Juraj Páleník 
Oblasti znečištění
Většina lidí v západní Evropě odpad separuje a do oceánů nevypouští. Bohužel i v Evropě se najde země, která ještě pořád odpad netřídí, a tou je například Řecko. Samozřejmě Řecku nelze upřít snahu, například toaletní papír a hygienické sáčky zde lidé nehází do toalet, ale do košů na to určených. Na ostatních kontinentech je vypouštění odpadu a hlavně plastů do moře na denním pořádku. Polovinu všeho odpadu v moři vyprodukuje Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Bangladéš a Vietnam a to hlavně díky tomu, že v některých těchto zemích neexistuje systém pro zpětný sběr obalů a odpadu, jako například u nás v České republice. 90 procent odpadu v oceánech pocházi z deseti největších přitékajících řek do oceánů. Zajímavostí je také, že osm těchto řek se nachází v Asii a dvě v Africe. Lidé v zaostalých zemích neví co mají dělat s odpadem, jelikož odvoz odpadu nebo něco jako jeho separování neexistuje, proto je pro lidi nejjednodušší cestou hodit odpad do řeky v domění, že se ho zbaví. Je velice důležité abychom odpad separovali po celém světě a vhazování odpadu do vody tak odzvonilo.
Přesto, že se v oceánech nachází přes 150 miliónů odpadu, většina se nachází pod hladinou. Na hladině momentálně pluje přibližně 268 tisíc tun odpadu, který se přirozeně shlukuje do tzv. ostrůvků, bohužel v některých případech můžeme mluvit o plochách větších než je Německo a Francie dohromady. Velká tichomořská odpadová skvrna obsahuje přibližně třetinu veškerého odpadu na povrchu oceánu, což je asi 85 tisíc tun odpadu. Obecně nejvíc odpadu se nachází na severní polokouli. V Indickém oceánu je ale vice odpadu než v Atlantickém a Pacifické dohromady. Znečištení Indického oceánu není až tak překvapující, jelikož se nachází právě v blízkosti Indie, Bangladéše, Vietnamu, kde se velké a znečištěné řeky nacházejí. Alarmující byl oběv vědců z roku 2016, kdy výprava, která se ponořila na dno Mariánského příkopu potvrdila, že se zde nachází „něco živého“. Také ale odsud přinesli i mikroténový sáček, který našli v hloubce devíti kilometrů pod hladinou.
Co všechno najdeme v oceánech
Největší zastoupení odpadu v oceánech mají plasty, které tvorí téměř polovinu, najčastěji ve formě mikroplastů, což jsou částečky menší než 5 milimetrů. Dalších osmnáct procent odpadu tvoří neplastové obaly. Nejvíce překvapující je hodnota plastového odpadu z rybářské výstroje, která tvoří až sedmadvacet procent odpadu. Nejčastějším plastovým odpadkem v oceánu jsou mikrotenové sáčky, druhé místo překvapivě obsadily kuličky z deodorantů, dále to jsou zubní kartáčky, plastové láhve nebo taky pantofle. Díky tomuto alarmujícímu zjištění vydala Evropská unie zákaz prodávaní plastů na jedno použití, které bude platit od roku 2021. Jednorázovými plasty jsou například plastové příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky, tyčky k balónkům a podobně. Bohužel zde zatím nebyly zařazeny mikroténové sáčky, které lidé užívají v běžném životě nejčastěji.
Co se týče mikroplastů, můžeme říct, že jsou nejnebezpečnější. Například taková ryba v oceánu si neuvědomuje, že mikroplast není rybí potrava a sní ho. Samozřejmě ho nemůže strávit, a tak když se dostane až na náš stůl můžeme uvnitř najít nechtěné plasty. Nejčastěji tyto mikroplasty ale nevidíme, takže je nevědomky sníme.
Typ na dovolenou: Zkuste si na dovolené najít malé sítko, a v moři přes sítko párkrát přecedit vodu, překvapí vás kolik malých plastů zde najdete. Já osobně jsem to zkoušel, proto přikladám fotografii jako důkaz.
