Anna Sittová Velikonoční zajíčci schovávají vajíčka i dětem v Německu. I když v některých spolkových zemích zajíčky vystřídali jiná zvířata – liška, čáp, nebo kohout. Kolem svých domů se v Německu po stromech rozvěšují vyfouklé a malované kraslice a s nimi se také pořádají různé ztřeštěné závody – od koulení po rozbíjení.
Tak jako my máme typickou pomlázku a v Anglii zajíčka, tak pro francouzské Velikonoce jsou typické zvony a ryby. I u nás se traduje, že na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma. Proto se také u nás od Velkého pátku chodí hrkat s hrkači. Ve Francii se ale zvony nevracejí s prázdnou, hodným dětem s sebou přináší čokoládová vajíčka. Ryby na rozdíl od zvonů nesouvisí s žádnou tradicí. Jde pouze o to, aby se rybu podařilo někomu nepozorovaně připevnit na záda a udělat si z něho legraci.
A jak vypadají Velikonoce v takové Asii? V Japonsku je to ryze církevní svátek, který nevěřící nijak neslaví. V Číně se ve stejnou dobu slaví svátek Qing ming jie, svátek jasu a čistoty, který se nese v duchu našich Dušiček. Najdeme zde ale i vajíčka, která považují za posvátná a kuřata a králíky, jako symboly štěstí a jedinečnosti okamžiku. V Rusku, kde mají stále juliánský kalendář, se Velikonoce slaví později než u nás. Pevně zde dodržují tradice pravoslavné víry a svátky se zde nesou ve znamení dobrého jídla a pití.
Obrázek: http://melnicek.cz/files/images/velikonoce_b.jpg
