Byl jedním z předních teoretiků české výtvarné kultury, který propojoval generace českých umělců a tuzemskou scénu otevřel světu. Ševčík po boku své ženy zásadně ovlivnil české kulturní prostředí. Díky nim se do povědomí širší veřejnosti dostali mnozí nadaní umělci.
Jiří Ševčík se narodil roku 1940 v Pardubicích. Kromě kritiky a teorie umění se zabýval architekturou. V 60. letech působil jako redaktor časopisu Architektura a následně až do roku 1989 jako vědecký pracovník Fakulty architektury Českého vysokého učení technického. Byl autorem mnoha překladů a samizdatů.
V 80. letech spolu se svou manželkou svůj zájem rozšířil o další umělecké obory, především soudobu malbu. Důležitým momentem bylo pro ně setkání se sestrami Válovými na Kladně. Výstava, kterou jim připravili v roce 1983, započala kurátorskou dráhu manželu Ševčíkových. Manželé publikovali spoustu textů, které představily postmodernu českému publiku. Ta svou uvolněností, hravostí, ironizováním dřívějších hodnot a kánonů a skrytými narážkami na dobová tabu předjímala i společenskou změnu po roce 1989, tvrdili Ševčíkovi. Kořeny postmoderny překvapivě viděli v tradičním médiu kresby a malby.
Po roce 1983 se manželé stali známou kurátorskou a teoretickou dvojicí. České umění propagovali až do zahraničí, když pořádali výstavy zdejších umělců v Německu nebo ve Francii. Jejich pozici v 90. letech na české scéně ještě utvrdily funkce, které manželé zastávali. Ševčík byl od roku 1990 hlavním kurátorem Galerie hlavního města Prahy, od roku 1991 spolupracoval s první soukromou výstavní institucí, Galerií MXM.
V letech 1995 - 2003 učil na Akademii výtvarných umění, kde byl členem katedry pro teorii a dějin umění, prorektorem a vedoucím Vědecko - výzkumného pracoviště AVU.
Během svého dlouhého a intenzivního působení na katedře teorie a historie architektury na ČVUT zcela zásadně ovlivnil několik generací architektů. Na fakultě patřil k nejvíce inspirativním a nejvlivnějším pedagogům. Intenzivně se zabýval nejen moderní, ale i současnou architekturou a její teorií.
V poslední dekádě manželé roku 2012 připravili výstavu Ostrovy odporu, díky níž se do Národní galerie ve velkém stylu vrátilo současné umění. Byl to osobní „comeback“ i pro dvojici, která se netěšila přízni někdejšího ředitele galerie Milana Knížáka. Výstava rozprostřená do dvou podlaží Veletržního paláce vyhraněně interpretovala poslední čtvrtstoletí v českém umění.
Jiří Ševčík byl nositelem rakouského Čestného kříže pro vědu a umění, v roce 2018 byli s manželkou oceněni za celoživotní přínos k rozvoji české kultury Cenou ministerstva kultury. Svou nedávnou výstavu v Galerii Zdeněk Sklenář věnoval manželům Ševčíkovým malíř Jan Merta.