„Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta a začal jsem shánět podpisy," uvedl pro Blesk Topolánek.
Topolánek ale nechtěl pouze podporu poslanců z ODS, nýbrž usiloval o zisk podpory průřezové a to od senátorů. Nechce být kandidátem žádné politické strany. Sám předseda ODS Petr Fiala se ale zatím pro podporu Topolánka nevyjádřil. „Do prezidentské volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně-politickým rozhledem. Je zřejmé, že jde o vážného kandidáta. Už mnohokrát jsem řekl, že ODS si přeje výměnu na Pražském hradě a i povolební události ukazují, jak je to důležité. Oficiální pozici k prezidentské volbě představíme na počátku příštího týdne," uvedl Fiala pro Lidové noviny.
Miroslav Kalousek (TOP 09) vyslovil Topolánkovi podporu. „Do hry vstoupil kandidát, který se může prezentovat prokazatelnými zkušenostmi nejenom premiéra, ale i respektovaného předsedy Rady Evropské unie, což jsou zkušenosti, které jeho soupeři nemají," řekl Kalousek ČTK.
Řádnou nominaci doposud předložilo deset kandidátů, včetně Topolánka. Mezi nimi je i současný prezident Miloš Zeman. Za jeho nejvážnější soupeře jsou považování bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček, kterým se podařilo získat potřebných 50 000 podpisů od občanů. Mezi kandidáty, kteří získali podporu u poslanců patří Vratislav Kulhánek (ODA), Jiří Hynek za Realisty a předseda strany Rozumní Petr Hanning. Nominaci od senátorů získal Marek Hilšer, kterému se nepodařilo od občanů nasbírat dostatek podpisů. Dále kandiduje díky senátorské nominaci bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fišer.
Čekalo se také na vyjíádření předsedy SPD Tomia Okamury, zda se bude ucházet o pozici prezidenta. Ten ale tuto možnost v pondělí po jednání s prezidentem Zemanem zamítl.