S UPOLem za hranice

 

Záměr

1. Cíl práce

Cílem tohoto samostatného projektu je vytvoření webových stránek zaměřených na možnosti studentů Univerzity Palackého v Olomouci studovat v zahraničí, přičemž hlavní náplní stránek jsou texty o zkušenosti těch studentů, kteří nabízených možností již využili. Důraz je pak kladen především na kulturní vyžití, které země a města, do kterých je možné vycestovat, studentům nabízí. Stránky dále poskytují obecný popis dvou zvolených programů, které univerzita zájemcům o studium v zahraničí nabízí. Zvoleny byly programy Erasmus a Merrill. Hlavním cílem je pak pomoci studentům při rozhodování o tom, zda využijí některého z těchto programů, kam by případně mohli vyjet a co by tam mohli zažít. Studium v zahraničí totiž není jen o navštěvování jiné univerzity a získávání nových vědomostí, ale také o seznamování se s jinou kulturou, jejími zvyky a možnostmi, které po kulturní stránce nabízí. Studenti do zahraničí vyjíždějí především za zážitky a za získáním nových zkušeností. Vytvořená stránka těmto studentům poskytuje ucelený obsah naplněný zajímavými informacemi, zážitky a návštěvníkům nabízí možnost interakce s jinými studenty prostřednictvím propojení se sociální sítí Facebook.

 

2. Zdůvodnění volby tématu

Téma bylo zvoleno na základě vyslechnutí nesčetných zážitků studentů, kteří se vrátili z některého z programů, které univerzita nabízí. Každoročně vysílá Univerzita Palackého do zahraničí desítky studentů, z nichž mnozí nevědí, co můžou od pobytu očekávat. Zjistí si informace o univerzitě, na které budou studovat, vyhledají si město, ve kterém se škola nachází, ostatní však pro ně mnohdy bývá velkou záhadou. Někteří studenti mají strach vycestovat, jiní zase nevědí, kde by se jim studovalo nejlépe. Možností, jak zjistit více, je zeptat se jiných studentů, což může často být zdlouhavý proces. Téma tedy bylo zvoleno především proto, aby tito studenti mohli jednoduše navštívit stránku, ve které by se dozvěděli více o tom, s čím se při svém zahraničním pobytu mohou setkat, kam mohou vyrazit ve volném čase a jaké kulturní vyžití vybraná země nabízí. Stránky mohou svým obsahem přilákat základnu studentů, kteří si zde mohou přečíst zajímavé informace poskytnuté od jejich kolegů či spolužáků, a zároveň jim mohou pomoct při složitém rozhodování, zda vyjet do zahraničí, případně kam. Téma nabízí nejrůznější možnosti, jeho neformální formát je také možné vyobrazit neotřelým vzhledem stránek, z čehož následně vyplynula i volba webového editoru, která je popsaná níže.

 

3. Zdroje a stav problematiky

 

Téma studentů v zahraničí v podstatě není ničím novým, nejrůznější informace i zážitky studentů jsou k dispozici na nejrůznějších webech, včetně webových stránek samotné univerzity. Tyto stránky však mnohdy nabízí jen útržkovité informace, zkrácené citace studentů, kteří studovali v zahraničí a ve většině případů neposkytují návštěvníkům možnost texty okomentovat, nebo se přímo spojit s některým ze studentů. Zaměření projektu je pak specifičtěji zaměřeno na kulturu a možnosti kulturního vyžití v místě studia. Podobné stránky se pak zaměřují spíše na obecné informace o univerzitě, o nabízených kurzech apod. Mnozí studenti se po otázání, zda ví o nějaké stránce, která by nabízela obsah výhradně zaměřený na zkušenosti studentů s vybranými programy, která by byla určená pro studenty Univerzity Palackého, odpovídala záporně. Jiné stránky zaměřeny tímto směrem během vyhledávání nebyly na internetu nalezeny.

Existuje stránka erasmus-databaze.naep.cz, na které je k dispozici databáze zkušeností studentů se zahraničními pobyty, která poskytuje seznam studentů a místo, kde studovali. Po kliknutí na některého ze studentů je návštěvník odkázán na stránku, ve které student vyplnil předem stanovený formulář, zaměřený především na praktické otázky k pobytu sepsané v podobě srovnatelné se seminární prací. Jedná se o formální, neosobní stránku, s jiným prvotním zaměřením, než je cíl projektu. Projekt S UPOLem za hranice se nezaměřuje na praktickou stránku pobytu, kterou studentům vysvětlí určení koordinátoři. Projekt má nabídnout osobní zkušenosti s pobytem, doporučení studentů, postřehy z jejich pobytu, a také informace o tom, jak trávili svůj volný čas (navštěvování festivalů, kin, cestování, noční život atd.).

 

V rámci Univerzity Palackého se můžeme setkat se články na obdobné téma ve studentských časopisech, jako je např. Helena v krabici. Na webových stránkách časopisu se však se sekcí, která by byla určená přímo tomuto tématu, nesetkáme.

 

Projekt se tak nepokouší navazovat na projekty jiné, ale spíše rozšiřovat obsah stránek, které jsou zaměřené především praktickým směrem, aby tak studenti měli možnost se seznámit s bezprostředními informacemi od jejich kolegů studentů.

 

4. Ideový plán

 

Ideou projektu je poskytnout studentům Univerzity Palackého místo, kde si mohou přečíst zkušenosti jiných studentů s životem v zahraničí v rámci programu Erasmus či Merrill, přičemž je vše zaměřeno na využití volného času v dané zemi, především pak kulturního vyžití. V budoucnu by dle úspěchu projektu mohly být přidány další projekty poskytované olomouckou univerzitou.

 

Projekt je provázán s facebookovou stránkou, na které si studenti mohou navzájem vyměňovat rady a zkušenosti s danými programy. Zároveň díky provázanosti se sociální sítí facebook mohou komentovat a sdílet příspěvky publikované na stránkách projektu. Ideovým plánem je stmelení komunity studentů, kteří mají zájem o studium v zahraničí i těch studentů, kteří již v zahraničí studovali. Obsah je zaměřen na olomouckou Univerzitu Palackého, není však vyloučeno, že v případě fungování stránek může být projekt rozšířen i v rámci jiných univerzit. Dále je možné zařadit i zkušenosti zahraničních studentů u nás či přímo jejich poznámky ke své domovské univerzitě, které mohou pomoci olomouckým studujícím, kteří plánují danou univerzitu navštívit.

 

Ideou není poskytnout studentům návod, jak postupovat v případě zájmu o studium v zahraničí. Takové informace mohou dohledat na přímých stránkách projektů, stránkách své univerzity či se zeptat svého koordinátora. Cílem je poskytnout informace, které uceleně neseženou a pro něž není určená speciální webová stránka ani stránka na Facebooku. Sociální sítě skýtají pro tento projekt velký potenciál, pro začátek byla vybrána právě síť facebook, v budoucnu je možné obsah rozšířit i na jiné sociální sítě. V rámci Facebooku je možné stránku sdílet především prostřednictvím stránek souvisejících s Univerzitou Palackého – např. stránky Univerzita Palackého v Olomouci, Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci či stránky jednotlivých kateder a ročníků.

 

Cílem není pro stránky získat co největší počet návštěvníků. I z toho důvodu, že je stránka zaměřená pouze na skupinu olomouckých studentů nejde mluvit o ambicích mít denně tisícové návštěvy. Hlavní je poskytnout studentům určitý základ, ze kterého je možné dále vycházet, spojit se se studenty, kteří studovali v zemi, kterou mají v plánu navštívit, ptát se na doplňující otázky a především získat představu o tom, co je během pobytu v zahraničí čeká nejen během samotného docházení do školy.

 

Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, stránek, zabývajících se tematikou zahraničních studijních pobytů je na internetu poměrně velké množství, svým obsahem však žádná neposkytuje takto specificky zaměřený obsah. Většinou se studenti na jiných stránkách dozvědí, jak postupovat pokud mají zájem o studium v jiné zemi, zjistí informace týkající se financí, kurzů, které může studovat apod. Tematika kulturního vyžití je však většinou pouze okrajová záležitost, často pokrytá jen úryvkovou citací bez možnosti na danou informaci reagovat. V rámci jiných stránek souvisejících s univerzitou – např. online verze studentských časopisů, pak jsou občas zařazeny články, které se touto problematikou zabývají. Celá internetová stránka, která by byla zaměřena tímto směrem, však během hledání nalezena nebyla. Jedná se tedy o pokus o vytvoření nové základny pro studenty, které by poskytnuté informace mohly zajímat.

 

5. Postup práce

 

V této kapitole bude podrobně popsán způsob postupu celého projektu od počátečních kroků až po finální verzi, kterou je hotová webová stránka provázaná se stránkou facebookovou.

 

5.1. Způsob zpracování

 

Vzhledem k znalostem a zkušenostem s tvorbou webového obsahu, které u autorky byly značně omezené, bylo nutné vytvoření projektu těmto nedostatkům přizpůsobit. V rámci studia jsme se setkali pouze se samotnou tvorbou obsahu určeného pro webové stránky, se samotným vytvořením stránek jsme však zkušenosti nezískali. Po konzultování s jinými studenty bylo prvotní myšlenkou vytvořit neplacenou webovou stránku a následně nainstalovat redakční publikační systém Word Press. Vzhledem k zaměření stránek a zájmu vytvořit stránky designově přitažlivé a celkově vzhledově příjemné jsme však pátrali i v zahraničních portálech pro tvorbu webových stránek. Také samotný obsah stránek, který je spíše statický – tzn., že daný obsah není zpravodajský, nemá za cíl poskytovat časté aktualizace a zapojovat více redaktorů, ale spíše spolupracovat se sociálními sítěmi -  nevyžadoval přímé zapojení redakčního systému. Obecně nešlo o to si práci jakkoli ulehčit, ale spíše se přizpůsobit zvolenému tématu. Čas, který byl na realizaci projektu vynaložen, splňuje požadavky na 30 hodin práce, které zveřejnila katedra žurnalistiky na svém webu.

 

Po nějakém čase jsme objevili platformu wix.com, která komukoliv umožňuje zdarma si vytvořit webové stránky velice jednoduchou a uživatelsky přátelskou cestou. Jak samotná společnost uvádí: „At Wix’s core is an HTML5 drag-and-drop website editor, enhanced by a highly curated app market, 100s of designer-made templates, top-grade hosting and tons of free features”. Právě možnost využití nejrůznějších aplikací, možnost volby ze stovky šablon, se kterými si uživatel dále může dělat v podstatě cokoliv – tedy “drag and drop” – tedy “chyť a polož”, kdy uživatel nemusí složitě kódovat v html, ale jednoduše si přímo na stránce pohrává s jednotlivými jejími součástmi, mění barvy, přidává pozadí, fotografie, přesunuje obsah i designové prvky a může si tak stránku přizpůsobit k obrazu svému přímo, bez toho, aby musel ukládat kódování html a teprve poté zjistil, co na stránce vlastně změnil. Výhodou je také možnost jednoduše pomocí tlačítka + na levém panelu přidávat nejrůznější aplikace a fotografie. Ty je možné si vybrat z rozsáhlé databáze, která je rozčleněna do kategorií, nebo si fotografie může uživatel nahrát ze svého pevného disku. Pro účely projektu byly vybrány obě z variant. První proto, aby byly stránky co možná nejosobitější a druhá z toho důvodu, že fotografie v nabízené databázi jdou dobře zapojit jakožto ilustrační materiál (např. v rozcestníkové stránce Erasmus apod. Také byly použity fotografie, které k tomuto účelu poskytli sami studenti, se kterými byly vedeny rozhovory. Zároveň se na stránkách nachází fotografie amerických vysokých škol a Charlese Merrilla, přičemž jsou všechny ozdrojovány.

 

Tento uživatelsky přátelský systém je vhodný zejména pro laiky, to ovšem neznamená, že daný výsledek musí nutně vypadat amatérsky. Naopak dává možnost vytvoření i relativně profesionálně vypadajících stránek, které jsou navíc vzhledově velice hezké. Tvorba tímto stylem je rychlejší, jednodušší a přehlednější v tom smyslu, že uživatel pracuje přímo v konceptu stránky. I samotný psaný obsah vepisuje za pomocí textového editoru, který si uživatel může přizpůsobit podle svého, přímo do samotné stránky a okamžitě tak vidí, jak výsledek vypadá. Projekt nemá v plánu nabízet často aktualizovaný obsah, takovýto postup tedy byl pro naše účely prakticky ideální.

 

Nevýhody, které pro nás platforma wix.com skýtala, byly ve výsledku dvě. První je zařazení reklamy na platformu přímo na vaší stránce v případě, že si zvolíte neplacenou verzi. Reklama však působí poměrně decentně, kdy se v dolní části stránky nachází šedá lišta s nabídkou vytvoření si vlastní stránky a další miniaturní odkaz v pravém horním rohu. Samotný obsah to však nijak nenarušuje a stránku vzhledově nenarušuje. Druhou nevýhodou bylo samotné pojmenování stránky. Název vychází z emailu, který uživatel uvede při registraci. Pro nás tedy bylo nutné si založit email s názvem sUPOLemZaHranice, abychom ho tak mohli dostat do názvu samotné stránky, následuje doména wix.com. Pro platformu wix.com to však není vše, neboť po uživateli chce zadat název stránky až po samotném vytvoření, který se pak nachází za lomítkem za názvem domény, odkaz stránky tak ve výsledku vypadá takto: http://www.supolemzahranice.wix.com/upol. Za lomítko jsme již nechtěli dávat žádný složitější název, aby tak byla co nejsnadněji zapamatovatelná, zvolili jsme tedy zkratku Univerzity Palackého v Olomouci, která s obsahem koresponduje a je pro studenty univerzity jednoduše zapamatovatelná.

 

Platforma Wix pro tvorbu webových stránek pro naše potřeby poskytla veškeré nástroje, včetně možností propojení se sociálními sítěmi, které lze jednoduše vybrat v nabídce aplikací, které jsou s vytvořenou stránkou propojitelné.

 

Velkým problémem, při zpracovávání projektu, pro nás byl časový horizont, který byl vzhledem k náročným studijním povinnostem, souvisejícím s třetím ročníkem studia, značně omezený. Problém souvisel i s nevhodným rozvržením času, takže na samotné vypracování projektu zbyla velice krátká doba, které se muselo vypracování projektu v mnohém přizpůsobit. Tvorba bakalářské práce totiž zabrala více času, než se předpokládalo a čas určený pro tvorbu projektu se tak značně zkrátil. Pozitivem tomu může být to, že plánování povinností a časový management nebude příště brán na lehkou váhu a na následné projekty v rámci studia bude vymezeno více času.

5.1. Tvorba webových stránek

Po zvolení výchozí platformy bylo nutné si vytvořit uživatelský profil a následně vybrat jednu ze stovky nabízených šablon. Pří výběru bylo vzato v potaz celkové zaměření obsahu stránky a jejího určení pro studenty. Byla tedy vybrána šablona, která působí hravě a barevně, ale ne nevkusně. Šablona má bílé pozadí, využívá černého písma a oddělovačů, což činí text přehledným a dobře viditelným. Vzhledem k černobílému základu je pak možné jednotlivé designové prvky volit v nejrůznějších barvách, pro naše účely jsme zvolili zelenou, modrou a růžovou, které vyplňují boxy ve tvaru kruhů, které se vyskytují v rámci celých stránek. S těmito prvky šablony je následně možné pohybovat, zvětšovat, obtahovat a vyplňovat je dle vlastního uvážení. Tvorba stránek je pak ve výsledku velmi zábavnou a kreativní činností. Také lišta s jednotlivými kategoriemi obsahu je volně měnitelná a nastavitelná. V našem případě jsme zvolili jednoduchý a přehledný box odkazující na sekce: O stránce, Příběhy studentů, Erasmus, Merrillův program a Užitečné odkazy.

 

V rámci celé šablony jsou uživatelům nabídnuty nejrůznější nastavení včetně toho vlastního, které si může autor stránek volně přizpůsobovat. Pro úvodní slidovou fotogalerii pak byly vybrány fotografie z nabídnuté databáze, především pak z kategorie „Lidé“. Původním záměrem bylo tyto fotografie nahradit vlastními výtvory, z časových důvodů k tomu však nedošlo. Doplnění vlastních fotografií – resp. těch, které ke zveřejnění poskytli studenti, však bylo nutné v rámci jednotlivých profilů studentů, jejichž zážitky z pobytu v zahraničí se na stránce nachází. Tyto fotografie byly zařazeny pro to, aby obsah nepůsobil neosobně, aby návštěvníci stránek věděli, jak daný člověk vypadá, a že je skutečný.

 

Po celkové úpravě šablony, která trvala několik hodin v rámci několika dnů, došlo k doplňování samotného psaného obsahu, který jsme si ve větší části předem připravili a následně vložili na web.

 

5.2. Obsah článků

 

Psaný obsah stránek byl ve většině případů vytvořen předem, některé pasáže pak byly přidávány přímo na stránky. Hlavní textovou náplň tvoří texty obsahující výpovědi vybraných studentů, mezi kterými jsou především autorčini spolužáci. S těmito studenty byly nejdříve udělány rozhovory jak osobní, tak posléze i tvořené prostřednictvím emailu či Facebooku. Rozhovory byly kromě obecných informací o tom, kde a co daný člověk studoval a co mu to přineslo, především o jeho volném čase, který byl naplněn kulturními zážitky, které zároveň dával do kontextu s kulturním prostředím v Olomouci. Dané výpovědi pak byly zpracovány do podoby neformálního rozhovoru či story týkající se daného studenta. Výsledné texty pak slouží jako jakýsi přehled toho, co lze v dané zemi a městě zažít mimo studium, jak se mohou studenti bavit, kam mohou vyrazit do kina, do divadla, jaký je zde noční život, případně jaké svátky a tradice se během semestru v zemi konají a jak se slaví.

 

Stránky rovněž obsahují i souhrn obecných informací o Erasmu a programu Merrill, které však slouží spíše orientačně, na obsáhlejší informace okazují linky zařazené do sekce Užitečné odkazy, ve kterých se nacházejí i odkazy na webové stránky univerzit, na které mají studenti možnost vycestovat, a také odkazy na nejrůznější kulturní instituce, které se nachází ve městech, kde univerzity sídlí.

 

5.3. Propojení se sociální sítí Facebook

 

V dnešní době je prakticky veškerý webový obsah propojený se sociálními sítěmi, proto i naše stránka zvolila možnost zařazení prvků s těmito sítěmi souvisejícími. V našem případě jsme pro začátek zvolili sociální síť Facebook, přičemž nadále je možné použít i jiné sítě. U vložených článků je tak možné udílet tzv. „liky“, obsah na Facebooku sdílet či jej přímo pod článkem komentovat. Pro tyto účely bylo také nutné založit našemu projektu na Facebooku stránku, na které jsme sdíleli napsané články. Stránku jsme pak sdíleli na jiných stránkách, které souvisí s Univerzitou Palackého, a získali tak pro naše texty čtenáře. Především má však propojení s Facebookem za cíl umožnit studentům mezi sebou o pobytech v zahraničí jako takových komunikovat a případně si navzájem pomáhat. Během rozhovorů se studenty, které byly dále použité na webových stránkách projektu, byli zároveň studenti požádání, zda by se, dokud se projekt případně nerozjede, mohli do diskuzí vedených na facebookových stránkách aktivně zapojovat a odpovídat jiným studentům na případné otázky.

 

6. Sebehodnocení

 

Pokládám za správné přiznat, že k tvorbě online stránek jsem přistupovala prakticky bez předchozí zkušenosti. Ta se skládala pouze z blogu vedeného před několika lety, prostřednictvím kterého byly získány základní znalosti html. I z toho důvodu jsem se snažila nalézt prostředek k tvorbě internetových stránek, který by nebyl uživatelsky příliš náročný, ale přitom aby vytvořený výsledek působil co možná nejprofesionálněji. Také bylo nutné vcházet především ze zaměření tématu, a nalézt způsob, jak jej nejlépe formou online stránek realizovat. Služba wix.com tyto požadavky splnila tak, že výsledek dle mého názoru působí dobrým dojmem, za svou volbou si tedy naprosto stojím.

 

S vizuální podobou stránek jsem spokojená, myslím, že působí kreativně a vesele, ale přitom ne zmateně. Celková orientace na stránce je jednoduchá, nebyly použity žádné zbytečné prvky, které by působily zmatečně. Celkově jsem chtěla mít stránky co nejčistší, ale zároveň ne nudné, návštěvníka by měl vzhled a grafika stránek bavit stejně jako samotný obsah. Ten může být sebezajímavější, ale pokud není jeho okolí dostatečně přitažlivé, je mnohem těžší si publikum získat. V rámci tvorby stránek jsem si mohla vyhrát prakticky se vším, od barev přes tvary až po rozložení textů a fotografií, takže celá zkušenost, ač v podstatě pracovní, byla zábavná a také mě o tvorbě stránek mnohé naučila, ač jsem nemusela přímo používat html. Myslím si, že jako rozjezd pro tvorbu online obsahu byla zvolená varianta platformy ideální.

 

Dále je nutné zhodnotit obsah samotných stránek. Pro jeho vytvoření bylo nutné oslovit studenty, udělat s nimi rozhovory (v případě dvou studentek, které poskytly informace o životě a studiu v USA, se jednalo o rozhovory vedené písemně prostřednictvím internetu, protože se ze svého pobytu ještě nevrátily, v ostatních případech šlo o rozhovory osobní), a tyto následně vypracovat do podoby interview či story. Tuto zkušenost bych zhodnotila jako velice pozitivní, ačkoli šlo o rozhovory veskrze neformální. Při zpracovávání textů jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací, které mi v mnohých ohledech rozšířily obzory, protože osobní zkušenost se zahraničním studiem nemám. Hotové texty dle mého názoru vychází vstříc publiku, jemuž jsou určené, tedy studentům.

 

V obsahu však vidím i určité negativum. Texty totiž plně nevychází vstříc kulturní specializaci, ač jsou rozhovory zaměřené především na kulturní vyžití v daných zemích. Nejedná se o čistý kulturní portál, který by nabízel recenze, reportáže apod. Rozhodnutí pro dané téma plynulo i z toho, že nejrůznějšími kulturními portály či jinými stránkami poskytujícími informace o kultuře je v současnosti web přesycen a nemělo by příliš smysl zakládat další, a to především z toho důvodu, že by jeho budoucí uplatnění nemělo moc velkou šanci být úspěšné. Chtěla jsem založit něco nového, co by mělo smysl a co by mohlo určité sortě lidí třeba i pomoci, přičemž bych měla zájem takovou stránku vést i nadále. Do jisté míry jsem se tak snažila vyjít vstříc i požadavkům na originalitu a neotřelost projektu. Když se řekne kulturní specializace, vybaví si každý informace o divadlech, kinech apod., v mém případě jsem se snažila uchopit kulturu spíše v jejím širším smyslu, tedy kultura zemí jako taková. V rozhovorech jsem se studenty hovořila jak o kulturním vyžití v místě, kde studovali, tak jsem se snažila zachytit i podstatu kultury dané země.

 

Pozitivum vidím v tom, že (až je projekt teprve v počátku své existence) je o něj ze strany studentů poměrně velký zájem a setkávám se s veskrze kladným hodnocením, čímž jsem v podstatě naplnila svůj cíl v tom, abych vytvořila něco užitečného a smysluplného.

 

7. Zdroje

WARD, Mike. Journalism online. Oxford: Focal Press, 2003, 214 s. ISBN 0240516109

http://www.wix.com

http://www.upol.cz

http://www.naep.cz

http://wikipedie.org

http://www.goshen.edu

http://www.moravian.edu

http://www.mtmercy.edu

http://www.spelman.edu

http://www.hampshire.edu

http://www.miamioh.edu

Fotografie:

 

http://www.indianatrails.com

http://www.allegianinspectors.com

http://www.frugivoremag.com

http://www.greenbillion.org

http://www.images.businessweek.com

http://www.merrill.ucsc.edu