Adéla Halfarová Spartakus nenechal v Moravském divadle jediné místo neobsazené. Náměty jako vůdce versus obyčejný lid, slabí versus silní a svoboda versus otroctví, jsou atraktivní napříč všemi staletími. Kouzlem antické doby se nechali zlákat i olomoučtí obyvatelé, možná i proto, že Spartakus je u nás poměrně novinkou. Poprvé bylo v české republice představení uvedeno v roce 1957, v Národním divadle v Praze, kam se následně vrátilo i v roce 1976. V roce 1975 a 2007 se hrálo v Brně, v roce 2005 pak v Ostravě a v roce 2014 v Plzni. Olomouc uvedla premiéru 6.3.2015 a stala se tak teprve pátým českým městem, které mělo tu čest Spartaka nabídnout tuzemským divákům.
Gladiátorské drama bylo ověnčeno majestátní hudbou arménského skladatele Arama Chačaturjana, kterou zahrál Moravský orchestr. Tomáš Hanák, dirigent celého představení se svěřil, že hudba doprovázející tuto hru, působí filmovým dojmem a má rozhodně pravdu. Spíše než jako balet působilo celé představení jako taneční divadlo – dynamické, syrové a dech beroucí.
Choreografii a režii dramatu měl na starost Robert Balogh, který se svěřil, že chtěl Spartaka inscenovat již od útlého dětství, kdy ho viděl poprvé.
Co se týče obsazení, Spartakus našlápl ani jedinkrát vedle. Toho včerejšího se ujali:
Ivo Jambor, jakožto nebojácný Spartakus, je od první do poslední chvíle neochvějně věrný své roli hrdiny i mučedníka zároveň. Yui Kyotani, drobná baletka japonského původu ztvárnila Spartakovu manželku Frygii, oddanou a milující, avšak stejně jako Spartakus spoutaná v okovech otroctví. Záporáky v celé hře pak zastupují síly mocnosti – narcistický a zbabělý císař Crassus, jehož role se ujal Lukáš Cenek, a jeho proradná milenka Aegina, zastoupená krásnou Irinou Laptěvou.
Nelze však opomenout ani ostatní herce, dotvářející celou scénu antického impéria – římské nevěstky a otrokyně, i Spartakovy spolubojovníky stojící proti otrokářům a císařským jednotkám. Ti všichni oblečeni do úchvatných kostýmů Romana Šolce. Kontrast bohaté vládnoucí třídy a chudých otroků je jasný na první pohled. Zatímco Aegina a její dámy nosí zlaté, bílé, a červené barvy, Friga si vystačí s jednoduchými šaty v modré či hnědé. Císařská zbroj je vyvedená v úchvatných detailech a barvách, bojovníci jeho pána nosí štíty, kopí, meče, nože a v pozadí vždy drží stráž římská orlice. Otroci takový luxus nemají. Jediné, co zakrývá jejich těla je kůže, trocha látky a ty nejobyčejnější meče a štíty, kterými mohou zachránit svůj život. Jejich ozdobami nejsou zlaté věnce a blýskavé rukojeti, ale pot a vůle bojovat za svou svobodu.
To vše zasazené do scén Eduarda Přikryla, které nás zavedou do Spartakova tábora i císařského paláce. Ani na chvíli nezapomenete, že jste se ocitli zpátky v čase.
Drama Spartakus rozhodně stojí za to navštívit. V dnešním světě, kde se neustále jen mluví a mnohdy naprázdno, je velmi osvobozující a krásné podívat se na dílo, které ve vás dokáže zanechat silný dojem bez použití jediného slova. Živoucí hudba a technicky dokonalý a oku lahodící tanec je základem celého kouzla. Nejbližší termín dalšího představení je 15.12.2015 v 19:00. Délka představení je přibližně dvě hodiny.
Libreto: Robert Balogh (podle Nikolaje Volkova), Choreografie a režie: Robert Balogh (podle Jurije Grigoroviče), Asistenti choreografa: Dana Krajevskaja / Jelena Iliina / Martin Tureček, Hudební nastudování: Tomáš Hanák, Dirigent: Tomáš Hanák / Petr Šumník, Scéna: Eduard Přikryl, Kostýmy: Roman Šolc, Dramaturgie: Tomáš Lehotský
Obsazení:
Spartakus: Ivo Jambor / Damani Campbell Williams / Uladzimir Ivanou, j. h.
Frygie: Yui Kyotani / Irina Laptěva / Ema Krajčírová
Crassus: Lukáš Cenek / Patryk Mielewczyk
Aegina: Irina Laptěva / Yui Kyotani
Andabates: Martin Tureček, j. h.
Murmillus: člen skupiny Adorea
Retiarius: Damani Campbell Williams / Ivo Jambor
