Krajní pravici i nadále poškozují spory mezi představiteli DSSS a Národní demokracií, zejména Tomášem Vandasem a Adamem Bartošem. Obě strany podle zprávy ministerstva navíc postrádají podporu tradičních neonacistů. Nejvíce protestních akcí a demonstrací krajní pravice se konalo v Praze. Mezi jeijch účastníky ovšem nebyli pouze extremisté. Nejčastějším tématem demonstrací byl islám a imigrace, převážně se jednalo o akce pořádané uskupením Blok proti islámu. V souvislosti s těmito událostmi také policie řeší stoupající počet trestných činů. Mezi nejobvyklejší přečiny patří podněcování k nenávisti a výtržnictví spojené s demonstracemi. Za první čtvrtletí policie evidovala 47 trestných činů s extremistickým podtextem. Objasnit se jí podařilo zatím 24 z nich.
V reakci na krajní pravici začali podobné akce pořádat i příslušníci opačného pólu spektra. Předmětem jejich demonstrací se stávají nenávistné tendence ve společnosti, vzrůstající xenofobie a protiislámské nálady. Ačkoli policie eviduje minimální násilnost protestů, často dochází k potyčkám mezi příslušníky obou názorových stran. Anarchisté dále vyslovovali podporu několika osobám, které bezpečnostní složky obvinily z přípravy teroristických útoků. Policistům také nadále uniká Lukáš Borl, který je podle vyšetřování zodpovědný za 15 žhářských útoků.