„Konflikt na Ukrajině a obecně vývoj v bezpečnostní oblasti ukazují, že musíme být schopní jednat rychle a posilovat svou obranyschopnost nepoměrně intenzivněji než dosud. Současná branná legislativa to bohužel v řadě oblastí komplikuje, a proto jsme připravili tuto komplexní novelu,” uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Jedna z úprav umožní resortu obrany využívat data o občanech ze státních registrů a informačních systémů i mimo stav ohrožení státu či válečný stav. Ministerstvo k přípravě na krizové situace využije například informace o vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě.
„Dnes je situace taková, že údaje využitelné pro přípravu na krizové stavy mohou být shromažďovány až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, což je pozdě. Tato data potřebuje MOČR pro plánovací a přípravné práce mnohem dřív, než se něco děje,“ vysvětluje mluvčí resortu Jiří Táborský.
Nová příležitost k zapojení občanů do obrany státu
Další z novinek je vznik institutu dobrovolné předurčení, který má lidem nabídnout další možnost, jak se dobrovolně zapojit do obrany státu. Pokud se zájemci rozhodnou do programu zapojit, čeká je bezprostředně po podání přihlášky pouze zdravotní prohlídka. Zároveň se ale zavážou k účasti na vojenském cvičení, které by v případě zhoršení bezpečnostní situace mohla vyhlásit vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny.
„Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude další, nejméně zatěžující možností, jak se budou občané moci zapojit,” dodala Černochová.
Vláda také plánuje ukotvit v zákoně povinnost vyčleňovat na obranu alespoň 2 % HDP, jak se ČR zavázala při vstupu do Severoatlantické aliance (NATO). „Posilování bezpečnosti a obranyschopnosti ČR jsou dlouhodobé vládní priority, které jsou důležité zvlášť v době, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Vojákům v aktivní záloze chce navíc MOČR nově nabídnout roční příspěvek 24 tisíc korun a náborový příspěvek ve stejné výši.
Armáda ČR je od roku 2005, kdy byla zrušena základní vojenská služba, plně profesionální institucí. Branná povinnost se ale v případě ohrožení státu či za válečného stavu vztahuje na všechny české občany, tedy muži i ženy, ve věku 18 až 60 let. Výjimku ze zákona mají pouze lidé, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.