Klára Kostíková 
Hlásil ses na školu jen do Brna, kde momentálně studuješ, nebo jsi svoje štěstí zkoušel i jinde?
Nehlásil jsem se jen do Brna. Ve hře byly i další fakulty na území Moravy, a to FTK v Olomouci, Ostravská univerzita a jako takovou záložní školou, byla biochemie na přírodovědecké fakultě v Olomouci. Nicméně podařilo se mi dostat do Brna a Ostravy, ale nakonec jsem si vybral Masarykovu univerzitu v Brně.
Jak obtížné bylo se na tento obor dostat, jaké byly okruhy otázek?
Přijímačky se skládaly ze tří okruhů. Biologie, chemie a fyzika. Pokud se bavíme o brněnské fakultě, tak přijímačky obsahovaly 40 otázek z každého okruhu a všechno se psalo v jeden den. Samotná příprava mi zabrala celý maturitní ročník, chodil jsem i na přípravný kurs. Na tuto školu se dostane poměrně málo lidí, asi desetina z celého počtu uchazečů. Proto i já jsem byl lehce překvapen z mého přijetí.
Splnila škola všechna tvoje očekávání?
Chtěl jsem pracovat s lidmi. Už od prvního ročníku máme možnost se s nimi dostávat do kontaktu. Samozřejmě pod odborným dohledem. Také máme praxe, na které jsem se moc těšil, ale musíte na nich trávit spoustu času. Dalším faktorem jsou samozřejmě přednášky, které tě buďto baví nebo ne, ale tak to chodí poměrně na všech školách. Nejvíce se mi líbila anatomie, kde jsme měli možnost celý první semestr navštěvovat pitevnu.
Máš už vybrané téma na svou bakalářskou práci?
Téma se vybírá až na konci druhého ročníku, proto si nad tím teď ještě moc hlavu nelámu. Samozřejmě mám už něco vymyšleného, ale zatím nejsem zcela rozhodnut, zda se tímto tématem budu zaobírat.
Prozradil bys nám, jakou máš tedy představu?
Nejspíš se to bude týkat ramenního kloubu a jeho patologie.
Máš dobrý kolektiv?
Na našem oboru je značný nepoměr mezi muži a ženami, u nás naprosto převažují ženy. Jsme ještě rozděleni na 3 skupinky po cca 10 lidech. V mé skupince jsem jediný mužský zástupce. S oblibou tedy prohlašuji, že jsem nejlepší mužský fyzioterapeut ve své skupině (smích). Když se má na někom ukazovat nějaká diagnostika, tak já jsem tím obětním beránkem, který to vždycky schytá. Jinak spolu ale vycházíme velice dobře. V rámci praktik bereme ohled jeden na druhého, a především se snažíme naučit týmové práci.
Předpokládám, že jako student fyzioterapie se věnuješ nějakému sportu
Dříve jsem se věnoval fotbalu. Momentálně se věnuji cvičení v posilovně a občas chodím běhat. Každý den se také snažím protahovat. Být sportovně laděn je důležité i pro studenty fyzioterapie, aby se dokázali lépe vcítit do kůže jejich pacienta. Určitě je i lepší, když fyzioterapeut vypadá fyzicky zdatně, babičky se se mnou alespoň nebojí chodit do schodů s(smích).
Jakožto studující fyzioterapeut našel si na sobě nebo na cizích lidech už nějakou chybu? Třeba v postoji, při sportu apod…? Všímáš si těch věcí obecně víc než předtím?
Ano, neustále. Pro nás je důležité vnímat pohyb ostatních. Jen z pohledu na člověka dokážeme vydedukovat, že má nějaký daný pohybový segment přetížený. Na sobě si také všímám nedokonalostí a snažím se je opravovat, ale je to dlouhý proces.
Teď už víš, co všechno tento obor obnáší. Kdyby ses mohl vrátit v čase udělal bys něco jinak? Bylo by tvé rozhodnutí pro úplně jinou školu, či jiný obor?
Rozhodně ne, baví mě pomáhat lidem, i když o to třeba dvakrát nestojí. Svého rozhodnutí nelituji.
Jaký bude tvůj cíl po dostudování?
Sám nevím, to je ještě ve hvězdách. Nicméně po bakaláři bych chtěl navázat na magisterské studium. Nebránil bych se myšlence k otevření své vlastní ambulance. Musíme ale postupovat krůček po krůčku. Také mě láká výlet do zahraničí. Nabrat nové zkušenosti a přihlížet, jak na fyzioterapii nahlíží naši kolegové v zámoří. V budoucnu bych se chtěl spíše zaměřit na sportovce či programy pro děti, zaměřené na jejich motorický rozvoj.
Co bys poradil mladým lidem, kteří mají touhu přihlásit se na tento obor?
Dobře se učte fyziku, ta vás bude provázet celým studiem v rámci fyzikální terapie. Správný fyzioterapeut by měl přemýšlet hlavně hlavou, vymýšlet obdoby cviků a neustále se chtít učit novým věcem. Tato škola zabírá také hodně volného času, protože veškerá cvičení jsou povinná. Tím, že nás není na oboru 150 musíte být vždycky všude a nic se neomlouvá.
