po., 23. listopad 2020 17:06

Udržitelnost oblečení - Fast fashion vs Slow fashion

Udržitelná móda Udržitelná móda Zdroj: samosebou.cz
Pamatujete na doby, kdy v obchodě s oblečením byla móda rozdělena na čtyři roční období: jaro, léto, podzim, zima, a to bylo všechno? Ne? Já taky ne. Nebo si toho možná ani nevšímáte, je to vlastně takový průzkum. Kolik ročních období se za rok vystřídá venku, a kolik v klasickém obchodním řetězci s módou. Čísla se totiž neshodují. Už dávno žijeme v době, kdy čím více trendů, čím více příležitostí, kam si oblečení vzít a čím více kolekcí, tím lépe. V zahraničí se pro tento jev objevil termín „fast fashion“ a my ho přejali do svého českého moderního slovníku. A s ním i jeho opak „slow fashion“. Jde o další trend, jak žít, o co nového se zajímat, nebo jde o téma, o kterém se pouze konečně začalo mluvit? A kde je ta zlatá střední cesta?

S tzv. rychlou módou se naprostá většina z nás setkává úplně běžně. Jejím zástupcem je například známá ZARA, španělská značka patřící pod společnost Inditex. Vyznačuje se nadměrnou produkcí oblečení v krátkém časovém horizontu a bohužel často za neetických výrobních podmínek. Jednoduše řečeno: oblečení jde z přehlídkového mola rychle do skladů, ze skladů rychle ke spotřebitelům a od nich rychle do koše. Při vysoké produkci oblečení potřebujete levnou pracovní sílu, kterou majitelé hledají hlavně v Asii a Jižní Americe. Člověk si totiž často pod nově koupeným svetrem nepředstaví, kdo ho vyrobil, kde, ani za jakých podmínek. Ale za to nelze nikoho vinit. Proč by se s tím majitel značky chlubil, když ví, že odpovědi na tyto otázky by se nelíbily každému. Asi by se nelíbily většině lidí. A o tom, co za touto prací stojí nás nikdo nepoučil ani ve škole, ani po škole. Co ale nám skryto není jsou materiály, ze kterých je oblečení vyrobeno, a které jsou často opravdu málo kvalitní. Nehezká součást tohoto průmyslu je ale také dopad na životní prostředí. Při výrobě oblečení se spotřebovává obrovské množství vody a nejen to, také procesy barvení látek a vláken nezůstávají bez ekologického dopadu.

Obránci slow fashion se naopak zajímají o to, jak daný kousek vznikl, z jakých je materiálů a cena musí vždy odpovídat kvalitě. Pro konzumní společnost je ovšem cena častým kamenem úrazu. Cena za udržitelnou módu je totiž otázka priorit. Za kousek vyrobený formou fast fashion zaplatíte relativně málo peněz, při výběru budete mít k dispozici velkou škálu barev, střihů, materiálů a nějaký čas bude opravdu vypadat hezky. Ale další sezonu, nebo v některých případech i další měsíc, budete potřebovat kousek nový. Mnohem pravděpodobněji se zničí, vytahá, nebo taky okouká, protože na kabát, který jste si právě koupili denně kouká stovky, ne-li tisícovky lidí na všech pobočkách. Při zakoupení udržitelného kousku se sice plácnete přes kapsu a ještě, než to uděláte vám bude trvat, než ty kvalitnější značky objevíte. Ty na vás totiž nekoukají v každé druhé reklamě na Youtube nebo v televizi, ale ten koupený kabát vám vydrží. Budete mít při jeho nošení jistotu, že ten, kdo ho vyrobil pracoval v etických podmínkách a dali jste tak peníze za dobrý účel. Jedná se o priority.

Ale je tedy nejdůležitější mít doma celou udržitelnou šatní skříň a v momentě, kdy tam leží kousek z Bershky je z člověka monstrum, podporující neetický průmysl? Žijeme holt v době, ve které je rychlá móda její součástí. Důležité je vědět, že problém rychlé módy existuje a není malý. Je dobré alespoň u některých kousků upřednostnit kvalitu před kvantitou a zjistit, co je na kvalitě dobrého. Jaké má výhody být šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i k pracujícím lidem a sobě samým. A to si pomalu začínají uvědomovat i někteří představitelé fast fashion, což je důležitý krok.

Například společnost H&M má součástí svých plánů do budoucna také udržitelnost svých produktů vzhledem k životnímu prostředí. Jeden z cílů, který určitě stojí za zmínku je, aby všechno zboží bylo do roku 2030 vyráběno z recyklovaných nebo jiných udržitelně získávaných materiálů. Zavazuje se také, že při spolupráci s kterýmkoli dodavatelem uzavírá tzv. Závazek udržitelnosti, což je soubor standardů týkajících se spravedlivé mzdy, dobrých pracovních podmínek, dobrých životních podmínek zvířat a mnoha dalších hledisek. K zajištění dodržování těchto závazků školí H&M speciální zaměstnance pověřené udržitelností, kteří provádějí pravidelné audity. H&M si také zakládá na transparentnosti a recyklaci použitých materiálů. To je vzhledem k tomu, že ročně končí na skládkách tisíce tun textilií snaha, která se musí ocenit. Jsou to malé kroky, které ale mají u tak obrovského řetězce jako je H&M obrovské dopady.

A na závěr pár značek pro inspiraci, za které může dát ruku do ohně každý, kdo dbá na udržitelnost a kvalitu: Patagonia, Buffet, Kinoko, Monki, FJÄLL RÄVEN, Dedicated a další. Nezapomeňme ale ani na staré dobré sekáče, které se také zasluhují o udržitelnost a v každém větším městě se jich najde hned několik.

TIP: Můžete také hledat kousky se štítkem BLUESIGN, zaručující nejvyšší ekologickou šetrnost a bezpečnost. Takovou značku nosí pouze produkt, který je „čistý“ ve všech fázích své výroby.

Zobrazeno 1001 krát
Naposledy upraveno: st., 25. listopad 2020 21:25
Pro psaní komentářů se přihlaste