Valérie Anna Volosová 
Na poli sociální psychologie bylo provedeno mnoho pozoruhodných experimentů. Mezi prvními se zařadil i výzkum spojený s tzv. efektem experimentátora, který si kladl za cíl odhalit, do jaké míry jsou vůbec psychologické výzkumy validní. Výzkum vznikl především proto, protože si badatelé kladli otázku, zda při psychologických experimentech neovlivňuje nějakým významným způsobem experimentátor své respondenty či účastníky pokusů.
Jako jednu z prvních studií na toto téma v šedesátých letech 20. století provedla dvojice Rosenthal a Fode. Při jejich pokusu zjišťovali právě vliv experimentátorů na své respondenty, avšak v tomto případě roli respondentů hrály krysy. Jako „experimentátoři“ byli přizváni studenti, kteří dostali za úkol provést sérii pokusů spojených s učením krys v bludišti. Krysy měly co nejrychleji projít bludištěm a bylo právě na studentech, aby je to co nejefektivněji naučili. Každému studentovi byla přidělena krysa. Ale některým bylo řečeno, že dostali krysu „chytřejší“, měla se tedy učit rychleji, a jiní studenti si mysleli, že dostali naopak „hloupé“ krysy. Zajímavé bylo, že krysy, které studenti považovali za chytré procházely bludištěm opravdu rychleji, než ty u studentů, kteří se domnívali, že jejich krysy jsou hloupé. Pouhé očekávání studentů změnilo výsledky výkonů krys takovým způsobem, že když jim více věřili, více s nimi trénovali a povzbuzovali je, tak byly krysy skutečně výkonnější a bludištěm prošly rychleji. Svému očekávání tedy studenti přizpůsobili i své chování. A naopak ti studenti, kteří si mysleli, že mají hloupé krysy, jim věnovali méně pozornosti a podle toho pak vypadal i výsledek. Rosenthal popisuje tento proces jako sebenaplňující předpověď neboli sebenaplňující proroctví.
Z této skutečnosti vycházejí další dva efekty, které se liší svými výsledky. Tzv. Pygmalion efekt nastává tehdy, když očekávání je pozitivní. Dal by se shrnout do hesla: „pozitivní očekávání přináší pozitivní výsledky.“ Při dalším pokusu totiž Rosenthal a tentokrát Jacobson uskutečnili slavný experiment na učitelích a jejich žácích, známý pod názvem Pygmalion in the Classroom. Badatelé vybrali podle IQ testů průměrné žáky, ale jejich vyučujícím sdělili, že si v testech vedli nadprůměrně. Za nějakou dobu tito žáci skutečně začali vykazovat nadprůměrné výsledky. Učitelé se k nim začali chovat jinak – věnovali jim více svého času, častěji je vyvolávali a chválili je. Tímto způsobem zvyšovali sebedůvěru žáků, jejichž motivace k učení rostla, a to celé vedlo k lepším výsledkům.
Na druhé straně však existuje také tzv. Golemův efekt. Ten je naopak záporný a zde „negativní očekávání vede k negativním výsledkům.“
Oba tyto fenomény neplatí stoprocentně ve všech situacích, ale všimnout si jich lze poměrně často.
Zjišťujeme tedy, že můžeme druhým nevědomě poměrně výrazně pomoci, ale také i uškodit, dalo by se říci pouhým „vlastním očekáváním“.
