Aneta Macolová 
Jak a kde se naše oblečení vyrábí, jak módu někdy nesmyslně a bezhlavě nakupujeme, užíváme a odkládáme. To jsou témata, kterými se hnutí zabývá. Zakladatelky kampaně, Carry Somers a Orsola de Castro, jsou přesvědčeny o tom, že pokud by měli lidé větší povědomí o fungování módního světa, rozhodovali by se v rámci svého spotřebitelského chování zodpovědněji. Fashion revolution usiluje o maximální možnou transparenci módního řetězce oděvních firem a vyzývá je prostřednictvím této kamaně, aby odkryly své karty a dokázaly tak, že nemají co skrývat. Transparentnost je totiž nástroj udržitelnosti.
K Fashion revolution weeku se může připojit úplně každý. Spotřebitelé v tento týden zaplavují sociální sítě fotografiemi v oblečení naruby a ptají se módních značek a řetězců hashtagem #whomademyclothes? (kdo vyrobil mé oblečení?) Vzývají je tak k transparentnosti a trvají na své odpovědi. Tím dávají najevo, že je zajímá kdo, kde a za jakých podmínek jejich oblečení ušil. Je to ta nejmenší věc, kterou mohou pro zlepšení módního světa udělat.
„Značky to opravdu vnímají. Některé odpovídají a ukazují fotky lidí, kteří vyrábí naše oblečení ať už v Čechách nebo v Číně, nemají se za co stydět. Velké řetězce spíše mlží, snaží se odtáhnout pozornost díky svým vlastním kampaním zaměřeným na jiné jejich aktivity nebo posílají jako odpověď odkaz na své stránky plné prázdných slov. Ale cítí to. Věřím, že Fashion Revolution opravdu přinese změnu tím, že informuje a spojí masy,“ uvedla pro Greenglasses Kamila Boudová, ambasadorka Fashion Revolution v Česku a na Slovensku.
Obrovská tragedie vše odstartovala
Fashion revolution je mezinárodní iniciativa, která vznikla v Londýně, v přímé reakci na katastrofický pád bangladéšské oděvní továrny Rana Plaza, která se zřítila 24. dubna roku 2013. V jejich troskách zahynulo 1 130 lidí a více něž 2 500 dalších zraněno. Bylo to vůbec největší neštěstí v dějinách módy. Továrna byla původně kolaudována jako administrativní budova, na kterou byla nelegálně dostavěna další patra, ve kterých se vyrábělo oblečení pro západní trhy. Vibrace šicích strojů způsobily praskliny ve zdi budovy, které následně zapříčinily její zřícení. Pracovníci na špatný stav budovy několikrát upozorňovali, jejich slova ale nebyla vyslyšena a pod výhružkou nevyplacení mezd museli opět zasednout k šicícm strojům. Informace o události v továrně Rana Plaza obletěly tenkrát celý svět, zaplavily titulní strany celosvětových deníků a dostaly se do hlavních zpravodajských relací.
Tato nešťastná tragédie otevřela spoustě lidem oči. Rana Plaza ve světě zvýšila povědomí o tom, jak se oblečení vyrábí a jak to v módním průmyslu doopravdy chodí. Značky si zajíšťují pouze design a následný marketing, mnohdy ani ony samotné nevědí, jakým způsobem, za jakých podmínek a kdo oblečení vyrobil. Výrobu oblečení totiž zajišťují externí dodavatelé, kteří díky vysoké konkurenci nutí vlastníky továren vyrábět oblečení pod cenou. Nedůstojné podmínky tak zůstavají našim očím skryty, proto se na tuto problematiku snaží Fashion revolution poukázat.
