Dušan Šiška 
I zde ale narážíme: Zatímco jeden tábor je pro zachování pouze letního času celoročně, druhý tábor argumentuje tím, že letní čas je vymyšlený lidmi, je nesprávný a v zimě by tma trvala až do deváté hodiny ranní. Zastáncům letního času naopak toto nevadí. Tvrdí, že takřka celodenní tma v zimě jim nevadí a pro delší světlo v létě to jsou klidně schopní se obětovat. A pak je tu třetí tábor, který je buď pro ponechání současného stavu - tedy zůstat u střídání času nadále; nebo do něj můžeme zařadit lidi, kteří na situaci nemají žádný názor a v průzkumu by si vybrali možnost "Je mi to jedno."
Je možné, že jsme si hodinkami letos v září posouvali naposledy. Evropská komise totiž požehnala, aby se střídání času, které v Evropě platí od roku 1979, zrušilo. Zároveň však dodala, že každá členská země se může rozhodnout, který čas si ponechá. Představte si, že Česká republika zůstane u zimního času a Rakousko si ponechá pouze letní čas a s každým výletem do Rakouska byste přejeli do jiného časového pásma.
V tomto desetiletí střídání času zrušili v Rusku. V roce 2011 se kvůli tomu uspořádalo referendum, kdy si Rusové a jiné národnosti žijící v Rusku zvolily stálý letní čas. S první zimou však zjistili, že celoroční letní čas není ideální, hlavně tedy v zimě. Proto v roce 2014 věčný letní čas posunuli o hodinu zpět a nyní mají v Rusku ještě věčnější letní čas.
Jedním z nejhlasitějších argumentů je ten, že střídání času rozhazuje dvakrát ročně lidem jejich biorytmus. Za zmínku stojí i fakt, že naše časové pásmo sahá od východní hranice Slovenska až po francouzskou Normandii. Rozdíl v západu slunce mezi oběma krajními body je bezmála půl hodiny. Opravdu je potřeba do již teď ne zcela ideálního systému tak zasahovat?
