Klára Jarošová 
V pátek 5. března za tónů Ódy na radost vystoupil v Bagdádu z letadla papež František a zahájil tak svou 33. mezinárodní návštěvu. Jeho poslední zahraniční cesta směřovala na podzim 2019 do Japonska, poté bylo cestování kvůli začátku pandemie Covid-19 přerušeno. Přivítání se hlavě římskokatolické církve dostalo nejprve od premiéra a následně při slavnostní ceremonii také od iráckého prezidenta Barhama Saliho.
Modlitby za mír a smíření
„Přicházím jako kajícník, který prosí nebesa a bratry o odpuštění za tolik zmaru a krutosti. Přicházím jako poutník míru, ve jménu Krista, Knížete pokoje. Kolik jsme se jen v těchto letech modlili za pokoj v Iráku! Svatý Jan Pavel II. nešetřil iniciativou a především obětoval na tento úmysl modlitby a oběti,“ řekl papež v první promluvě na iráckém území, kterou věnoval právě válkám, konfliktům a terorismu, kterými si země v uplynulých letech prošla a které vedly také k úbytku křesťanů na jejím území. V třiceti devíti milionovém Iráku se současně ke křesťanství hlásí jen okolo čtvrt milionu obyvatel, zatímco před americkou invazí v roce 2003 to bylo ještě 1,5 milionu.
Následně papež zamířil do bagdádské katedrály, v níž v minulosti došlo ke dvěma teroristickým útokům, při tom druhém v roce 2010 zemřelo více než 50 lidí, z toho 2 kněží. Právě zde se Svatý otec setkal s iráckými biskupy a kněžími, poděkoval jim za „úsilí v podpoře smíření uvnitř společenství i směrem k věřícím ostatních náboženských tradic“ a uctil památku obětí atentátů. Poté odsloužil první mši svatou, která stejně jako celá návštěva proběhla za striktních hygienických opatření.
Po stopách Abraháma
V sobotu se papež setkal ve městě Nadžaf s velkým ajatolláhem Alim al-Sistanim, nejvýznamnějším šíitským duchovním Iráku. Poté přeletěl do Nasýrie, kde navštívil asi 25 km vzdálené archeologické naleziště sumerského města Ur. To je považováno za začátek Abrahámovy pouti, kterou podle Starého zákona podnikl do země Kanaan, již Bůh zaslíbil jeho potomkům. Abraháma uznávají křesťané, židé i muslimové, proto v Uru proběhlo mezináboženské setkání s papežovou promluvou. Večerní bohoslužba se konala v chaldejské katedrále sv. Josefa v Bagdádu.
Návrat vzácného rukopisu
Poslední den své návštěvy věnoval František setkání s malokřesťanskou komunitou v severní části Iráku, Kurdistánu, a na letišti v Irbílu se setkal s prezidentem a náboženskými představiteli autonomní oblasti. Další zastávkou se stal Mosul, kde se papež spolu s věřícími na kostelním náměstí modlil za oběti války a následně odtud přeletěl do Karakoše, města s válkami a konflikty pohnutou historií. Toto místo je kolébkou iráckého křesťanství a nachází se poblíž starověkého města Ninive, které podle Bible Bůh ušetřil před zkázou. V roce 2014 Karakoš obsadili teroristé IS a násilím vyhnali 100 tisíc chaldejských a syrsko-katolických křesťanů. Papež do města vrátil zrestaurovaný rukopis ze 14. století obsahující liturgické modlitby, který se podařilo zachránit před islámskými okupanty. Svou pouť papež završil celebrováním bohoslužby na stadionu v Irbílu, které se zúčastnilo 10 tisíc lidí.
Dějinná událost
Papež po celou dobu návštěvy, která nesla název „Všichni jsme bratři“, vyzýval ke vzájemné solidaritě mezi náboženstvími a ke globální spolupráci, která by měla vést k nastolení míru a ukončení válek i terorismu. Někteří komentátoři přirovnali papežovu návštěvu Irácké republiky k návštěvě Polska Janem Pavlem II. v roce 1989.
Spolu s papežem Františkem se návštěvy zúčastnili kromě osobního zdravotníka také někteří vatikánští zaměstnanci a více než 70 novinářů z 15 zemí světa. Návštěva Iráku se měla uskutečnit už v roce 2020, kvůli pandemii však byla odložena. Cestu do této země dříve plánoval také Jan Pavel II., kvůli špatné bezpečnostní situaci k ní však nikdy nedošlo.
Podle nejnovějších informací se papež František chystá v průběhu roku navštívit Maďarsko a sousední Slovensko.
