Dominik Rašek 1. Cíl práce:
Tento samostatný projekt si klade za cíl zmapovat dění kolem nemoci covid-19 v okrese Hradec Králové v období od března 2020 do ledna 2021. Zároveň také očima laborantky Fakultní nemocnice Hradec Králové Kristiny Raškové nabídne podrobný vhled do dění v laboratoři, která se podílí na odhalování pozitivních testů. Laborantka v rozhovoru uvádí nejen to, co nový vir způsobil, ale i jak to vypadalo na pracovišti v nejvypjatější momenty pandemie. Popisuje i připravenost nemocnice na tuto situaci, v čem se lišily jednotlivé vlny a jak probíhalo očkování. Kromě rozhovoru, který tvoří stěžejní část projektu, práce zahrnuje také shrnující obecné informace o situaci během pandemie v hradecké nemocnici a v okrese Hradec Králové doplněné o infografiku znázorňující vývoj počtu nově nakažených, uzdravených a zemřelých s covidem-19. Závěr práce je pak věnován publicistickému textu, který upozorňuje na problém nedostatku zdravotnického personálu v českých nemocnicích. Cílem práce je shrnout dosavadní poznatky a data o nemoci covid-19 na daném území ve sledovaném období a také poskytnout svědectví člověka, jehož náplní práce je aktivní pomoc při boji s pandemií. Mezi cíle patří i sumarizace dění v hradecké fakultní nemocnici, která v průběhu pandemie přijímala mnohá opatření, a upozornění na aktuální problém nedostatku personálu v sektoru zdravotnictví.
2. Zdůvodnění volby tématu:
Přestože již bylo o tématu koronaviru napsáno mnoho, často se zapomíná, že za vší tou prací, která se zvládáním pandemie souvisí, stojí skuteční lidé. Mezi ně patří i Kristina Rašková, moje mamka, která pracuje v královéhradecké nemocnici jako laborantka. Volba tématu tedy byla poměrně jasná - chci představit, jak vypadá pandemie z pohledu osoby přímo se podílející na jejím zvládání, přestože její práce není na první pohled viditelná. Doplňující texty shrnující dění v nemocnici a celém okrese se pak pochopitelně vztahují k oblasti Hradce Králové. Jednak v návaznosti na místo výkonu práce respondentky, jednak z osobních důvodů, jelikož jsou moje kořeny právě ve východních Čechách. Toto téma navíc koresponduje s mojí žurnalistickou sociálně-zdravotní profilací. Přestože mám za sebou kurzy online žurnalistiky, po rozpravě s konzultantem projektu jsem přistoupil k psané žurnalistice. Téma je pro mě zásadní také z toho důvodu, že celou situaci kolem koronaviru sleduji od samého začátku poměrně podrobně. Jako potomek laborantky jsem rovněž měl spoustu informací „z první ruky“.
3. Zdroje/stav problematiky:
Co se týče shrnutí covidové situace v královéhradeckém okrese za dané období, ucelené žurnalistické články jsem v tomto případě nenalezl. Spíš než shrnující informace jsou dostupné texty, které se věnují situaci vždy v určitý moment či kratšímu časovému horizontu, než který sleduji já. Podrobné informace jsou pak uvedeny na webu ministerstva zdravotnictví , kde ale rovněž netvoří ucelený text mapující dlouhodobý vývoj. Na druhé straně několik rozhovorů s laborantkami či laboranty existuje , , netýkají se však většinou situace v období pandemie covid-19. Jeden rozhovor pak problematiku koronaviru zmiňuje , jedná se ale spíše o okrajové téma v rámci rozhovoru. Zde tedy rovněž není na co navázat. Koronaviru se však věnuje samostatný projekt Gabriely Sýkorové z června roku 2020, jejíž specializace byla rovněž zdravotně-sociální. Tento fotografický projekt odkrývá změny v každodenním životě v době pandemie (jaro 2020). Velmi užitečné informace jsou pak k nalezení na stránkách Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde vycházejí pravidelné aktualizace současné situace a opatření s ní spojených. Díky možnosti tyto informace procházet i zpětně, pomocí přístupného archivu , mohu přesně popsat, co se ve sledovaném období v zařízení dělo. Webové stránky Fakultní nemocnice Hradec Králové a ministerstva zdravotnictví tak tvořily stěžejní zdroje mé práce.
4. Ideový plán:
Cílem práce je shrnout to, jak se královéhradecký okres a Fakultní nemocnice Hradec Králové vypořádaly s pandemií covid-19. Text tohoto souhrnného charakteru jsem zatím nenalezl, myslím si, že jeho vznik může být zajímavý nejen svou informační hodnotou. Rozhovor pak může sloužit jako nástroj, jakým přiblížit běžným občanům zdánlivě „neviditelnou“ práci. Chci dát činnosti zdravotníků lidskou podobu, která pomůže veřejnosti blíže poznat, v čem jejich práce spočívá a to, že bez jejich nasazení by situace byla mnohem horší.
Časový horizont mezi březnem 2020 a koncem ledna 2021 byl stanoven po rozpravě s konzultantem projektu. S vědomím, že je situace velmi dynamická a mění se každým dnem, byla snaha projekt skutečně nějak ohraničit rozumným krokem.
Díky datům z ministerstva zdravotnictví je také možné všechny údaje o počtech nakažených, uzdravených a zemřelých s covidem-19 vložit do přehledných grafů, které z jednotlivých čísel učiní hmatatelný celek. Na něm lze sledovat vývojové trendy během jednotlivých období.
5. Postup práce:
V případě rozhovoru bylo dotazování realizováno formou písemného strukturovaného rozhovoru distanční formou, kdy byly otázky předem připraveny. Tyto otázky byly zaslány respondentce, která na ně následně písemnou formou odpovídala. Měla tedy dostatek času si své odpovědi promyslet a připravit. Při následném vyhodnocování odpovědí, kdy v některých případech docházelo k saturaci informací napříč více otázkami, byly tyto odpovědi zkráceny a pořadí otázek pro lepší návaznost textu změněno. Tato forma vedení rozhovoru byla zvolena z důvodu ochrany zdraví, jelikož jsme v době nejnáročnějších momentů pandemie (období, kdy byl rozhovor realizován), snažili minimalizovat vzájemný osobní kontakt. Tato forma navíc díky tomu, že respondentka měla čas si odpovědi na otázky připravit, skýtá výhodu větší informační nasycenosti. V případě ústního dotazování bez předchozího seznámení s otázkami by si respondentka nemusela vzpomenout na všechny detaily.
Článek shrnující dění v královéhradecké fakultní nemocnici vznikl zejména díky otevřenému archivu zpráv na webu zařízení. Po projití všech aktualit za sledované období jsem vybral ty, které se vázaly k tématu koronaviru. Z nich jsem následně čerpal klíčové informace a převzal některé citace. Všechny události také byly seřazeny chronologicky od března 2020 do ledna 2021. Mým plánem bylo ještě zpracovat časovou osu s jednotlivými informacemi, nakonec jsem ale od tohoto nápadu upustil, jelikož je v rámci presu nerealizovatelný.
U článku, který se věnuje vývoji počtu nakažených, uzdravených a zemřelých na covid-19 v okrese Hradec Králové, jsem čerpal z webových stránek ministerstva zdravotnictví, kde jsou dostupná data za celou dobu pandemie. Do excelu jsem vyexportoval veškeré dostupné údaje z Královéhradeckého kraje za celou dobu pandemie, následně jsem tato data vyfiltroval podle okresu a potřebného časového rozptylu. Data jsem následně seřadil chronologicky a vytvořil z nich grafy. Tyto grafy jsem poté exportoval jako soubory *.png, což umožnilo jejich sdílení na presu. Zároveň jsem hledal i jednotlivé nejvyšší hodnoty (pro infobox), k čemuž mi opět posloužila možnost seřazení dat dle požadovaného klíče. K vidění je graf shrnující celý časový horizont, kvůli nízkým číslům v počátku pandemie je však nepřehledný a zkreslující. Jelikož je sledované období poměrně dlouhé, rozdělil jsem grafy do několika kratších úseků, konkrétně na období od března 2020 do srpna 2020 a od srpna 2020 do ledna 2021, kdy byly počty infikovaných násobně vyšší než v předchozím období. Díky tomu se stal graf více přehledným. Pro potřeby práce jsem vytvořil i graf kumulativních počtů, nakonec jsem se ale rozhodl jej do textu nezahrnout a kumulativním počtům se vůbec nevěnovat, jelikož nemají přílišnou výpovědní hodnotu.
6. Sebehodnocení
Myslím si, že vytyčeného cíle se mi podařilo dosáhnout. Práce s excelem a daty z ministerstva zdravotnictví pro mě byla trochu obtížná, nakonec se však podařilo je zpracovat. V čem možná vidím trochu problém, je časové ukotvení projektu. Jelikož jsem se rozhodl sledované období ohraničit lednem 2021, údaje v době zveřejnění projektu již nemusí být aktuální. Na druhou stranu si myslím, že takový projekt je při snaze jej zpracovat maximálně podrobně, potřeba časově někde utnout. V opačném případě by neustále přibývaly nové informace, které by bylo nutné zpracovávat. Tedy časové ohraničení vidím jako komplikaci, bez něj by ale práce pravděpodobně byla obtížnější.
V otázce návaznosti na můj projekt trochu doufám, že už nebude na co navazovat - že pandemie skončí a nebude potřeba se tématu covid-19 již věnovat. Naopak bych uvítal, kdyby se zdravotničtí pracovníci do budoucna stali atraktivnějšími respondenty pro novináře, jelikož rozhodně mají co nabídnout. Ať už jde o vědomosti či pracovní zkušenosti. Zde vidím velký potenciál, který zatím není příliš využit. Prostor dostávají známá jména z oblasti zdravotnictví (čímž netvrdím, že je to špatně), ale v tomto sektoru pracuje opravdu velké množství lidí a za každým z nich stojí zajímavý příběh. Doufám také, že si značná část společnosti uvědomí, že práce zdravotnického personálu není jednoduchá a že zaslouží si jejich respekt.
Přínosem projektu je pak shrnutí informací, které se k tématu koronaviru v okrese Hradec Králové za sledované období vážou. Je tak možné poměrně snadno a jednoduše zjistit, jak v jednotlivých fázích pandemie nemocnice postupovala, jak se situaci přizpůsobovala a jak ji zvládla. Navíc díky rozhovoru s laborantkou dostává celý projekt i lidskou tvář. V budoucnu je také možné na rozhovor navázat, pokud by se objevil podobný problém znovu. Zdravotníků a zdravotnic bychom si ale měli všímat i jindy, než když je nejhůř.
7. Literatura, zdroje, tematicky podobné projekty
• COVID 19: Přehled aktuální situace pro Královéhradecký kraj. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné z: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/kraje/HKK
• Zdravotní laborantka patologie: Lidé si myslí, že patologie jsou jen mrtví lidé a pitvy. Tak to ale není. Munimedia.cz [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/zdravotni-laborantka-patologie-lide-si-mysli-ze-patologie-jsou-jen-mrtvi-lide-a-pitvy-tak-to-ale-neni-9009/
• Zdravotnictví je obor plný specifických profesí i pracovních pozic. NÁŠ AGEL [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné z: https://www.nasagel.cz/rozhovory/zajimave-povolani/1805-d.galliova.html
• Nastávající maminka si z AGELLAB si „vzala“ laboratoř domů. Frýdecko-místecký a třinecký Deník [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné z: https://fm.denik.cz/ctenar-reporter/nastavajici-maminka-z-agellab-si-vzala-laborator-domu-20200510.html
• Česko v době korony. Pres.UPmedia.cz [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné z: https://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/fotozurnalistika/cesko-v-dobe-korony?highlight=WyJzYW1vc3RhdG5cdTAwZmQiLCJwcm9qZWt0Iiwic2Ftb3N0YXRuXHUwMGZkIHByb2pla3QiXQ==
• Archiv aktualit. Fakultní nemocnice Hradec Králové [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné z: https://www.fnhk.cz/aktuality/1
