Adam Musil Jaký je váš postoj k imigrační krizi? Pomůže ji systém kvót zvládnout, je pro řešení klíčový?
Cristian Dan Preda: Systém kvót není dostatečný, ale hlavně nebyl implementován. Po nějakých šesti sedmi měsících od jeho přijetí je nefunkční. Například Rumunsko zrovna dnes přijalo prvních jedenáct lidí. Kvóta je pro nás přitom šest tisíc lidí. Občané kvóty velmi ostře kritizují, protože nefungují. Nemohou být řešením, když nemají téměř žádný reálný efekt.
Michael Gahler: Ačkoliv důvody uprchlické krize leží mimo Evropu, my jsme tomu vystaveni. Lidé prchají před nebezpečím, ale potom tu jsou migranti, kteří v Evropě hledají budoucnost, protože v jejich zemích jsou otřesné ekonomické či sociální podmínky. To je případ třeba Afriky. Jsem přesvědčen, že odpověď Evropy musí být společná. Co se kvót týče, ty jsou otázkou solidarity. V Evropské unii žije půl miliardy lidí. Očekáváme, že v migrační vlně dorazí dva miliony lidí. Z hlediska ekonomiky a populace to musíme zvládnout. Když bude v nějaké hale pět set lidí a přijdou další dva, nepředstavuje to přeci žádný problém.
Zmínil jste ekonomické migranty. Měla by Evropa pomoci i jim?
Gahler: Ne, to rozhodně ne, nemůžeme řešit všechny problémy světa. Je nutné precizně rozlišit ty, kteří přicházejí pod ženevskou konvencí. Ostatní musí být registrováni a co nejrychleji posláni zpět. Problém je, že přesun občas vyžaduje i svolení zemí, odkud přišli, proto je opravdu důležité s těmito státy spolupracovat. To nás pravděpodobně bude stát nějaké peníze. Řekneme jim „Podívejte, vezměte si své lidi zpět a my vám dáme prostředky k rozvoji, pomůžeme vám, aby vaši lidé měli budoucnost.“
Je ale v praxi možné rozpoznat migranty od skutečných uprchlíků?
Preda: Samozřejmě to možné je, schengen na to ale nebyl připraven a zkolaboval. Problémem je, že vlna také přišla přes Řecko jen chvilku poté, co se nám povedlo částečně vyřešit finanční krizi na stejném místě. Nebyli jsme v tu chvíli Řekům schopni jasně říct, že musí střežit schengenské hranice. Tím jsme ztratili spoustu času a to je jádro mnoha problémů, kterým nyní čelíme.
Ke kvótám zaujaly odmítavý postoj země Visegrádské čtyřky, pro jejich přijetí nakonec hlasovalo pouze Polsko. Je podle vás postoj těchto států konstruktivní?
Preda: Stejně jako Visegrádská skupina proti kvótám hlasovalo i Rumunsko. Dle mého názoru ale nemůžeme říct kvótám ne. Některé země – Německo, ale i Jordán, Turecko nebo Libanon – nesou obrovské břemeno a říct, že my nemůžeme přijmout pět tisíc lidí, by bylo absurdní. My zvládneme přijmout několik tisíc lidí, musíme ale pečlivě vybrat ty, kteří skutečně prchají před nebezpečím. To, že jsme takto uprchlíky nerozlišovali od začátku migrační krize a řekli jsme, že může přijít každý, byla hloupost. Ty, kteří do Evropy přicházejí z ekonomických důvodů, musíme oddělit.
Gahler: Především bychom se měli soustředit na věci, na kterých se shodneme. Se zeměmi Visegrádu se shodneme na tom, že je potřeba posílit vnější hranici Unie, že je třeba rozšířit Frontex. Problém je ale, co dělat s uprchlíky, kteří už jsou tu. A v tom je Visegrádská čtyřka nesolidární. Množství uprchlíků není nad její síly. Argumenty, jaké vznáší například slovenský premiér Fico, tedy že Slovensko nechce mešity a nemá rádo muslimy, takže je odmítne, to je obyčejný rasismus.
Ovlivnila současná uprchlická krize riziko terorismu v Evropě?
Preda: Samozřejmě, že teroristé už této příležitosti využili, stejně jako už zmínění ekonomičtí migranti. Musíme přijímat opravdu pouze ty, kteří prchají před válkou. Jak už jsem říkal, musíme pomoci Turecku, Libanonu a Jordánsku, zemím, které přijali už miliony uprchlíků, aby se nezhroutily. Je klíčové, aby miliony běženců v těchto zemích zůstaly a nemířily do Evropy.
Gahler: Nemyslím si. Teroristé nepřišli mezi uprchlíky, ale žili v Evropě už dlouhou dobu, byli to občané Evropské unie. Řekl bych, že je to domácí problém. Podívejte se třeba na pařížská či bruselská předměstí. Vidíte chyby minulosti. Selhali jsme v integraci těchto lidí, byli jsme laxní v záležitosti imigračních zákonů. To se týká hlavně Francie a Belgie, kam mohl přijít takřka kdokoliv, kdo v těchto státech měl rodinné příslušníky. Na integraci přistěhovalců se ale zapomnělo a to je pravé jádro současných problémů.
Netýká se tato laxnost v současnosti Německa? To také vyšlo vstříc všem.
Gahler: Samozřejmě je pravděpodobné, že ve vlně nepřijdou jen praví uprchlíci. Je klíčové všechny příchozí zaregistrovat a mít společný systém, díky kterému budeme schopni rychle ověřit, jestli už nepožádali o azyl v jiné zemi. Nechci míchat dohromady problém terorismu a migraci, protože jsou to dvě téměř zcela odlišné záležitosti. Neměli bychom je populisticky zneužívat. Teroristé mají lepší způsoby, jak se dostat do Evropy, než nebezpečně přes moře a balkánskou trasou.
Cristian Dan Preda
Akademik a profesor, poslancem Evropského parlamentu je od roku 2009. Vystudoval filozofii a politologii na pařížské Sorbonně. Osm let působil v různých pozicích na Bukurešťské univerzitě. Na přelomu tisíciletí a mezi lety 2007-2009 dělal poradce rumunskému prezidentovi. Kromě toho pracoval i na Ministerstvu zahraničních věcí. Obdržel mj. jedno francouzské a dvě belgická státní vyznamenání.
Michael Gahler
Vystudovaný právník a diplomat. V Evropském parlamentu jako poslanec působí od roku 1999. Jako člen CDU prošel řadou regionálních politických funkcí. V roce 2010 se stal místopředsedou Evropského hnutí v Německu. Obdržel litevský Řád za zásluhy.
