Dominik Hron 
Jak už v seriálovém světě bývá zvykem, poslední díl za sebou opět zanechal vše, co se jeho tvůrci snažili po celou sérii vybudovat. Velmi rozkolísaný děj, který často přeskakoval hranice časoprostoru nepochopitelnými skoky, se přece jen nejvíce motal okolo Daenerys a jejích vyvinutých draků. Závěrečných několik hodin pak kromě bitvy s Bílými chodci jasně udávalo hlavní dějovou linii. Matka draků na trůn! Jistého zklamání se pak zajisté dostalo těm, kteří doufali v respekt režisérů ke klíčovým postavám a jejich vstřícnosti nenechat je zemřít. Kdo nakonec zůstal překvapený, byl příliš zpohodlnělý divák Her o Trůny, který zapomněl, čím si ho seriál v počátcích získal.
Končí nejen éra poutavého dramatického děje, který pondělní epizodou vyvrcholil, ale i úctyhodné herecké výkony, jejichž průběžný vývoj mohli diváci pozorovat od samého začátku. Proměnou tak neprošla pouze postava Aryi Stark od malé nevinné holčičky po chladnokrevného zabijáka, zachránkyni lidského druhu a vyspělou ženu, ale i její představitelka Maisie Williams. Pro tu ve čtrnácti letech znamenala role v seriálu premiéru a úspěšný start herecké kariéry, stejně tak jako u ostatních vedlejších rolí.
Další takovou postavou byl oblíbený Samwell Tarly, který dlouhou dobu hledal své uplatnění a který hrou vždy hladce proplouval. Smutným faktem je, že v závěrečném díle se divákovým oblíbencům nedostalo pořádného zakončení a jejich příběhy zůstaly nedopovězené. Zejména pak proto, že režiséři seriálu neplánují jakékoliv pokračování a dalším projektům se vyhýbají. Co za dobrodružství potká Aryu na neznámé straně světa, proč jí bylo věnováno tolik pozornosti, aby pak královnu dostihl sám osud nebo proč se tvůrci v předposlední epizodě rozhodli oznámit těhotenství Fialky, aby pak nemělo jakékoliv dohry, se už tedy nejspíš nedozvíme. Celou kapitolu by si zasloužila i nepochopitelná rezignace přeživšího draka, který po celou dobu bez rozmýšlení ničil vše okolo, ale při pohledu na hlavní postavu jako by zapomněl, co se právě stalo a z děje jednoduše zmizel.
Pochvalu si kromě hereckých výkonů zaslouží i hudba německo-íránského hudebního skladatele Ramina Djawadiho se zkušenostmi z Iron Mana, která podporuje a tvoří hlavní atmosféru celé série včetně finálního hodinu a dvacet minut dlouhého dílu, stejně tak jako špičková spolupráce týmu kameramanů. Hra optických klamů v podobě Daenerys s křídly svého draka ve čtrnácté minutě či neustálé vyvážení zlatého řezu dodává divákovi nezapomenutelný zážitek na ságu smyšleného světa a dodává jí celkový dojem dobře odvedené práce.
Poslední díl se nesl v duchu vysvětlování a ponaučení. Jako by se tvůrci snažili upozornit na fakt, že ať už na trůn usedne člověk se sebelepšími úmysly, změní pod sílou moci své chování a stane se nebezpečným pro blízké okolí. Právě proto se nakonec vládcem Sedmi království stane člověk, který se pomyslného trůnu straní nejvíce. Jen ten dokáže vést lidstvo nejspravedlněji a bez postranních úmyslů.
„Od teď se vladaři nebudou rodit, budou voleni na tomto místě pány a dámami Západozemí, aby sloužili říši," dávají tvůrci druhou šanci na přežití zavedením nového systému politiky. Ten působí jako dočasná útěcha na zmateného a jistými událostmi zklamaného fanouška osmileté podívané, která se už dlouho nemusí opakovat.
