Klára Revendová 
V České republice je evidováno na 50 000 včelařů, kteří se o tato stvoření s láskou starají. S některými z nich jsem se mohla setkat osobně, na tradičním včelařském veletrhu nazvaného Včela!!!, který se konal v Ostravě, a to konkrétně na výstavišti Černá louka. Společně s městem Ostrava jej spoluorganizuje Včelařský spolek Moravy a Slezska. V roce 2024 se konal ve dnech 15. a 16. března na ostravském výstavišti Černá louka. Ochrana a chov těchto tvorů jsou velmi důležité, proto bychom je měli chránit a poskytovat jim útočiště. Nejde jen o včely, ale o všechen opylující hmyz. Začít můžete u sebe - pokud máte prostory, pořiďte si hmyzí domeček nebo zasadtě medonosné rostliny. Nesekejte trávník na anglický způsob, ale nechte sem tam vyrůst nějakou květinu. Včely, brouci a jiná havěť vám poděkují.
Letošním tématem byla apiterapie, což je v pětileté historii této akce novinka. Jedná se o proceduru, při které je využíváno tzv. včelí biopole, laicky řečeno, jejich vyzařování. Používá se zejména u osob s dýchacími problémy, ale i s psychikou. To je možná důvod, proč jsou včelaři vyrovnaní a bez stresu. Apiterapie probíhá ve speciálních domcích, které mají plástve se včelami pod sedacími lavicemi. Ani včelám, ani pacientovi se nic nestane a ještě z toho mají obě strany užitek. Pro včelu je to den jako každý jiný. Kromě včelařských zlepšováků (jako třeba komerční krmivo, ke kterému mám tak trochu výhrady) mě osobně zaujala tvorba jednoho z vystavujících, a to náležitě celodřevěné úly s konopným vláknem jako zateplením. V normálních, standartních úlech se používá polystyren, plast a kov, ale s mým tátou, který je také včelař, jsme se shodli na tom, že přírodní materiály jsou lepší. Přirozenější. Proč bychom měli používat plast a kov, když to generace včelařů před námi zvládaly i bez nich, pouze se dřevem. Zajímavý byl také celoskleněný úl, který by byl dokonalou pomůckou do hodin přírodopisu, biologie nebo i do včelařského kroužku na základní škole či v domově dětí a mládeže. Nejen pro výukové účely, ale včelař by mohl v zimě pozorovat dění v úle, aniž by ho musel otevírat a pouštěl do něj chlad. Samozřejmě, kdyby se v úle nedělo něco významnějšího, jako je třeba nezvaný návštěvník v podobě myši nebo invaze roztoče Varroa destructor, známého jako kleštík včelí.
Pro chovatele zde byly dostupné všechny nezbytnosti a vymoženosti - kombinézy všech velikostí, ochranné pomůcky, úly všech tvarů, barev a materiálů, medomety, dýmáky, léčiva, komerční krmiva a mnoho, mnoho dalšího. Nechyběly ani medy k degustaci, perníčky, sušenky, medovina pro dospělé a pro děti novinka - limonáda s medem. Ochutnala jsem obojí - jak medovinu, tak limonádu a za sebe můžu jenom doporučit. Kromě občerstvení byly také velkým trendem letošního ročníku háčkované včelky. Samozřejmě, že jednu vlastním já, moje sestra i moje mamka. Velmi mě zaujal, v rámci popularizace včelaření a ochrany přírody, stánek s názvem Hmyzí pohádky, kde se autor, vystudovaný biolog na VŠB-TUO věnuje ochraně hmyzu a zvyšování povědomí o jeho ochraně. Společně s kouzelnými ilustracemi, které zaujmou každého, bez ohledu na věk. Ještě jedna zajímavost - kromě háčkovaných včelek zde měli také háčkované čmeláky, a to jak u nás nejhojnějšího, zemního, tak i čmeláka skalního, s charakteristickým červeným zadečkem.
Část veletrhu patřila také prezentacím škol, kde lze včelařství studovat. Nechyběla samozřejmě nezjznámější u nás - Střední odborné učiliště včelařské v Nasavrkách, která je jediná svého druhu u nás. Proto se tam každý rok koná finále soutěže včelařských kroužků pro základní školy s názvem Zlatá včela. Soutěží se nejen v teoretických znalostech o včelách, ale i v praxi - poznat části úlu, podle chuti druh medu a v neposlední řadě i v anatomii včely u disciplíny známé jako mikroskopování. Jako někdo, kdo si včelařskou soutěží prošel (a to hned několikrát), vám můžu říct, že to byla bezesporu nejtěžší část. Kromě učilistě v Nasavrkách svou tvorbu prezentovaly také školy z Polska, konkrétně z Pszczelej Woli, kde je tato škola jediná svého druhu a ze Slovenska, kde lze obor Včelař studovat také, a to jako nástavbové studium. Tam student navíc dostane i základy ekonomie a jak skloubit chov včel s turismem.
Kromě středoškolských oborů existují také již zmíněné včelařské kroužky, které spadají pod záštitu Českého svazu včelařů. Svůj workshop, kde si zájemci mohli vytvořit točenou svíci ze včelařských mezistěn, tam měl včelařský kroužek s názvem Ambrožíci (název odvozen od patrona včelařů, sv. Ambrože) ze základní školy v Havířově-Bludovicích. Svíce jsem svého času na kroužku dělala také, a to v základní škole v Ropici, kde tato činnost znamenala, že se blíží vánoční čas.
