Karolína Marková 
Vezměte fantastický svět, jaký znáte ze Shreka, uberte popkulturních narážek a oblečte ho do hávu Pixaru. Takhle nějak by se dal popsat svět, ve kterém se odehrává film Frčíme (v originále Oneward, tedy „vpřed“). Najdete tu elfy, kentaury, víly, jednorožce, draky a další fantastická stvoření. Jen v poněkud modernějším duchu, než jste možná čekali. Ve filmu jsou v moderním světě, jak jej známe my, zasazena nejrůznější fantastická stvoření a to tak, že magické bytosti jsou obyvately města, draci jsou domácí mazlíčci a jednorožci fungují jako ekvivalent mývalů, co vybírají odpadky.
K fantasy světu byl rovněž celkem nezvykle zvolen žánr filmu - jedná se totiž o roadmovie, žánr, který jsme zatím v žádném Pixar filmu zpracovaný neviděli. Příběh ve zkratce tedy vypráví o dvou elfských teenagerech, kterým se naskytne možnost pomocí kouzla přivést na jediný den zpátky svého zesnulého otce. Vydávají se proto na cestu fantastickým světem a při tom se učí, jak o zapomenuté magii, která v moderní době již nemá své místo, tak i něco o sobě samých.
Film od začátku lákal na známá jména - hlavní hrdiny totiž namluvili Tom Holland a Chris Pratt, dobře známí z Marvel filmů. V tomto směru se casting povedl, dabéři chemii mezi oběma bratry zvládli na výbornou. Obě postavy prochází ve filmu vývojem, a i když už od poloviny filmu tušíte, v čem nastane zásadní „zlom“, konec vás stejně dokáže dojmout, jak je dobrým zvykem Pixarovek. Co se animace týče, také nezklamala, a stále drží laťku vysoko. Jen si ji bohužel moc neužijete.
Proč držet fantazii na uzdě?
Čímž se dostáváme k problému, který kazí celkový dojem z filmu. Fantastický svět, jako ten ve Frčíme, totiž skýtá spoustu možností, kterých mohli tvůrci využít a pořádně se v něm vyřádit. Což se bohužel nestalo. Ze začátku na vás vybalí plno nápadů, prostředí a postav, jenže časem mu začne docházet dech. V druhé půlce nenabízí žádná zajímavá prostředí a více méně jde jen o animátorskou pustinu. Velmi málo postav i různorodého prostředí. Nedá se vyloženě říct, že by to byl velký problém, a film si kvůli toho neužijete, ale člověk holt čeká od studia, jakým je Pixar, který přišel například s filmem V Hlavě, trošku něco víc.
Příběh je ale celkově svižný, nemá mnoho hluchých míst, a závěr je pak „řežba" hodná dobrého fantasy. Ve správných místech dokáže i zpomalit, aby podtrhl myšlenku v celku křehkého příběhu o dospívání a vyrovnávání se se ztrátou, který se v něm ukrývá. Není filmem, u kterého se budete popadat neustále za břicho. Není zde tolik vtipných scén, ale když už tu jsou, většinou skvěle plní svůj účel. Co musím ocenit je i to, že se vyvaroval všemožným popkulurním narážkám, ke kterým podobné světy často svádí. Pokud jsou použity, je to velmi nenásilnou formou jako spíš takové šťouchnutí do diváka. A jestli jste fanoušci, nebo alespoň párkrát hráli Dračí Doupě, určitě tu najdete spoustu interních vtipů a narážek.
Pokud jste neviděli žádný trailer na film, pak jste dobře udělali. Neduh posledních let, kdy trailer říká příliš mnoho, se dotkl i Frčíme. Navíc když se jedná o road movie, kde zabírá velkou část filmu ona cesta, u které bývá těžké vyhnout se klisché a najít něco originálního. Ze značné části se tak děje právě i u Frčíme, avšak film zachraňuje stále spousta momentů, které byste nečekali.
Jako film obecně tedy hodnotím Frčíme jako velmi slušný kousek, ale od studia, jakým je Pixar, jsem přeci jen čekala o něco víc.
