„Agresivních vyjádření na adresu naší země se dopouštějí i vysocí představitelé předních zemí NATO, a proto přikazuji ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu, aby uvedli síly odstrašování ruské armády do zvláštního režimu bojové pohotovosti,“ oznámil ruský prezident Vladimir Putin během porady v Kremlu.
Dále měl námitky vůči sankcím, které na Rusko uvalili členské státy NATO. Tyto sankce by se měly týkat především dopravního sektoru, energetiky, obchodu a zmrazení rezervy ruské centrální banky. To vše by mělo výrazně ovlivnit ruskou ekonomiku
Dále se okolo Putinova projevu objevuje mnoho spekulací. „Západ, zdá se, odstřihne větší část ruských bank od SWIFT a zmrazí rezervy ruské centrální banky. To je dobře, ale snad si všichni uvědomují, že to pro Rusko bude mít tak zničující dopady, že to Putin může vyhodnotit jako vyhlášení války Západem se všemi možnými důsledky,“ tvrdí český politolog Jiří Pehe. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl pro stanici CNN, že považuje Putinovo chování za nezodpovědné, a tisková mluvčí Bílého domu Jennifer Psakiová sdělila stanici ABC: „Viděli jsme, že tohle dělá (Putin) opakovaně. Rusku nikdy nic nehrozilo ze strany NATO ani ze strany Ukrajiny. Tohle je vzorec Putinova chování a my se mu dokážeme postavit. Máme schopnost se bránit.“
Na prohlášení ruského prezidenta reagovali nejen mnozí vysoce postavení politici, ale i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že: „Krok Putina uvést jaderné síly do nejvyšší pohotovosti byl naplánován tak, aby vyvíjel tlak na Ukrajinu během jednání.“ To by se mělo uskutečnit 28. února mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači na bělorusko-ukrajinské hranici.