út., 24. březen 2015 23:22

RW Americký sniper aneb óda na vlastenectví

Film inspirovaný stejnojmennou knihou ze života Christophera Kyla, který je považován za rekordmana ve smrtelných zásazích ve službách Navy Seals, naznačuje, jak se člen elitního válečného komanda (ne)vyrovnává s válkou v Iráku. 

 

Clint Eastwood ve svých osmdesáti čtyřech letech vytvořil nejvýdělečnější válečný film všech dob. Americký sniper jednu ze šesti oscarových nominací proměnil ve zlatou sošku za střih zvuku. Bradley Cooper, kterého si většina diváku vybaví z komedie Hangover 1-3, ztvárnil tentokrát vážnou, a emocemi naplněnou roli vojáka a otce. Děj se točí okolo příběhu Christophera Kyla, který se po 11. září rozhodl vyměnit život kovboje za službu v americké armádě.

Snímek ukazuje osud muže, který chce sloužit vlasti tak, že nevědomky zanedbává svoji rodinu. Muže absolutně pohlceného válkou, že na ni nepřestává myslet ani v okolí svých nejbližších. Příběh, ač natočený podle skutečných událostí, se zdá díky superschopnostem hlavního hrdiny a do očí bijící propagandě nacionalismu velice přitaženým za vlasy. Nejenže film dělá z ostatních amerických vojáku neschopné a bezduché panáky a ze všech Iráčanů stvůry lačnící po americké krvi, ale o hlavním hrdinovi si divák postupem času začne myslet, že odpuzuje kulky a je příbuzný Supermana.

Kdo si přišel pro slzy, ten se nakonec dočká. Kyleova žena sice v průběhu filmu brečí mnohokrát, ale divákovi přece jde o slzy jeho hrdiny. Těch se dočká před a po závěrečné střílečce, kterou Americký supersniper vyřeší ve stylu Ramba. Eastwood naštěstí propagandu nedotáhl do absurdního konce v tom smyslu, že by se američtí hoši nemohli nabažit irácké války a chtěli sloužit, dokud jim to zdraví dovolí. Naopak je po celý snímek zřejmé, jak jsou vojáci válkou velmi negativně ovlivněni a litují svého rozhodnutí vstoupit do armády. Samozřejmě až na Kylea. Tomu je lépe ve válce než s rodinou v USA.

Americký sniper nabízí divákovi spoustu rozdílných emocí. Od několika humorných poznámek supersnipera po dost depresivní rozhovor Christophera se svým bratrem, vracejícím se ze služby do Států. Pokud jste se před zhlédnutím filmu nezajímali o celý příběh Christophera Kylea, tak to ani nedělejte, přijdete tím o velkou porci ironie v průběhu a hlavně závěru snímku.

Bůh žehnej Americe a Clintu Eastwoodovi!

 

Zdroj fotky: filmserver.cz

 

 

Zobrazeno 1394 krát
Naposledy upraveno: čt., 30. duben 2015 15:35
Pro psaní komentářů se přihlaste