Sára Pudilová 
„Náš organismus je stále geneticky uzpůsobený pro lovce a sběrače, kteří se například s rafinovanými cukry ve své stravě vůbec nepotkávali. Také je nastavený tak, aby v dobách přebytku ukládal energii do zásob na doby, kdy bude nouze. Problém je, že v přebytku žijeme stále, a tím pádem nevyhnutelně tloustneme. Náš životní styl jednoduše neodpovídá našim genetickým předpokladům,“ tvrdí Jan Pačes, vědec z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Lidé v našich podmínkách žijí v přebytku a tělo si přebytečné tuky ukládá. Potíže s obezitou, která se pojí s onemocněním kardiovaskulárního systému i u mladší populace a s větší pravděpodobností propuknutí diabetu druhého typu, jsou v dnešní populaci rozšířeným problémem. Nejen proto je zjištění vycházející ze studie pro mnoho pacientů i lékařů důležité.
Gen neovlivňuje jen tloustnutí, ale i imunitu. Projevil se ostatně i při pandemii covid-19. „Objev je extrémně cenný sám o sobě, nicméně byl velmi zajímavý i ve světle boje proti covidu. Další zkoumání totiž ukázalo, že jeden z genů, který jsme zdědili po neandrtálcích, zvyšuje imunitní odpověď proti koronaviru a chrání organismus před těžším průběhem. Jiný naopak zase jeho riziko zvyšoval. Záleží, který z genů daný pacient měl,“ doplňuje Jan Pačes.
Avšak vidina, že by se lidské geny dále přizpůsobovaly prostředí a neandrtálský pozůstatek by se vytratil, je spíše mizivá. „I v případě, že by se taková změna u nějakého jedince objevila, nemá šanci se přirozeně rozšířit. V přírodě k tomu dochází ve chvíli, kdy určitý druh žije ve specifických podmínkách odděleně od ostatních, a mutace se během generací rozšíří mezi celou jeho populaci. To však v situaci, kdy na zemi žije osm miliard lidí a svět je propojený více než kdy jindy, není reálné,“ vysvětluje Jan Pačes.
