektronický sound a nechává prostor i pro nadpozemsky znějící klávesovou linku v podání Alberta Romanuttiho, jež stojí za mladou a velmi výraznou kapelou Bert & Friends.

Setlist byl poskládán jak z Antigony a Agnostiky, tak z ještě nevydaných písní, z nichž mě (a myslím, že rozhodně ne jedinou) nejvíc dostala píseň Bonsaj – vyznání lásky pro zpěvaččiného blízkého přítele, který mimochodem byl v publiku.

Katarziu jsem slyšela už víckrát – většinou ale na festivalech či ve větších a otevřených prostorech (například ve Veletržním paláci na festivalu Lunchmeat). Tento koncert byl ale něčím úplně jiným. Emoce nahuštěné v malém prostoru klubu byly o to víc citelné a přišlo mi, že naprosto neznámí lidé najednou sdíleli úplně tu samou melancholii a možná až depresi nad tím, jak se jim významy textů zarývaly do duše.

Objektivně můžu říct, že pokud o Katarzii ještě někdo neslyšel, tak nebude trvat dlouho a změní se to. Subjektivně říkám, že tyhle texty jsou zároveň sůl do duševních ran a lék, který je s pokorou dokáže vyléčit.

A abych dokončila myšlenku z názvu článku - jestli Katarziu neznáte, pusťte si její tvorbu, ať už kytarovou Generaciu Y, experimentálnější Agnostiku, nebo elektronickou Antigonu. Tak či tak, bude to stát za to.

        

Zobrazeno 591 krát
Naposledy upraveno: út., 3. prosinec 2019 22:14
Pro psaní komentářů se přihlaste