po., 28. červen 2021 19:25

Co se vaří pod pokličkou Paměti národa?

Dokumentujeme. Vyprávíme. Vzděláváme. Pomáháme. – Pod tímto mottem od roku 2001 nezisková organizace Post Bellum (latinsky – po válce), jejímž zakladatelem je Mikuláš Kroupa, zaznamenává příběhy pamětníků z dob 2. světové války a komunistické totality. Stěžejním se proto, pro neziskovou organizaci, stal projekt Paměť národa. Její badatelé zaznamenávají příběhy konkrétních pamětníků, jejich fotografie a deníky.

„Já jsem tam slyšel na Ruzyni ve vyšetřovací místnosti ty řevy a nářky. Ten vězeň byl přivázán za nohy i za ruce, aby nemohl napadnout toho vyšetřujícího. Když jsem potom viděl posrané prádlo, krvavé prádlo... jsem slyšel podvědomé výkřiky, jak ti lidi trpěli. To byli krvaví mučedníci,“ vzpomínal na hrůzu 50. let kněz František Adamec a zároveň jeden z 12 423 pamětníků, kteří jsou v databázi Paměti národa.

Samotný projekt Paměť národa vznikl v roce 2006, nestojí za ním ovšem pouze nezisková společnost Post Bellum. Na nahrávání pamětníků a doplňování jejich vzpomínek do databáze Paměti národa se podílí také Český Rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů. Pozornost projektu se upírá hlavně ke vzpomínkám lidí z protinacistického odboje, veterány 2. světové války, oběti holocaustu, členy třetího odboje (odboj proti komunistické totalitě), politické vězně 50. let a pamětníky komunistického režimu. Na nahrávání se podílí téměř deset tisíc badatelů a dobrovolníků.

Z dobrovolných příspěvků je také Post Bellum, jako nezisková organizace, ze dvou třetin financovaná. Za rok 2019 například činil příjem této organizace přes dvacet pět miliónů korun, z této částky bylo dvanáct miliónů poskládáno z drobných darů sympatizantů a členů klubu Paměti národa. Největším přispívatelem byla za stejný rok firma BPD partners s příspěvkem přes čtyři milióny korun. Finance na pokrytí nákladů projektu se ovšem snaží Post Bellum získat i pořádáním sbírky ke Dni válečných veteránů, koncerty pro Paměť národa a během pro Paměť národa. K získávání financí se vydal projekt v roce 2020 také na půdu crowdfundingu (internetová on-line sbírka). V kampani na webové stránce Hithit se podařilo vybrat jeden milión dvě stě tisíc korun, kampaň tak překročila požadovanou částku o 76 %.

Vzdělávací projekty a workshopy Paměti národa

Šíře činnosti Paměti národa je ovšem rozsáhlejší a neomezuje se pouze na natáčení pamětníků. V regionech, kde má projekt své pobočky, se pro školy a děti připravují vzdělávací workshopy, které doplňují a zpestřují klasickou výuku dějepisu v České republice. I zde se ovšem pracuje s databází a příběhy pamětníků.

Workshopy popisuje ředitel Paměti národa Střední Morava Petr Zavadil: „Děti většinou hrají divadlo v roli pamětníka, jeho příběh. Ze začátku to je chacha-chichi, protože si myslí, že to je vymyšlené. Nakonec necháme konkrétního pamětníka provázaného s příběhem promluvit a děti uvidí, že někdo takový opravdu existoval.

To ovšem není jediná spolupráce základních škol a Paměti národa. Velice úspěšný je projekt Příběhy našich sousedů, během něhož žáci zpracovávají konkrétní příběhy pamětníků z jejich okolí.

„Probudila jsem se a nade mnou se skláněl on a hladil mě a když jsem otevřela oči a volala jsem tatíčku, tatíčku!, on rychle odskočil, protože bylo nebezpečné, že bych mohla mezi dětma prozradit, že jsem viděla otce, po kterým gestapo pátralo,“ vzpomínala pro olomoucký projekt Příběhy našich sousedů Zdena Mašínová mladší, dcera Josefa Mašína, který byl členem protinacistické odbojové skupiny Tři Králové.

Zatím nejambicióznějším projektem v práci s dětmi a v jejich vzdělávání je nově vzniklé čtyřleté Gymnázium Paměti národa v Praze, které ve školním roce 2021/2022 vstoupí do svého prvního ročníku. Školné je stanoveno na 7 000,- Kč měsíčně a ke studiu bylo přijato 24 studentů.

Co čeká Paměť národa v budoucnu?

Bezesporu největším projektem jsou nyní Instituty Paměti národa. Bude se jednat o prostory, kde bude skrze příběhy pamětníků a interaktivní prvky představeno 20. století. První institut by se měl otevřít již na podzim r. 2021 v Pardubicích. Následovat bude Praha, Brno, Olomouc a další krajská města. Na kompletní dokončení těchto institutů ovšem není ještě dostatek financí, například v Olomouci chybějí dva milióny korun.

V již zmíněné crowdfundingové kampani na webové stránce Hithit vybrala Paměť národa jeden milión dvě stě tisíc korun. Tento finanční obnos je určen na realizaci projektu Paměť národa pro 21. století. Jedná se o vytvoření aplikace, ve které budou jednoduše dostupné příběhy pamětníků a články z online Magazínu Paměti národa.
První vlaštovkou z tohoto projektu je podcast, který připravuje novinář Jindřich Šídlo a Jan Dobrovský. Zajímavé je, že se tato tvorba odklání od primárního zaměření Paměti národa na dvě totality, tedy komunistickou a nacistickou, a věnuje se devadesátým letům 20. století a politice té doby.

 

Zobrazeno 214 krát
Naposledy upraveno: pá., 23. červenec 2021 20:28
Pro psaní komentářů se přihlaste