Lucie Kohoutková 
Nažloutlá forma života, která nemá oči ani ústa a přesto dokáže najít, pozřít a trávit jídlo fascinuje širokou veřejnost „Blob je živý tvor, který patří mezi taje přírody,“ řekl agentuře Reuters Bruno David, ředitel Muséum national d‘histoire naturelle. „Nemá mozek, a přesto je schopen se učit. A pokud sloučíte dvě kuličky slizu, ta, která umí něco nového, předá své znalosti té druhé,“ dodal David.
Prvok, který patří do kmene hlenky, s názvem vápenka mnohohlavá má také skoro 720 pohlaví. Onen počet pohlaví, jimiž tajemný blob oplývá, ale není tím jediným, co je na něm jedinečné. Pozoruhodné jsou i jeho regenerační schopnosti. Blob se dokáže uzdravit za pouhé dvě minuty poté, co je rozříznut na polovinu. To nedokáže ani žížala, které zbytek těla doroste jedině tehdy, není-li přetržena přesně uprostřed. V takovém případě tedy žížala, narozdíl od bloba, zahyne.
Vědci tento konkrétní blob zpočátku pěstovali v Petriho miskách, krmili ho ovesnými vločkami, což je údajně jeho nejoblíbenější jídlo. Jakmile dosáhl určité velikosti, byl naroubován na stromovou kůru, kterou se v přírodě živí, a poté umístěn do terária, kde si jej návštěvníci mohou aktuálně prohlédnout. „Jeho domovem jsou akátové stromy, dubová kůra a kaštanová kůra. Daří se mu v teplotách mezi 19 a 25 stupni při osmdesátní až stoprocentní vlhkosti,“ říká Marlene Itanová z pařížské zoo. Jeho jedinými „nepřáteli“ jsou světlo a sucho. Když je organismus ohrožen, dokáže hibernovat i několik let.
Blob je však pouze přezdívka. Takto mj. exprezident Václav Klaus nazval model Kaplického knihovny, která se i díky již zmíněnému exprezidentovi nepostavila na Letné. Ve skutečnosti ale blob dostal jméno podle béčkového hororu The Blob z roku 1958. V něm teenager Steve McQueen čelí mimozemské formě života, která absorbuje všechno a všechny, kdo jí stojí v cestě.
