po., 29. srpen 2022 17:55

Šimon Hlinovský: O nevýhodách, které mohou lidi s Aspergerovým syndromem potkat v rámci pracovního pohovoru a o tom, jak se stal redaktorem

Šimon Hlinovský Šimon Hlinovský Zdroj: Archiv Šimona Hlinovského
Šimon Hlinovský je politolog a redaktor ATYP magazínu. Tento magazín je zaměřený na autismus a Aspergerův syndrom. Byl jedním z přednášejících třetího ročníku autistické konference, která se konala v listopadu roku 2021. Účastníkům konference představil svůj příběh, zájmy a svou cestu k cíli stát se redaktorem.

Na začátku své přednášky pan Hlinský představil „ATYP magazín“, způsob, jakým vnímá autismus a jaká jsou specifika lidí na spektru autismu: „My často na autistických konferencích mluvíme o tom, že lidé na spektru autismu stěží získávají zaměstnání, i přes to, že lidé na spektru autismu jsou obvykle pracovití, pečliví a loajální zaměstnanci. Tito lidé chtějí pracovat, ale obtížně získávají stálé zaměstnání.“

Podle řečníka je velká škoda, že zaměstnavatelé nedávají takovým lidem více příležitostí. Dle jeho názoru se tak děje z několika důvodů. Jedním z nich je, že lidé na spektru autismu se při přijímacím pohovoru nedívají druhým lidem do očí. To na mnohé personalisty působí nedůvěryhodně.  Šimon Hlinovský má práci už šest let, ale stále je pro něj někdy těžké dívat se lidem do očí. Podle něj je potřeba si uvědomit, že lidé na spektru autismu mohou být introvertní i extrovertní. Jako příklad uvedl sám sebe. Když byl mladší, tak byl velmi introvertní, ale to se postupem času začalo měnit a začal být spíše extrovertní.

Dále mluvil o tom, jaká jsou specifika lidí s Aspergerovým syndromem nebo jak se také někdy říká, s vysokofunkčním autismem. Jednou z hlavních věcí je jednoznačně specifický zájem. Přednášející se dlouhodobě zajímá o politické dění. Kromě toho je už 19 let členem Českého červeného kříže, kde učí děti, jak poskytovat první pomoc. Také pořádá různé zajímavé akce. To jsou jeho hlavní specifické zájmy. Specifickým zájmem může být ale v podstatě cokoli. Mohou být i lidé s Aspergerovým syndromem, kteří specifické zájmy nemají, ale většina lidí je má.

Dále Šimon Hlinovský mluvil o specifických projevech, které jsou pro lidi s Aspergerovým syndromem nejčastější. Jedná se o hypersenzitivitu, motorickou neobratnost (daný člověk si připadá nešikovný), obsedantně kompulzivní poruchu, úzkosti a deprese a charakteristickou řeč. „Lidé s Aspergerovým syndromem mají určitou kombinaci těchto vlastností, ale nemusí mít všechny tyto vlastnosti. Může být někdo s Aspergerovým syndromem, kdo nemá speciální zájmy. I když většina lidí je má.“ Sám přednášející nevnímá Aspergerův syndrom jako poruchu nebo postižení, ale jako určitý handicap, právě když se lidé na spektru autismu ucházejí o práci: „Na personalisty, kteří vybírají uchazeče do zaměstnání, může spousta věcí, které lidi na spektru dělají, působit nedůvěryhodně. Například, že si při pohovoru hrají s nějakým předmětem. Já jsem třeba klepal pravítkem o stůl.“

Šimon Hlinovský zastává názor, že by měl pohovor pro lidi na spektru autismu probíhat v klidném prostředí, aby je tam nic nevyrušovalo. Je dobré dávat jim konkrétní otázky nebo to mohou být i návodné otázky, protože lidé na spektru autismu nemají důvod si vymýšlet. Lidé na spektru autismu obecně moc často nelžou. Většinou nemají důvod lhát při pracovních pohovorech: „Když jsem byl na gymnáziu, tak nám učitel říkal, abychom se vychválili až do nebe, protože to za nás nikdo jiný neudělá. Tak i já jsem se snažil v životopise co nejvíce vyzdvihnout svoje dobré vlastnosti a zkušenosti, i když jsem ještě tolik pracovních zkušeností neměl.“ Ale mnozí personalisté už dopředu počítají s tím, že si lidé při přijímacím pohovoru nebo v životopise moc vymýšlí. Z toho důvodu pak lidé na spektru autismu mohou být v nevýhodě, protože většinou mluví pravdu: „Také je dobré se ptát na zkušenosti s dobrovolnictvím. Na rozdíl od zkoušky na vysoké škole je při přijímacím pohovoru velká konkurence.“

„Když jsem vystudoval vysokou školu, tak mám titul z vysoké školy a v životopise to vypadá dobře, ale potom, když přijdu na pracovní přijímací pohovor, tak je těžké uspět, právě z těchto důvodů.“
Dále si přednášející myslí, že pro lidi na spektru autismu je lepší pracovat z domova, kvůli tomu, že v práci se mohou setkat s různými těžkostmi, například rušivými zvuky, nebo chuťovými a čichovými vjemy: „Například když si někdo do práce přinese velmi aromatické jídlo. Člověk si ani nemusí uvědomovat, že by to někomu mohlo vadit.“

Životní příběh, zjištění diagnozy, studium politologie a dnešní kariéra
Ve svých čtrnácti letech musel Šimon Hlinovský na operaci. A v té době, když s ním v nemocnici mluvila psycholožka, zjistil, že má Aspergerův syndrom a tehdy pochopil, co to znamená. Uvedl, že už před tím někteří psychologové uvažovali nad tím, jestli není autista. Ale tehdy to ještě oficiálně nediagnostikovali, takže až ve 14 letech se oficiálně dozvěděl, že má Aspergerův syndrom. V roce 2009 odmaturoval a proto, že už se od dětství zajímal o politiku, šel studovat politologii na Fakultu sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. V lednu roku 2015 složil státnice a pak začal hledat práci. Pro něj, jako člověka na spektru autismu, bylo hledání práce obtížné. Díky dobrovolnictví v Českém červeném kříži měl velmi blízko k charitativním činnostem. Díky Nautisu (Národní ústav pro autismus, který mimo jiné pomáhá lidem s Aspergerovým syndromem hledat práci) se mu později podařilo dostat do softwarové společnosti SAP, která dává příležitosti lidem na spektru autismu. Šimon Hlinovský tam byl přijat mezi prvními uchazeči. Už 2 roky pracuje pro „ATYP magazín“, v dubnu vydali první číslo časopisu ke Světovému dni autismu. Šimon dělá pro magazín rozhovory s různými zajímavými lidmi s Aspergerovým syndromem a zprostředkovává jejich hluboké lidské příběhy.

Zobrazeno 59 krát
Naposledy upraveno: po., 30. listopad -0001 00:09
Pro psaní komentářů se přihlaste