Jaromír Talák 
Fórum samozřejmě nebylo jen pražskou záležitostí. Po republice zakládaly místní organizace mnohé skupiny. Nejčastěji šlo o členy místních uměleckých seskupení, především pak divadelních. Stejně tomu bylo i v případě Uherského Hradiště, kde vzniklo díky členům Slováckého divadla.
Všichni jsou vítáni
Miroslav Potyka, jeden z prvních členů fóra, vypráví, jak prožíval první dny revoluce. „V době začátku revoluce jsem nacvičoval s divadelními ochotníky v Mikulčině vrchu (ski areál v Bílých Karpatech). Televize tam nebyla, takže jsme první zprávy o událostech v zemi dostali až v sobotu. A navíc média hodně mlžila. V podělí jsem vracel v Praze obrazy Jiřímu Suchému a Karlu Demelovi,“ vzpomíná na začátek revoluce v Uherském Hradišti.
Občanské fórum bylo oficiálně ustanoveno ve městě 25. listopadu 1989. Předtím vzniknul koordinační výbor OF, jenž měli na svědomí především zaměstnanci Slováckého divadla. Hned v den vzniku do něj vstoupilo skoro 2 000 lidí z Hradiště a okolí. Ten samý den zahájilo jednání s představiteli města, v jejichž čele stál Milan Ptáček.
Fórum pro všechny
Jednou z nejvýraznějších osobností hradišťského fóra se stal Igor Stránský, dramaturg a režisér divadla. I přes svůj významný podíl na založení OF a jeho častém vystupování na veřejnosti se do debat s komunistickými politiky se nikdy nezapojil. „Nebyl jsem žádný politik, jednal jsem spontánně. Hlavními ideology našeho fóra byli Michal Stránský a Ladislav Mlčák. Já sám jsem nikdy neměl pocit, že bych musel být v čele dění. OF nebyla o lidech samotných, ale o kolektivu.“ Do nové organizace mohli vstoupit lidé jakéhokoliv politického vyznání, pokud souhlasili s jejími myšlenkami. Do klubu mohli tedy vstoupit i komunisté, kteří dosud neopustili svou domovskou stranu. Neexistovala zde žádná omezení počtu členů, pouze doporučení. Ostatně, jedním z hesel fóra bylo. „Strany pro straníky – Občanské fórum pro všechny!“.
Občanské fórum tady!
Mezi další z prvních členů se zařadili pánové Jan Gogola, Radek Frýsa, Vladimír Čech, a Michal Stránský. Později do fóra vstoupili mj. Milan Hlúšek, Zdeněk Pilát a Ladislav Šupka. Nebyli zdaleka jedinými, ale kdo všechno byl členem hradišťského fóra se neví. Členové ani kroniky si to nepamatují a veškeré dokumentace o členstvích zničila velká voda v roce 1997.
Za své první sídlo si místní sdružení vybralo dům Osvětového výboru Svazu socialistické mládeže naproti Slováckého divadla, poté přesídlilo do budovy, kde sídlila strojírenská firma Jakos. Fórum vznikalo jako v mnoha jiných částech republiky doslova na kolenou. Svědčí o tom i fotografie, na které je základna klubu označena listem papíru, na němž je fixem napsáno „OF tady!“.
Separatisté si museli počkat
Občanské fórum se potom významně podílelo na dění ve městě, včetně pořádání významných událostí, např. generální stávky 27. listopadu. Na ní vystoupili kromě členů i někteří pražští umělci. Kdo všechno se na této manifestaci objevil není jisté. Mezi osobnosti, o jejichž přítomnosti se vědělo, patřila Milena Dvorská nebo Miroslav Zikmund, který měl dokonce projev. Podle Igora Stránského měl na publikum ohromný účinek.
Hlavním cíle fóra se ale stalo vyjednávání s místními komunistickými politiky, v čele se zástupcem národního výboru Ptáčkem. Ke správným jednáním jim sloužilo 8 pravidel, podle nichž účastníci nesměli shazovat své politické oponenty a měli pamatovat na slušné chování. Do těchto diskuzí zasáhli mj. i separatisté, kteří se chtěli odtrhnout od Uherského Hradiště. Jejich slova však zatím vyslyšena nebyla – k odtržení obcí Kunovice a Staré Město došlo až následující rok.
Vyvážení dobra za hranice
V době těchto krušných dnů se ve městě pořádala i různá umělecká vystoupení. Šlo mj. o výstavu Umělci Občanskému fóru, koncert Jaroslava Hutky a ples Slováckého divadla a fóra.
Pořádaly se různé mítinky a setkání s občany doprovázené veřejnou diskuzí. Pro fórum se stal přelomovým prosinec 1989. Během tohoto měsíce se uspořádalo několik důležitých setkání mezi novým demokratickým hnutím a zástupci města. Mezi požadavky padlo mj. zrušení lidových milicí, uvolnění nového místa pro základnu OF nebo rozpuštění závodních výborů KSČ. Otevřené diskuze přispěly k jednomu zvláštnímu jevu. V této době vznikala další, malá, občanská fóra, která sdružovala lidi stejného povolání. I zde šlo o platformy otevřené k jakékoliv diskuzi a snažící se o změnu. V Hradišti jich existovalo okolo 70, významným fórem se stalo např. fórum JZD.
V prosinci pak uspořádalo OF ještě jednu důležitou událost – sbírku potravin a šatstva pro strádající Rumunsko, které se v této době zmítalo v hluboké krizi po násilném převratu.
Po odstoupení komunistické strany z čela města se fórum významně podílelo na uspořádání setkání slovenské a české vlády na Velké Javořině poblíž hranic.
Hořký konec
První svobodné volby do obecních zastupitelstev pro Občanské fórum dopadly velmi úspěšně a OF obsadilo mnohé důležité pozice městských zastupitelstev. Nejinak tomu bylo i v Uherském Hradišti, kde se podařilo do důležitých pozic zvolit Ladislava Šupku na místo starosty a Zdeňka Piláta do městského zastupitelstva.
Po převratu se ale začalo OF projevovat více jako konkurent než spojenec pro ostatní strany a začala mezi nimi vznikat nevraživost. To samé se stalo i uvnitř strany, hlavně kvůli averzi ke stranictví a nechuti podřít osobní názor závazným usnesením. 28. března 1991 se členové sešli k poslednímu společnému zasedání, kde rozdělili stranu na Občanské hnutí a Občanskou demokratickou stranu.
I když fórum splnilo svůj úkol a náležitě zaniklo, zanechalo v naší historii nesmazatelnou stopu. I díky němu dnes žijeme ve svobodné, demokratické společnosti, i tehdy, když se na ní objevují trhliny.
