V nedávných parlamentních volbách vyhrály konzervativní síly nad těmi reformistickými. Není to však tak, jak se zdá. Umírnění nebo jinak nepohodlní kandidáti byli zatčeni, zkompromitování nebo jim nebylo umožněno vůbec kandidovat. Zároveň íránské úřady zaznamenaly rekordně nízkou účast ve volbách. Například v Teheránu přišlo volit 1,9 milionu občanů, ačkoliv volit může 8 milionů osob.
Nespokojenost mezi lidmi roste exponenciálně. Americké ekonomické sankce ve spojení s významným snížením cen ropy ze strany Saudské Arábie, jejíž export je velmi kritický pro ekonomiku Íránu, tvoří podhoubí pro nepokoje. Ty se projevily po sestřelení letadla ukrajinských aerolinek. Masivní protesty a kritika režimu už není zanedbatelná ani pro vládnoucí kruhy.
Po vypuknutí pandemie koronaviru je Írán jednou z nejvíce zasažených zemí. Přispěl k tomu také ekonomický faktor. Nedostatečně placení doktoři a zdravotní sestry, nedostatek ochraného materiálu, to vše ovlivnilo šíření viru. Mezi nakaženými je i nemálo íránských politiků.
Nejvyšší íránský představitel ajatoláh Chamenejí obvinil z šíření koronaviru USA. Je jasné, že těmto výrokům nevěří už ani samotní Íránci. Koronavirus odhalil již dlouho zpráchnivělé kořeny režimu. Jedinou neznámou je, za jak dlouho teokratická vláda padne.