Jiří Labanc 
V rámci události Týden (reflexe) médií a popkultury na FF UP a v rámci oslav desátého výročí založení Centra kulturálních, mediálních a komunikačních studií v ČR se na KMKSŽ konaly přes celý týden od 5. do 8. listopadu přednášky a panelové diskuze.
Ve středu navštívili katedru tři regionální novináři, Martin Dostál (Český rozhlas Olomouc), Ondřej Wiglasz (ČT, TS Ostrava) a Jakub Mikel (MF Dnes Olomouc). Ti společně diskutovali na téma regionální žurnalistika v době oligarchizace médií, rozebírali rozdíly mezi celostátní a regionální žurnalistikou, proč dělají právě regionální žurnalistiku nebo budoucnost regionální žurnalistiky. Diskuzi moderoval Karel Páral společně s Petrem Orságem, vedoucím KMKSŽ.
Prvotní otázky ze strany Karla Párala směřovaly na největší stres v redakcích. „Když se stane nějaká významná událost, každý ji chce dostat do zpravodajské relace co nejdříve, osobně musím korigovat redaktora a zároveň i zprávaře; to, jak bude zpráva dlouhá a jak to všechno zakomponovat do relace. Čím je míň času, tím víc je to stresující,“ reagoval Dostál.
V regionu mě drží patriotství, dostal jsem se tam hned do praxe
Diskutujícím byl položen dotaz, co je drží v regionální publicistice. „Po mých studiích v Praze jsem se chtěl vrátit domů, patriotismus je to, co mě tady drží. V Praze nosíte redaktorům kazety a pomáháte se skriptováním i dva roky, v regionech se do praxe dostanete hned. Regionální žurnalistika je skvělá v tom, že vyjíždíte za lidmi na vesnice, jejich příběhy se dostanou ven jen díky regionálnímu zpravodajství,“ prohlásil Wiglasz. S ním se shodl i Dostál. „Zvažoval jsem, jestli nejít za kariérou do Prahy, zvítězil ale můj vztah k regionu, pohybujete se tady, máte znalost a zkušenosti s tímto prostředím. V Praze je bohužel tato žurnalistika přehlížena, pokud někdo napíše něco zajímavého z regionu a v Praze si toho po půl roce všimnou, je z toho celostátní boom,“ uvedl pracovník ČRo.
Perspektiva regionální žurnalistiky
„V Praze by si měli uvědomit, že regiony potřebují, jsou tady plnohodnotní novináři,“ odpověděl Wiglasz na otázku týkající se budoucnosti regionální žurnalistiky. „Důležitá je větší kvalita,“ pokračoval po něm Dostál, „osvícení musí být majitelé médií, musí se klást důraz na kvalitu a osobnosti, které by měly v těchto médiích vystupovat,“ dodal. „Novinářům v regionech by prospělo, aby se nebáli zeptat se na cokoliv, zažívám stále víc bezotázkové konference,“ doplnil kolegy Mikel.
Novináři z celostátních médií by měli více jezdit do jiných měst
Ze strany publika zazněla otázka, jak by se dalo pomoci zvýraznění regionální žurnalistiky. „Je to o osobnostech, u každé žurnalistické práce jsou nejdůležitější diváci a čtenáři, právě oni se musí přetáhnout k regionální žurnalistice. Docílit by se toho dalo tím, že se tam přetáhnou známé osobnosti. Kdyby v těch regionech vystupovaly, zvedla by se tam úroveň,“ odpověděl Dostál. „Pokud bude Praha ta hlavní hvězda, kam chtějí všichni jít za žurnalistikou, regiony budou trpět,“ opět doplnil Mikel. Wiglasz navrhl, že by novináři z celostátních médií měli více jezdit do jiných měst napříč regiony, aby se pozvedla úroveň samotných novinářů a zájem o regionální žurnalistiku.
Chybí tady nová generace investigativců
Řeč přišla i na regionální investigativní žurnalistiku. „V ČT na ni není moc prostor, občas se sice něco vyskytne, ale není to prioritní. Nemůžete přijít za redaktorem, ať něco vyzkoumá, nebo ať na něco přijde, je to o pracovní povaze a poctivosti samotného redaktora, jestli se do toho vrhne. V Česku chybí mladí investigativní novináři, opakují se tady pořád stejná jména. U nich mi ale přijde, že sami už občas nedokážou rozeznat, jestli jsou za hranou. Chybí mi tady nová generace investigativců,“ zamyslel se Dostál. Na toto téma Mikel reagoval: „Já bych řekl, že v Praze jsou mladí lidé, kteří přicházejí se zajímavými tématy, problém je v předávání kontaktů, aby měla tato investigativita nějakou komunitu.“
Úřady se zabedňují, odkážou vás na mluvčího
K otázce ohledně srovnání regionální žurnalistiky v minulosti a současnosti se vyjádřil nejvíce Mikel: „Poslední roky se úřady zabedňují, aby se k nim novináři nedostali, odkážou vás na jejich mluvčího, který se ale v daném oboru nepohybuje jako samotní úředníci. Nikdy nevíte, co vám řekne, musíte si proto připravit spoustu otázek. Když jsem začínal, tak bylo možné se spojit přímo s úředníky, kteří vám řekli to, co jste chtěli. Poslední rok se ty úřady zabetonovávají.“ „Je taky pravda, že instituce si vybírají média, která si zvou na jejich tiskové konference, především u politiků zažíváme stále častěji, že s námi nechtějí komunikovat,“ přispěl svou zkušeností Wiglasz.
