út., 9. červenec 2024 16:36

Reportáž: Technika je základ a není to jen o tanci aneb zákulisí tréninku

V Brně studio funguje již třetím rokem V Brně studio funguje již třetím rokem Zdroj: Movement Studios
Taneční studio Movement Company spadá pod záštitu Movement Studios, které vlastní choreograf Jakub Dvořák. V Brně studio funguje již třetím rokem. Jeho cílem je připravit své tanečníky na profesionální komerční taneční svět. Mimo jiné se účastní tuzemských, ale i světových soutěží. V loňském roce brněnské tanečnice vyhrály titul mistryň světa.

Každý dobrý tanečník musí ovládat techniku, která vychází z baletu. Technika slouží ke správnému provedení prvků, aby tanečník předešel úrazu. V Movement Studios má každá složka tréninky minimálně třikrát týdně. Z toho pondělí patří technice, kterou vede bývalá baletka Kristina Marešová. Na první pohled z ní jde přirozený respekt, disciplína a preciznost.

Nejdřív je trénink, pak teprv ženy a jazz!

Trénink má dospělá elitní složka. Marešová začíná rozehřátím těla kardiem. Tanečnic je na technické lekci dvanáct, šest jich chybí. Všechny následují svou trenérku a opakují po ní. Hraje živá energetická hudba. Skáčou panáky, zvedají vysoko kolena, zakopávají, na řadu přichází takzvaní angličáci. Po zahřátí je na řadě workout na břicho a záda. Jedna z tanečnic říká, že je důležité mít zpevněný střed těla pro jeho správné držení.

„Ten workout a kardio jsou důležité pro fyzičku tanečnic, děláme to, aby zatancovaly formaci s jednoduchostí, a ne s vyplázeným jazykem,“ vysvětluje mi trenérka. Všechny slečny jsou koncentrované na trénink a pilně makají. Nikdo nemá odvahu povolit. Po intenzivním posilování je konečně čas na rozcvičku s protažením těla. Trenérka začíná od pomalých pohybů hlavy k protažení celého těla. Stále slyším: „Plié, stretch, plié, stretch.“ A tak pořád dokola. Takže pokrčit a napnout. Tím se svaly natahují a pořádně protahují. Po rozcvičce jsou na řadě rozsahy.

„Au, au, au,“ komentuje rozsahy tanečnice Sabina Vrágová, která na tréninky dojíždí ze Zlína. „Rozsahy spočívají v tom, že uděláte provaz s jednou nohou na židli a druhou na zemi. Tím se protahujete a zvětšujete ten rozsah. Ale strašně to bolí,“ vysvětluje Vrágová. Minutu a půl na každou nohu, zepředu i zezadu. Některé slečny mají po splnění cílů problém s chůzí, jiné jse tváří jakoby nic.

Technika je základ

Po úseku rozcvičky je tu první pauza na pití. Tu všechny tanečnice s chutí využívají. Pauza je po dvou minutách u konce a Marešová začíná vysvětlovat technickou řadu. Dívky se staví do dvou zástupů a postupně jdou do prostoru, přes celý taneční sál, dané technické cvičení. Začínají švihy – levá krok, pravá švih – a tak až na konec. Na zpáteční cestě vystřídají nohy. „Dopni spodní nohu, Eliško!“ kontroluje trenérka své svěřenkyně.

Ze základních švihů a kroků se technika přesouvá na točky. Nejdřív na jednu stranu, potom na stranu druhou. Ty jsou, jak se zdá, trochu větším oříškem. Tanečnice se navzájem podporují. Když se někomu něco povede, tleskají nebo se slovně chválí. „Technika mě baví, ráda se v ní zlepšuji, protože vím, že je v čem se zlepšovat,“ komentuje trénink Berenika Kouřilová.

Technika je základem pro tanec, vysvětluje mi tanečnice Valentýna Hradská. „Může být sebelepší tanečník pohybově, ale jestliže nemá techniku, není kvalitní,“ říká. Tanec, kterému se říká contemporary, tedy současný tanec, nemá přesné vymezení. Hodnotící by ale mohl být pohyb v těle, technika a schopnost to prodat publiku.

Jelen sem, fouette tam 

Baletní terminologie s sebou nese řadu pojmů jako: relevé, pasé, battement či attitude a mnoho dalších. Tanečnice se tak vzdělávají nejen v tanci, ale i ve francouzštině. Při složitějších prvcích jsou znatelné technické rozdíly mezi tanečnicemi. Jde poznat kdo je nováček a kdo už to má v malíčku. Zvlášť u skoků.

Marešová sem tam někoho opraví a vysvětlí podrobně, co přesně po tanečnicích chce. Všichni se snaží, morálka je dobrá a atmosféra na tréninku taky. Je vidět, že jsou v místnosti budoucí profíci. „Řekla bych, že jsme docela dobrý kolektiv, samozřejmě by se něco malého našlo, ale kde ne. Tréninky jsou příjemné, a to mě na tom moc baví,“ říká Hradská.

„Teď pojďme jeleny, potom z toho dálky,“ rozdává pokyny Marešová. V jeden moment se cítím jako na poli, kde je plno jelenů. Všichni skáčou ve stejném tempu a je to fascinující podívaná. Tanečnice jsou všechny zpocené a unavené. Po dvou hodinách je tu konec technické lekce. „Zítra nebudu moct chodit, už to vidím,“ povzdychuje si Vrágová. Na konci tréninku všichni tleskají.

Článek je součástí souboru textů vypracovaných v rámci samostatného projektu. Komentář věnující se tématu nadměrného drilu v profesionálním baletu najdete zde.

Zobrazeno 788 krát
Naposledy upraveno: út., 13. srpen 2024 12:42
Pro psaní komentářů se přihlaste