Jakub Janega Cíl práce
Hlavním cílem této práce je natočení televizní reportáže, která by divákovi ve světle probíhajícího odchodu Velké Británie ze struktur Evropské unie nastínila možné dopady případného vystoupení České republiky.
Zároveň by práce měla prezentovat dovednosti a znalosti, které autor tohoto projektu získal během studia na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci. Využity budou zejména vědomosti vycházející ze struktur předmětů spadajících do konkrétní zvolené žurnalistické specializace a profese. V rámci prvního zmíněného jde především o předměty se zaměřením na problematiku audiovizuální techniky, televizní profesi a střih videa, které byly vedeny Mgr. Jiřím Vrbou. Druhou oblastí jsou následně předměty směřující k politickému profesnímu zaměření studenta. Ty byly vedené
Mgr. et Mgr. Karlem Páralem a svým obsahem se zaměřovaly nejen na normativní aspekt předmětu, ale také fungování a podobu politické žurnalistiky či problematiku politického systému České republiky nebo fungování Evropské unie.
Zdůvodnění volby tématu
Evropská unie je společenství liberálně demokratických států, které jednají ve společném zájmu skrze dohodnutý a institucionalizovaný systém rozhodování. Jejím hlavním přispěním, které můžeme dnes pozorovat, je přinejmenším udržování míru na evropském kontinentu nebo ekonomický rozvoj, kterému napomáhá společné vyjednávání mezi evropskými zeměmi. Členem Unie se jednotlivé státy stávají na základě splnění předepsaných politických a ekonomických podmínek, ale také přijetím právních předpisů a závazkem dodržování norem, které se v rámci společenství ustanoví. Členské státy se přitom na fungování a podobě Unie sami podílí, přičemž mají kdykoliv možnost ze struktur Evropské unie vystoupit.
Právě k tomuto kroku se na základě článku 50 Lisabonské smlouvy, 23. června 2016, rozhodla Velká Británie a její obyvatelé, když si v referendu, které navrhla tehdejší vláda v čele s konzervativním premiérem Davidem Cameronem, odsouhlasili vystoupení z Evropské unie. Tento den a s ním spojené rozhodnutí následně odstartovalo sérii událostí jež trvají až dodnes, a došlo během nich mimo jiné také k demisi premiéra, zvolení nové britské vlády, mnohačetnému hlasování britského parlamentu o výstupní dohodě nebo také propadu britské měny, který nastal několik dní po referendu.
Právě referendum, při kterém byli oprávnění britští voliči postaveni před otázku, zda jsou pro či proti setrvání Spojeného království v Evropské unii, bylo následně řadou odborníků nazíráno jako přinejmenším problémové. Prvním negativním aspektem, které referendum přináší, je zjednodušení komplexní otázky na binární základ odpovědi, ano či ne. Členství v mezinárodním společenství, jakým je i Evropská unie, totiž zahrnuje celou řadu aspektů, které není možné z této perspektivy přezkoumávat. Většina voličů navíc nemá, případně není ochotna, si vyhradit čas, jako jimi zvolení zástupci, kteří toto konání mají v popisu práce, na to, aby do detailu studovali předložená fakta a dokumenty pojednávající o případném dopadu jednoho či druhého rozhodnutí.
Následně jak uvádí například Amanda Taub a Max Fisher ve svém článku, jsou voliči s omezeným množstvím informací odkázáni na veřejný prostor a politické elity, od kterých očekávají, že jim v jejich volbě poradí. V případě referenda navíc hrozí také ztráta věcnosti, se kterou by měla být veřejná debata vedena. Voliče totiž často nakonec spíše přesvědčí jeho niterné pocity a emoce nežli na faktech doložené údaje, které by mohly jejich rozhodnutí změnit. Řada opodstatněných a relevantních témat tak může nakonec zapadnout a být přebita cíleně vyvolávaným strachem.
S nastavováním témat ve veřejném prostoru, jak o tom pojednává například teorie agenda-setting, jsou mimo politických elit spojena také samotná média. Právě ta, jak naznačily některé analýzy, mohla ve Velké Británii sehrát poměrně zásadní roli v tom, jak bylo vystoupení z Evropské unie v rámci britské společnosti nahlíženo. Jak naznačila analýza curyšské společnosti Media Tenor v článku Jaspera Jacksona, mělo například britské veřejnoprávní médium, BBC, za posledních patnáct let hovořit a psát o Evropské unii a jejích institucích spíše negativně. Podobně tomu tak bylo také u řady jiných předních britských, zejména bulvárních, deníků. Právě tento spíše negativní náhled, který byl britské společnosti představován, byl dle této analytické společnosti tak významný, že ani jistý obrat a snaha o propagaci výhod, které členství ve společenství přináší, s nimiž média přišla v reakci na chystané referendum, již nebyly schopny negativní mínění zvrátit, neboť přišly příliš pozdě. Právě nedostatečný a nesprávný přístup k vysvětlování problematiky o případných výhodách členství, který nemusel odpovídat tlaku vytvářeného stranou, jež prosazovala vystoupení, mohl mít na konečné rozhodnutí značný vliv.
Po uskutečněném referendu to navíc vypadá, že Velká Británie může v mnohém ztratit, zejména pak po ekonomické stránce. Proto pokud by snad někdy mělo dojít k vystoupení České republiky, je třeba tento krok promyslet do nejhlubších základů a možných důsledků. Bylo by na místě ho podrobit řádné veřejné diskuzi, ve které budou rovnocenně zastoupeny názory všech skupin. O to opatrněji by bylo třeba postupovat v případě, že by k tomuto zásadnímu rozhodnutí o opuštění struktur Evropské unie mělo v České republice dojít na základě referenda, které v našich kulturních a politických podmínkách nemá tak zažitou tradici. Na zvýšenou opatrnost ohledně referenda upozorňuje kromě jiných také olomoucký politolog Tomáš Lebeda. Ten v článku Ivany Pustějovské poznamenává, že referendum v mnoha případech vede k rozštěpení společnosti. To jsme mohli pozorovat také na příkladu Velké Británie, kdy se Britové rozdělili na zastánce a odpůrce setrvání v EU. Zároveň může, jak bylo již zmíněno výše, referendum být politickým nástrojem, za jehož pomoci, společně s vlivnou politickou propagandou, mohou politické elity navést společnost jimi preferovaným směrem.
Proto i přesto, že zde nepopiratelně existují aspekty členství, které je možné brát jako negativní, je třeba, aby se ve veřejném prostoru objevovaly také informace, které budou akcentovat možné přínosy, jež členství v Evropské unie poskytuje, či alespoň naznačí, co by případný odchod z tohoto společenství mohl pro fungování naší země znamenat.
Dalším z důvodů volby tohoto tématu, bylo i bližší informování o jednom z dílčích aspektů spojených se členstvím v Unii, kterým jsou Evropské strukturální a investiční fondy. Právě tématika čerpání dotací ze strukturálních a investičních fondů, je jednou z výhod, se kterou se může běžný občan často setkat na každém kroku, ovšem tento aspekt členství není dle názoru autora dostatečně akcentován. Pokud na jeho medializaci navíc dojde, jedná se spíše o ne zcela konkrétní a nenázornou formu. Tématika evropských dotací je zároveň čím dál častěji, zejména v případě České republiky, skloňována spíše ve světle dotačních podvodů a s nimi spojenými kauzami, které na celou tématiku vrhají spíše negativní úhel pohledu.
Zvolené téma má pro mě zároveň osobní význam, neboť se jeho problematikou zabývám v rámci svého dvouoborového studia, které probíhá kromě Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, také na Katedře politologie a evropských studií, kde je daná problematika mnohými pedagogy označována jako jeden z nejvýznamnějších okamžiků, kterým si stávající evropské společenství za dobu své existence prošlo. Přičemž jako občana jedné ze členských zemí Evropské unie zároveň cítím, že se mě tato problematika přímo dotýká a může mít vliv nejen na moji osobu, ale také fungování celé naší země. O to spíše je třeba, aby se toto téma vyskytovalo ve veřejném prostoru a vedla se o něm pravidelná a věcná debata, která bude zasahovat spektrum všech názorů a přístupů, které jsou k danému tématu dostupné.
Zdroje a stav problematiky
Informace, které byly při tvorbě tohoto projektu využity, pocházející z odborných prací a veřejně publikovaných dokumentů, ale také zahraničních a českých médií.
Odbornou oporou byla pro základní zorientování se v problematice Evropské unie, evropských dotací, ale také tématice Brexitu, kromě absolvovaných kurzů v rámci mého studia, také kniha European Union Politics od autorů Michelle Cini a Nieves Perez-Solorzano Borragan. Jejich publikace se kromě fungování Unie, ve svém posledním šestém vydání věnuje také problematice Brexitu, která mi byla nápomocna zejména při přípravě otázek pro rozhovor s vysokoškolským pedagogem a zástupcem olomouckého Eurocentra. Co se týče dalších zdrojů, byl využit například také veřejně přístupný rozklikávací rozpočet města Olomouce, který společně s několika městem publikovanými zprávami týkajícími se evropských dotací napomohl s přípravou otázek pro zástupce ze strany města Olomouce. Dále byla v případě přípravy případného rozhovoru a získávání informací využita kromě hlavní webové stránky hnutí Svoboda a přímá demokracie, také webová stránka týkající se předvolební kampaně, kterou toto hnutí využívalo při komunálních volbách v roce 2018.
V rámci zdrojování projektu je třeba zmínit také materiál, který byl v následné reportáži použit, ovšem nejsem vlastníkem jeho autorských práv. Jedná se v tomto případě o úryvek z příspěvku, který předseda hnutí SPD Tomio Okamura publikoval na své facebookové stránce a v níž se věnuje problematice Evropské unie a postoji tohoto hnutí k tomuto společenství. V reportáži je přitom citovaná část řádně označena potřebnými zdrojovými údaji, pomocí nichž může divák autora videa dohledat.
Mezi dalšími zdroji, které posloužily jako základ pro realizaci samotného projektu, by bylo na místě uvést řadu výše citovaných zahraničních článků, které byly čerpány zejména z webového portálu britské tištěného deníku The Guardian. Mimo to se tématikou možného vystoupení České republiky z Evropské unie zabývala také česká média, kdy by bylo možné zmínit například reportáž uvedenou v rámci publicistického pořadu České televize, 168 hodin. Příspěvek nazvaný „Czexit“ se svým obsahem věnoval nejen dezinformacím, které jsou s tématikou Evropské unie spojovány, ale také za pomoci rozhovorů s českými ekonomy, nastínil možný ekonomický dopad vystoupení České republiky z Evropské Unie, který byl demonstrován na příkladu nejistoty, s níž se ve světle probíhajícího Brexitu a zároveň možného Czexitu, potýkají v Česku japonští investoři. Zejména tato reportáž byla následně jistým ideovým základem, který posloužil k ustanovení hlavního tématu práce, tedy možnosti Czexitu. Námět byl následně rozšířen, respektive konkretizován a vztažen zejména na tématiku čerpání dotací a možný dopad na fungování města Olomouce.
Ideový plán
V průběhu celé reportáže bude tématika možného vystoupení České republiky tématizována nejprve v rámci názorného příkladu, kterým je v přilehlém období natáčení reportáže odchod Velké Británie z Evropské unie, též nazývaný jako Brexit. Tento proces by měl být v počátku reportáže společně se svými důsledky představen a měl by zároveň posloužit jako širší uvedení do dané problematiky. Následovat by mělo vztažení tématu na domácí prostředí a diskuze případného vystoupení České republiky, kde bych se rád zaměřil zejména na tématiku čerpání a získávání dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů. Následně by mělo být téma vztaženo na názorný a divákům fyzicky blízký příklad zkušenosti města Olomouce s čerpáním těchto dotací. V poslední řadě by se, v rámci vyváženosti, měl k celé problematice vyjádřit také zástupce skupiny usilující o vystoupení České republiky z Evropské unie, který byt nastínil případnou představu o fungování města Olomouce, případně České republiky, bez čerpání již zmíněných dotací.
Celý projekt by měl tak získat podobu spíše publicistické televizní reportáže, k jejíž realizaci by bylo vhodné využít zejména rozhovory, které by měly být vedeny se zainteresovanými osobami. Rozhovory s těmito povolanými respondenty by měly být pro samotného diváka nejen zajímavějšími, ale také důvěryhodnějšími, než kdyby reportáž byla zkomponována pouze z autorových komentářů k jednotlivým tématům.
Bylo by tak vhodné získat názor vysokoškolského pedagoga zabývajícího se problematikou Evropské unie, případně také aktuální tématikou Brexitu, který by na celou věc mohl poskytnout svůj erudovaný názor. Širší obraz o celé problematice by následně mohl poskytnout rozhovor s českým občanem, který v daném období ve Velké Británii pobývá. S děním kolem Brexitu a s ním spojenými důsledky by měl mít osobní zkušenost, kterou by divákům reportáže mohl popsat. Výsledné práci by tento rozhovor mohl poskytnout jistý prvek hlubokého lidského příběhu, který bývá často využíván k zaujetí divákovy pozornosti.
Dále by bylo možné využít, v rámci reportáže, informací od zaměstnanců olomoucké pobočky Eurocentra, která primárně slouží k informování veřejnosti o problematice fungování a čerpání dotací z evropských strukturálních fondů.
Jako zásadní, v rámci vztažení tématu na divákovi bližší úroveň, je uvést také informace týkající se daného tématu ze strany zástupce města Olomouce, který by měl nastínit možnou zkušenost města s čerpáním evropských dotací.
Vhodné by bylo zároveň představit také názor skupiny, která se aktivně staví za vystoupení České republiky z Unie. V tomto případě by bylo na místě provést například rozhovor se zástupcem politického hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, která je v současné době pravděpodobně nejvýraznějším politickým subjektem, který tento krok aktivně prosazuje. Tuto informaci, by však bylo možné brát spíše jako doplňující k hlavnímu tématu, které je primárně zaměřeno na případné pozitivní aspekty, jež jsou s členstvím České republiky z Evropské unii spojeny.
Reportáž by se tak od širší problematiky Brexitu, měla přesunout do domácího českého prostředí, ve kterém by se měla zaměřit nejen na možné přínosy, jež nám členství v Evropské unii přináší, ale také případně na to, jak by si fungování mimo Unii představovali zastánci vystoupení.
Postup práce
1. Získávání materiálu
Získávání a natáčení potřebného materiálu, který se sestával zejména z rozhovorů s jednotlivými zvolenými osobami, probíhal v několika natáčecích dnech. K jeho realizaci bylo třeba si ze sekretariátu Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky zapůjčit kameru s mikrofonem a stativem. V případě kamery šlo o značku Sony, konkrétně se jednalo o typ HDR-AX2000 AVCHD, který svými parametry poskytuje prostor pro kvalitní poloprofesionální záznam.
Mezi prvními osobami, se kterými jsem chtěl v rámci svého projektu učinit rozhovor, byl univerzitní pedagog, který by mi v rámci své kompetence a oblasti studia mohl poskytnout svůj odborný vhled na téma Evropské unie a probíhajícího Brexitu. V rámci tohoto rozhovoru jsem proto oslovil docenta Dana Marka, který se na Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci věnuje studiu a výuce problematiky Evropské unie a jejímu oboustrannému vztahu s Českou republikou. Po vzájemné dohodě, která probíhala zejména skrze emailovou korespondenci, Dan Marek přistoupil na zaznamenání rozhovoru na kameru a požádal mě zároveň o zaslání alespoň tematických okruhů, kterých se náš rozhovor bude týkat. Následně zhruba týden po učinění dohody, jsem se s panem docentem sešel v jeho kanceláři, kde jsem s ním za pomoci stativu natočil rozhovor na výše zmíněná témata.
Problematiku Brexitu jsem následně pro vyšší míru autentičnosti a názornosti chtěl znázornit také skrze rozhovor s osobou, která ve Velké Británii žije a s probíhajícím procesem vystupování z Unie má osobní zkušenost v podobě každodenního setkávání se s důsledky, jež tento proces přináší. Pokusil jsem se proto kontaktovat bývalého spolužáka Antonína Kozáka, který ve Spojeném království již jistou dobu žije a také pracuje. Po vzájemné komunikaci Kozák následně přislíbil odpověď na řadu otázek, v rámci nichž jsme se zaměřil zejména na jeho názor na Brexit, případně jak on sám osobně vnímá probíhající proces vystupování. Rozhovor jsem původně plánoval zaznamenat za pomoci aplikace Skype. Z důvodu nedostačujícího internetového signálu, ale také nekompatibilitě výsledného formátu zaznamenaného videa se střihovým programem Avid, jsme zvolili variantu, kdy respondent natočil odpovědi, na mé otázky, na svůj mobilní telefon a videa s odpověďmi mi následně zaslal.
Při snaze o získání rozhovoru se zástupcem Eurocentra, který by mi mohl poskytnout bližší informace o čerpání evropských dotací, jsem využil, na internetových stránkách centra uvedených, konzultačních hodin, v rámci kterých zaměstnanci centra poskytují informace širší veřejnosti. Po schůzce se zaměstnance Eurocentra, panem Radovanem
Dluhý-Smithem, jsem se následně dohodli na rozhovoru a zaslání otázek, na které se v jeho průběhu budu dotazovat. V případě tohoto rozhovoru nastaly drobné komplikace, neboť Eurocentrum svým fungováním spadá pod Úřad vlády České republiky a veškeré odpovědi, které mi byly ze strany zaměstnanců v rámci rozhovoru poskytnuty, musely být v první řadě schváleny odborem komunikace daného úřadu. Z tohoto důvodu došlo mezi dohodnutím rozhovoru a jeho samotným natočením k jisté výraznější prodlevě, která však na samotný průběh natáčení neměla významnější dopad. I v tomto případě byl rozhovor nakonec natáčen za pomoci stativu přímo v kanceláři olomouckého Eurocentra.
V případě třetího rozhovoru, který měl poskytnout vhled ze strany města Olomouce, jsem si nebyl zcela jistý, jakou konkrétní pověřenou osobu by bylo ohledně problematiky evropských dotací možné kontaktovat. Rozhodl jsem se proto nejprve napsat email tiskové mluvčí města Olomouce, kterou je paní Radka Štědrá. Ta mě po vzájemné emailové komunikaci odkázala na pana Matouše Pelikána, který jakožto náměstek olomouckého primátora má tuto oblast ve své kompetenci a následně mi s ním zároveň také napomohla sjednat schůzku, která měla proběhnout zhruba za dva týdny od jejího sjednání. Natáčení tohoto rozhovoru probíhalo opět za pomoci stativu v kanceláři pana náměstka.
Poslední aktér, s nímž jsem v rámci této reportáže chtěl vést rozhovor, měl být zástupce hnutí SPD, který by k reportované tématice přispěl stanoviskem tohoto hnutí, nebo alespoň svým názorem. V tomto případě jsem se nejprve pokusil kontaktovat přímo zvolené zastupitele, kteří za toto hnutí kandidovali v olomouckých komunálních volbách. Skrze email jsem se proto spojil s panem Davidem Altem, který byl v roce 2018 zvolen zastupitelem města Olomouce za hnutí SPD, které tehdy kandidovalo v koalici společně s politickou stranou Strana práv občanů (SPO). Pan zastupitel mě při své odpovědi na mou žádost o rozhovor však odkázal na hlavního mluvčí hnutí, jehož kontakt, jsem měl dle informací uvedených v emailu, nalézt na hlavních webových stránkách hnutí. Na tomto webu jsem ovšem v sekci kontaktů nalezl pouze informační email a kontaktní formulář. Pro zkontaktování se s pověřenou osobou z vedení strany, která by mi mohla rozhovor poskytnout, případně mě mohla na někoho odkázat, jsem využil obě tyto možnosti. Na email jsem však žádnou odpověď neobdržel a kontaktní formulář i po několikátém pokusu nahlásil chybu při odesílání mnou zasílané zprávy. Stanovisko tohoto hnutí proto v reportáži sekundují veřejně dostupná vyjádření jejího předsedy Tomia Okamury na zkoumanou tématiku a veřejně přístupné dokumenty a volební programy, se kterými hnutí kandidovalo do již zmíněných komunálních voleb v Olomouci v roce 2018.
Kromě samotných rozhovorů bylo třeba k reportáži natočit také řadu ilustrativních záběrů, které v reportáži plnily zejména dva hlavní úkoly. Tím prvním bylo překrytí řady prostřihů ve výpovědích, které mi dotazovaní poskytli. Druhým důvodem užití těchto záběrů byla snaha o udržení divákovy pozornosti a dodání dynamičnosti v místech, kde byl monolog zpovídané osoby již příliš dlouhý a stálý monotónní záběr by diváka mohl začít nejen nudit, ale také rušit. Tyto záběry byly natáčeny v průběhu celého natáčení reportáže. Část z nich byla pořízena vždy před samotným rozhovorem s danou osobou a zaměřovala se svým obsahem například na místo, kde byl rozhovor natáčen. Druhá část ilustračních záběrů měla sloužit jako dokreslení k danému tématu a pronášené promluvě zpovídaných osob. Proto tyto záběry byly pořízeny vždy po učinění daného rozhovoru, aby mohly korespondovat s obsahem daného projevu.
2. Střih a úprava materiálu
Po natočení a získání veškerého potřebného materiálu bylo následně třeba ještě jednotlivá videa sestříhat v jeden koherentní celek. Bylo přitom dbáno zejména na to, aby divákovi byly poskytnuty ty nejzajímavější a nejdůležitější informace, a zároveň aby nedošlo k pozměnění významu promluvy, kterou daní zpovídaní respondenti pronášeli. K samotné úpravě a stříhání materiálu byl využit editorský program AVID Media Composer s jehož funkcemi jsem se seznámil zejména v kurzech vedených Mgr. Jiřím Vrbou.
Jako první jsem se rozhodl sestříhat jednotlivé rozhovory, které byly ve své podstatě základem celé reportáže. Kvůli celkové délce reportáže musely být v případě všech tří respondentů – tedy vysokoškolského pedagoga, zástupce Eurocentra a náměstka primátora, vypuštěny některé odpovědi, které se nakonec do finální stopáže nehodily. Případně byly některé výpovědi zkráceny tak, aby v reportáži nezůstávala opakující se slova. V druhé řadě byly to finálního střihu vkládány doplňující materiály, které v našem případě představovaly zejména rozhovor s Čechem žijícím ve Velké Británii a proslov předsedy hnutí SPD Tomia Okamury. V obou případech přitom šlo o zakomponování materiálu, který by rozšiřoval probírané téma vycházející z promluvy hlavních respondentů.
Zároveň jsem se pokusil, v místech, kde to bylo možné, vystřihnout také výplňková slova a hezitační zvuky. Tyto prostřihy byly posléze ve většině případů překryty ilustračními záběry. Kde to nebylo možné, byl naopak pro prostřih využit efekt bílého přechodu. Tento efekt byl konkrétně využit ve dvou případech, kdy měl sloužit pro naznačení zkrácení příliš dlouhé výpovědi respondenta.
Ve třetí fázi střihu jsem reportáž doplnil o vlastní komentář, který měl probíranému tématu poskytnou uvedení a závěr. Zároveň měl také napomoci plynulosti reportáže a navázaní mezi jednotlivými probíranými tématy. Současně byly v této fázi jednotlivé prostřihy, či příliš dlouhé monology překryty s probíraným tématem souvisejícími ilustračními záběry. Jako poslední byly nakonec za pomoci titulkového editoru v programu AVID, do finální verze střihu vkládány titulky uvádějící jednotlivé osoby a zdroje.
V rámci editačního programu AVID byl následně upravován také zvuk, přičemž byla za pomoci funkce Audio Mixer sjednocena hlasitost jednotlivých použitých klipů, tak aby žádný z nich nebyl příliš hlasitý či příliš tichý. V případě rozhovorů s Čechem žijícím ve Velké Británii a s náměstkem primátora města Olomouce byla následně využita také funkce ekvalizéru, za jehož pomoci byl v prvním případě potlačen hluk ulice, který mikrofon nasnímal a v případě druhém byl následně mírně upozaděn slabý šum, který byl pravděpodobně způsoben rušením či špatným nastavením mikrofonu.
Sebehodnocení
Tato práce si kladla jako hlavní cíl natočení televizní reportáže, která by divákovi představila možné dopady případného vystoupení České republiky ze struktur Evropské unie, přičemž by bylo možné říct, že tento cíl byl naplněn. Příspěvek poměrně uceleně informuje o problematice a možných negativních aspektech, které by mohlo vystoupení ze struktur Evropské unie přinést, přičemž se poměrně konkrétně zaměřuje na problematiku čerpání dotací ze strany města Olomouce, jako jedné z opodstatněných výhod členství. Reportáž zároveň přinesla řadu informací, z nichž by některé nemusely být divákovi do té doby zcela známé.
Jako negativní je možné nahlížet nezískání přímého vyjádření žádného ze zástupců hnutí SPD, které by celé reportáži mohlo dodat na reprezentativnosti a vyváženosti. Zároveň kvůli nedostupnosti vhodnějších záběrů musely být nakonec v řadě případů použity ilustrační záběry, které zcela nemusí souviset s daným probíraným tématem. To bylo způsobeno zejména tím, že některé pokrývané fenomény byly poměrně abstraktními, jako například problematika Brexitu, či se téma týkalo zahraniční tématiky, kterou by bylo vhodné doplnit materiálem přímo z místa, o kterém bylo hovořeno, což však z důvodu mých omezených možností nebylo možné.
Dalším problematickým aspektem, kterého jsem si vědom je zaznamenaná zvuková stopa, která místy nedosahuje dostatečné hlasitosti a kvality. Na pozadí je také v některých případech znatelný mírný šum, který již nebylo možné za pomoci editoru odstranit. V tomto případě by do budoucna bylo vhodné věnovat větší pozornost přípravě záznamu zvuku či požádat zpovídané respondenty, aby mluvili více nahlas.
Zdroje
„Czexit“ ceskatelevize.cz; 168hodin, 11. 8. 2018 (video). Dostupné z: <https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10117034229-168-hodin/218452801100211/obsah/599873-czexit> (25. 4. 2019)
Cini, Michelle, Nieves, Borragán. 2016. European Union politics. Oxford: Oxford University Press.
Jackson, Jasper. 2016. „BBC's EU reporting 'more negative than its Putin coverage'“ theguardian.com, 21. 4. 2016 (online). Dostupné z: <https://www.theguardian.com/media/2016/apr/21/bbc-eu-reporting-putin-coverage> (25. 4. 2019)
Okamura, Tomio. Facebook.com; Tomio Okamura - SPD, 7. 4. 2016. (video) Dostupné z: <https://www.facebook.com/tomio.cz/videos/1201075906569889/> (25. 4. 2019)
Předvolební webové stránky koalice SPD a SPO. Dostupné z: <http://www.koalicespdspo.cz/> (25. 4. 2019)
Pustějovksá, Ivana. 2018. „Tomáš Lebeda: Referendum je moje noční můra.“ Issuu.com; Žurnál 28. 3. 2018 (online). Dostupné z: <https://issuu.com/palackyuniversity/docs/zurnal_2018_brezen> (25. 4. 2019)
Rozklikávací rozpočet města Olomouce. Dostupné z: <http://rozpocet.olomouc.eu/#!SouhrnPage/idPlanVerze=36&obdobi=PLAN> (25. 4. 2019)
Taub, Amanda, Max, Fisher. 2016. „Why Referendums Aren’t as Democratic as They Seem.“ Nytimes.com, 4. 10. 2016 (online). Dostupné z: <https://www.nytimes.com/2016/10/05/world/americas/colombia-brexit-referendum-farc-cameron-santos.html> (25. 4. 2019)
