Iveta Zdařilová 
Myšlenka na hybridní válku vedenou bez boje se objevuje již v dobách Peloponéských válek vedených v pátém století před naším letopočtem. S vývojem technologií schopných uchovávat čím dál více dat začaly kybernetické útoky nabírat reálnějších rozměrů. Jeden z prvních se odehrál v roce 1982 a měl za následek havárii plynovodu. Jedna z možných verzí tohoto incidentu je zavedení škodlivých prvků do systému SCADA (software pro dispečerské řízení a sběr dat) ze strany kanadské firmy, které Sovětskému svazu tehdy tento systém dodaly. Podle vyjádření Sovětského svazu však za výbuchem nestál kybernetický útok, ale pohyby zemské půdy.
Další významný konflikt, za kterým stály kybernetické útoky, byl případ z Estonska v roce 2007. Kybernetickým útokům tehdy předcházelo stěhování sochy bronzového vojáka z centra Tallinu na vojenský hřbitov a následný protest tamější ruské menšiny proti přesunutí sochy se zvrhl v krvavý konflikt, při kterých se zranilo několik lidí a jeden člověk zahynul. Následné útoky pak postihly estonské banky, vládní webové stránky a zpravodajské společnosti.
Podobný osud potkal v roce 2008 i Litvu, která se stala terčem útoků po zakázání sovětských a nacistických symbolů. Útoky na převážně vládní webové stránky způsobyly zveřejňování právě zakázaných obsahů, protilitevskou a proruskou propagandu, které měly za cíl zdiskreditovat litevskou vládu. Rusko následně odmítlo účast na těchto útocích a IP adresy útočníků pocházely z Rumunska.
Další obětí kybernetických útoků pak byla například Gruzie v roce 2008, kde je dlouhodobě problematický vztah s Ruskem. Nejzávažnější kybernetické útoky, které vedly k hybridní válce, se děly v rámci Rusko-Ukrajinského konfliktu. V roce 2014 a 2015 pak APT Sandworm team pomocí malwaru vytěžoval informace a způsobil výpadky elektřiny v několika městech. Další útočníci s názve Cyber - Berkut způsobovali blokování televizních sítí a webových stránek. Nejzávažnější bylo však jejich ovlivňování prezidentských voleb na Ukrajině v roce 2014 a napadení webových stránek Ukrajinské volební komise.
Skrytá hrozba kybernetických útoků je čím dál větší. Bezpečnostním rizikům se snaží předcházet bezpečnostní týmy napříč světem. Každá pátá firma v roce 2018 se stala cílem takových útoků.
