Kristýna Pluhařová 
Tato problematika se týká především mladých lidí, kteří tráví příliš mnoho času na sociálních platformách, jako je například Instagram nebo Facebook. Lidé jakoby na nich vedli zábavný a bezstarostný život. Naši přátelé si užívají společenské akce, jezdí v nových autech, nebo berou svoji drahou polovičku na luxusní dovolenou a na všechno mají spoustu peněz a času.
Když se s nimi začneme srovnávat, a dokonce i když si jsme vědomi, že ne vše je přesně tak, jak se ostatní lidé snaží na internetu vykreslit, dokáže to v nás vyvolat pocity závisti a působit dojmem, že „náš život není tak skvělý, jako jejich“. Takové myšlenky mají dopad na psychiku tím způsobem, že snižují sebevědomí a sebeúctu. Jestliže začneme na příspěvku porovnávat i počet reakcí, které nedosahují očekávaného množství, přidávají se i pocity méněcennosti a rozpačitosti.
Nejen životy ostatních, ale i tváře nebo postavy lidí nemusí v reálném světě vypadat stejně jako na internetu. Nahrané fotky bývají často editovány různými filtry, které nás mají „zkrásnit“ tím, že budeme mít na fotce užší nos, větší rty nebo oči, a může i částečně pozměnit tvar našeho obličeje. Nejen efekty dokáží udělat fotky perfektní. I dobře zvolený úhel a světlo mohou přikrášlit skutečnost tak, že je možné vypadat o 5 kilo lehčí.
Určitě se už každá z nás žen někdy setkala s různými narážkami na svoji figuru nebo s tzv. body shamingem. Tento pojem lze vysvětlit jako kritizováním sebe sama nebo ostatních po fyzické stránce. Jestliže jsou mladé dívky neustále vystavovány tlaku ze strany společnosti nebo sociálních sítí, může to vést k depresím, úzkosti, ztrátě sebevědomí a v krajních případech i k rozvoji psychických onemocnění, jako jsou například poruchy příjmu potravy - anorexie, bulimie nebo záchvatové přejídání.
Závěrem by bylo vhodné si říct, že i když jsou sociální sítě nedílnou součástí našeho života, musíme se naučit odlišovat každodenní realitu od internetového světa a nenechat si jím ovlivňovat psychické zdraví.
