Šimon Hauser 
Ahoj,
prosím doplň k obrázku zdroj a titulek.
Děkuji
K. M.
Lehkou úzkost nebo depku zažil občas každý, problémem se ovšem stává, když nám tyto pocity začnou zasahovat do běžného života. V poslední době roste počet lidí zažívajících tyto pocity chronicky. Dělo se tak již před pandemií, a to také díky rozšířením sociálních sítí. Například podle studie publikované v American Journal of Epidemiology provedené na vzorku 5208 lidí má pravidelné užívání Facebooku negativní vliv na individuální spokojenost jedince.
Nárůst se týká zejména úzkostných poruch jako je ta panická nebo obsedantně-kompulzivní a také depresí. Tyto dvě duševní onemocnění se často navzájem stírají a mohou vést k sebevražedným myšlenkám. Nárůst psychických nemocí tak přímo úměrně zvyšuje počet lidí, u kterých hrozí sebevražda. Když se podíváme na konkrétní čísla podle Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), před a během prvního a druhého lockdownu, narůst je skutečně děsivý. Jakýmkoliv duševním onemocněním trpělo v listopadu 2017 20,02 % lidí, v květnu 2020 (první lockdown) už to bylo 29,63 % lidí a během druhého lockdownu v listopadu téhož roku dokonce 32,94 % lidí a u 14,26 % bylo riziko sebevraždy.
Příští vláda tak na konci pandemie bude muset čelit kromě zadlužené ekonomice nebo přetiženému zdravotnictví také obrovskému nárůstu duševních chorob a důsledkům s tím souvisejícím, protože duševní zdraví obyvatelstva se odráží mimo jiné právě na výkonnosti ekonomiky. V případě, že zažíváte úzkost, depresi nebo myšlenky na sebevraždu, neváhejte se obrátit na psychologickou či psychiatrickou pomoc nebo využít služeb linky důvěry.
