Nikol Ratajová 
Jaký dopad na knižní produkci bude mít v budoucnosti podle vás umělá inteligence?
Její vliv bude bezpochyby ohromný. Na úrovni překladů se změny dějí už dnes. Ačkoliv to překladatelé spíše nepřiznávají, již nyní si automatickými překladači vypomáhají. Podle mě je tento přístup v zásadě pochopitelný a legitimní, pokud jim uvolní ruce k další práci na překladu. Nepochybuji o tom, že se určitá část knižního obsahu nebo překladu bude v budoucnosti generovat pomocí AI. Podle mě však půjde o literárně nejméně hodnotnou produkci. Doufám, že tím víc se bude cenit dílo, které vznikne plně „lidsky“ ať už v rovině autorství nebo i překladu. Jistě se změny projeví i v ceně, kdy autorská tvorba bude více oceněna. Myslím, že by změny mohly ve výsledku zvýšit kvalitu dobrých knih.
Využíváte AI už dnes k nějakým účelům?
Mimo zmiňované překlady se už nyní AI zkouší třeba při přípravě kratších marketingových textů. Pro mě je pořád snazší napsat si anotaci ke knize nebo nějaký doprovodný text sám.
Jak je těžké se pro nakladatelství v Česku v dnešní době uživit?
Množství nakladatelství v Česku ukazuje, že se vydáváním knih uživit dá. Řada malých nakladatelství funguje na principu koníčku, často jako vedlejší, srdcová činnost lidí, kteří se primárně živí něčím jiným. Velké nakladatelské domy zase často zajišťují více značek nebo spolupracují s jinými distribučními společnostmi s mnohasetmilionovými obraty, takže i zde podnikání funguje. Svým způsobem nejsložitější je to někde uprostřed. Nakladatelství se pak musí hodně ohánět a dávat si velký pozor, aby bylo úspěšné. V knižním prostředí se sice otáčejí velké peníze, ale skutečné zisky jsou obecně malé. Spíše zbohatnete prodejem trdelníků než knih.
Jaké důsledky má nulová DPH na knižní trh?
Všichni v oboru tuto změnu vítají hlavně jako symbolické gesto, které říká, že si stát uvědomuje důležitost knižní kultury pro společnost. Ekonomicky nulová DPH přináší nejvíce knihkupcům, což je zásadní pro celkovou situaci na knižním trhu. Nakladatel bude naopak platit větší honoráře autorům, které se obvykle vypočítávají z ceny knihy bez DPH. Nakladatelské rozpočty knih jsou navíc dlouhodobě napjaty na maximum, takže změna DPH spíš jen lehce dorovnává stávající deficity, než že by přinášela podstatně více peněz.
Jak je na tom knižní trh v Česku ve srovnání se zahraničím?
V Česku je tradičně silná kultura čtení, čemuž odpovídá i vysoký počet vydávaných knih v přepočtu na obyvatele. Tato situace je skvělá, ale není jisté, že se nebude měnit. Náš knižní trh je malý a knihy v Česku jsou stále velmi levné. Následkem je velmi křehká a zranitelná situace na knižním trhu. Nikdo nemá velké finanční rezervy a jede se často až na dřeň. Výsledkem je špatné ohodnocení překladatelů, redaktorů nebo například grafiků. Nakladatel si obvykle nemůže dovolit zaplatit autorovi rok práce na knize, aby vzniklo skutečně hodnotné dílo. Tyto problémy se vyskytují obecně u malých národů.
Co považujete za největší slabinu českého knižního podnikání?
Největší problém pro mě představuje fenomén, kdy distribuce platí nakladatelství za prodané knihy i s mnohaměsíčním zpožděním. Přispívá tomu celková situace na trhu a komplikuje život především malým nakladatelům. Takový nakladatel je neustále pod neuvěřitelným tlakem, což přináší další negativní následky.
Jakým způsobem knižní trh ovlivňují knihovny a antikvariáty?
Na jedné straně stojí čtenářství jako takové. Když lidé nebudou chtít číst, tak to můžeme celé rovnou zabalit. Knihovny přispívají k rozvoji čtenářství. I proto například spolupracujeme s knihovnami na různých dílnách nebo projektech pro děti. Na druhé straně ale musí platit, že knihovna si knihy kupuje a je jedním ze zákazníků. Vycházíme jim vstříc, co se týče slev, ale nemůžeme připustit, aby se knihy dostávaly do knihoven úplně zadarmo. Navíc existuje kompenzační poplatek za výpůjčku, který nakladatel dostává. Částka se pohybuje v řádu korun, ale i tak je to alespoň něco. Antikvariáty jsou krásnou institucí kulturní společnosti, kde jsem sám strávil mládí. I zde platí, že se podílejí na kultivaci a vzdělávání čtenářů. Je důležité, aby knihy nekončily v popelnici, ale byly v oběhu a dostaly se ke čtenáři třeba i tímto způsobem.
Jak je těžké na dnešním trhu pro samotné spisovatele? Dá se psaním uživit?
Myslím, že psaním se uživit spíše nedá. Jsou výjimky, ale autor by musel dosáhnout jistoty prodeje knih v řádu desítek tisíc kusů ročně. V běžném nakladatelském provozu se jedná o velmi vysoká čísla, na která dosáhne opravdu málokdo.
Jaké panují vztahy mezi českými nakladateli?
Myslím, že vesměs dobré. Většina nakladatelů jsou sympatičtí, zapálení lidé, kterým jde skutečně o knihy, kulturu a vzdělanost. Těší mě, když se potkáme při různých příležitostech a můžeme si spolu sejít a popovídat si. Horší je, když někdo považuje knihy jen za jednu z možných příležitostí, jak se dají vydělat peníze. Takoví lidé často nerespektují psaná i nepsaná pravidla, kazí úroveň překladů nebo se dostávají do konfliktu s autorskými právy. Proti nim se někdy musí nakladatelská obec postavit.
Proměnila se vize nakladatelství Portál v průběhu let?
Portál byl vždy odborně zaměřené nakladatelství, na tom se nic nezměnilo. Minuly doby, kdy byli našimi hlavními zákazníky vysokoškolští studenti. Literatura pro ně představovala významnou část naší produkce. Tento segment již skoro úplně vymizel. Hlavní je dnes literatura pro psychoterapeuty, která musí být solidní, ale zároveň čtivá a praktická. Velký význam zaujímá i řada Klasici, kde nabízíme zásadní díla humanitních oborů. Edice oslovuje širokou skupinu vzdělaných lidí, kteří si takto doplňují knihovnu o nadčasové publikace. Důležitou roli hrají i dětské knihy, které mají navíc i přidanou hodnotu, Nejsou jen pro zábavu, ale mají nějaké poselství nebo pedagogickou či psychologickou stránku. V tom je nakladatelská činnost neuvěřitelné dynamická a stále se proměňuje. Nehledáme tedy nic nového, ale pořád znovu promýšlíme svou nakladatelskou identitu. Nejhorší je se zastavit a myslet, že už není, co vydávat.
Doporučil byste nějakou novinku nakladatelství Portál, která by neměla nikomu uniknout?
Z novinek, které chystáme, bych upozornil na knihu Nebát se! Kniha tématizuje dnes velmi zásadní téma strachu a odvahy. Jde o knihu rozhovorů se zajímavými současnými osobnostmi od prezidenta Petra Pavla přes Honzu Vojta, Janka Rubeše až po Zuzanu Kirchnerovou.
