Ela Filoušová 
Web Severe Weather Europe (SWE) pravidelně informuje čtenáře o průběhu počasí kdekoliv na světě, avšak v uplynulém týdnu získal popularitu hlavně díky svým hlášením o zemětřeseních v okolí sopky Askja. Jen během dvou dnů jejich přístroje zaznamenaly PŘES 400 otřesů, za poslední týden se tento počet více než zdvojnásobil. Otřesy jsou tektonického původu, a přestože je tento typ zemětřesení velmi ničivý, je způsobenÝ pohybem litosférických desek a nikoliv pohybem magmatu. Za běžných podmínek by tedy tektonické otřesy neměly mít na sopečnou činnost velký vliv. Nedá se ovšem vyloučit, že u nestabilního vulkánu, kterým Askja nepochybně je, by tektonická aktivita mohla vést k rozpohybování magmatu a následně k sopečné erupci.
I když nyní přímé nebezpečí výbuchu nehrozí, odborníci z SWE tvrdí, že situace se může kdykoliv změnit. Podle jejich předpovědi by proudění větru částečky popela zaneslo přímo přes západní Evropu a cirkulací by se popel vrátil do střední Evropy a Skandinávie. Takové množství popela v ovzduší na tak velkém území by kompletně vyřadilo z provozu evropskou leteckou dopravu, což by vedlo k silným ekonomickým ztrátám. K podobné události došlo již v roce 2010, když vybuchl Eyjafjallajokull, další z celkem 130 islandských vulkánů. Erupce sopky Eyjafjallajokull tehdy ovlivnila přibližně 10 milionů pasažérů aerolinek a bylo kvůli ní nutné zrušit okolo 95 000 letů.
Obávaný výbuch sopky Askja by však rozhodně nebyl jejím prvním. Jednoznačně nejničivější erupci v moderní historii sopka prodělala v roce 1875. Tehdy obrovské množství popela, které se později sneslo na zem, vyhubilo dobytek a otrávilo půdu. Podmínky byly tak špatné, že zapříčinily vlnu emigrací z Islandu. Lidé pozorovali popel z výbuchu až v Polsku a ve Švédsku. Poslední erupce proběhla v roce 1961. Tehdy se však na povrch dostalo jen relativně malé množství lávy, které pokrylo plochu v okolí o rozloze 11 kilometrů čtverečních.
