Tereza Michalcová
Studie, postavená na zkoumání více než 14 tisíců populací obratlovců z 3 700 různých druhů, zjistila, že už v minulosti, konkrétně mezi lety 1970 a 2012 celosvětová zvířecí populace poklesla o 58 procent, hlavně kvůli lidským činnostem jako je pytláctví či znečišťování přírody. Do roku 2020 prý navíc Země přijde o dalších 67 procent zbývajících druhů. Podle zprávy půjde mimo jiné o slony, gorily, supy nebo mloky.
Faktor, který nejvíce ovlivňuje vymírání živočišných druhů, je destrukce divokých oblastí kvůli farmaření a kácení. Podle zprávy je největším nebezpečím pro zvířata ničení divočiny, pouze 15% přírody je dnes chráněné. Další neméně významnou příčinou vymírání zvířat je nepřiměřený lov a rybolov. Podle LPI právě tímto způsobem vyhynulo už více než 300 druhů savců. Závažný problém je i znečišťování životního prostředí. Tímto trpí například kosatky a delfíni v evropských mořích nebo obojživelníci po celém světě. Supi v jihovýchodní Asii zase přes 20 let vymírají na otravu protizánětlivými léky, které dostává tamní dobytek.
Zpráva navíc varuje, že ztráta dalších druhů bude mít vliv i na lidstvo a může prý dokonce vyvolat konflikty mezi zeměmi, například o přírodní zdroje. „Bohatství a diverzita života na Zemi je zásadní pro fungování celého komplexního systému života. I my lidé jsme součástí této rovnice. Když ztratíme biodiverzitu, systémy podporující život v podobě, v jaké je dnes známe, zkolabují,“ varuje ředitel WWF Marco Lambertini.
Zpráva také uvádí, že existují i jisté známky zlepšení situace. Je jich ale málo. Důležitou roli při tom hrají ochránci přírody a mezinárodní dohody. Tímto se zvyšují například populace tygrů, rysů nebo pand. Pro zlepšení situace mohou také přispět ostatní – lidé by měli konzumovat méně masa nebo sledovat, zda kupují dřevo z udržitelných zdrojů.
