Lenka Studénková 
Vědeckému týmu archeologů z Masarykovy univerzity se podařilo při výzkumech ve slovanském sídlišti v Lánech u Břeclavi vykopat společně s keramikou pražského typu, která je spojována se Slovany, také zvířecí žebro s runovými nápisy.
„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ sdělil k uvedenému nálezu vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček, který současně vedl mezinárodní vědecký tým, jenž se zabýval tímto unikátním objevem.
Při analýze kosti byla použita kombinace nejnovějších genetických a radiokarbonových metod a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektrononová skenovací mikroskopie. "Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu, " potvrdila členka týmu z Freiburské univerzity ve Švýcarsku Zuzana Hofmanová, která se zaměřuje na analýzu archaické DNA.
Podle filologů z Vídeňské univerzity se runové znaky na zmíněné kosti podobají runovému písmu takzvaného staršího futharku, které byly dosud považovány za písmo germánsky mluvícího obyvatelstva střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu, objevují se v něm však určité odlišnosti. Abeceda staršího futharku sestávala z 24 znaků, přičemž na uvedené kosti bylo vyryto šest znaků z této abecedy. Nález kosti s runovými nápisy z Lán tedy vyvrací dosavadní názor, že runové písmo staršího futharku používalo výhradně germánsky mluvící obyvatelstvo.
Zmíněné žebro s runovými nápisy bylo nalezeno během vykopávek v oblasti slovanského osídlení na Jižní Moravě společně s keramikou, která je na základě analogie s nálezy v oblasti Ukrajiny tradičně považována za součást materiální kultury Slovanů. Z uvedeného objevu tedy jednoznačně vyplývá, že Slované již před zavedením hlaholice používali vlastní runové písmo.
Až dosud se historikové domnívali, že nejstarším písmem Slovanů byla hlaholice, kterou jim přinesli křesťanští věrozvěstové Cyril a Metoděj z Byzance v 9. století našeho letopočtu. Přelomový objev českých archeologů nyní prokázal, že ve skutečnosti tomu tak nebylo a přepisuje učebnice dějepisu.
„To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ doplňuje Jiří Macháček.
O nálezu publikovali brněnští archeologové článek v jednom z nejprestižnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. Jejich objev vzbudil velké ohlasy nejen v České republice, ale i v Rakousku, Bulharsku, Francii, Spojených státech, Rusku, Srbsku a Ukrajině.
V současné době ve zmíněné lokalitě v okolí Břeclavi stále ještě probíhají další výzkumy v rámci projektu EXPRO, který je financován Grantovou agenturou České republiky. Po jejich dokončení budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách Masarykovy univerzity.
