Idylická pohádka i nefalšovaná realita ve filmu Vítejte v KLDR

Pyšný úsměv nesmrtelného Kim ir-sena

Na začátku všeho byl zájezd. Šedesát tisíc vytáhnul z peněženky ten, kdo se chtěl podívat do země, kde nevychází slunce, ale „věčné slunce“, tedy prezident Kim Ir-sen (Kim Il-song). Ale ouha, první náznaky totality nalezneme již v prvních pokynech pro přílet do KLDR – žádné mobilní telefony, kamery, GPS přijímače a objektivy s ohniskovou vzdáleností větší než 150 mm. Vyvstává první otázka. Jak byl tedy celý dokument natočen? Inu, padesát let starý totalitní ledovec začíná postupně roztávat, úředníci na letišti před kamerou nebo fotoaparátem sem tam zamhouří oko. Snímek s profesionální výpravou však nečekejte. Cesta za poznáním začíná na široké silnici směr Pchjongjang.

Účastnící zájezdu trochu jinak

Divákovi znalému Vejdělkových Účastníků zájezdu přijde struktura filmu velmi povědomá. Stejně jako v něm se setkáváme s autobusem plným turistů, Linda Jablonská však prosluněnou letní destinaci nahradila komunistickým „rájem“. Okem a hlavně názorem obyčejného českého člověka získáváme pohled na nesvobodu a ovlivňování zájezdu státními orgány, které pracují s precizností mistra loutek a hrdinům strkají do cesty nejvybranější krásy své země. Sem tam jim něco ujde – třeba scéna na obyčejném chodníku v Pchjongjangu. Obyvatelé jsou navedeni na druhý chodník, protože by se mohli setkat s turisty, vojáci pak hlídají průchody mezi jednotlivými domy, aby se české zvídavosti nezachtělo podívat se mimo vymezené pozlátko. Absolutní plánování a inscenaci celého zájezdu dokreslují i severokorejští průvodci, jež mají turisty na starost a při jakémukoliv vykročení z nakreslených linek je může postihnout tvrdý trest.

Další minuty svědčí o neutuchající lživé propagandě. Průvodkyně v muzeu Korejské války označuje s úsměvem za hlavního agresora konfliktu USA, voják na hranici s Jižní Koreou (která je se severním sousedem fakticky stále ve válečném stavu) se stejným výrazem nechápe, proč je Česko nepřítelem KLDR nebo kýčovité (za to úžasně řemeslně zvládnuté) divadelní vystoupení korejské drobotiny oslavující věčného prezidenta a současného vládce země, jeho syna Kim Čong-ila. Růžová slupka blahobytu a štěsti se na okamžik ztratí až v samotném závěru filmu v oku průvodkyně Kim, která při loučení se skupinou uroní několik slz a gestikulací je nutí co nejrychleji nasednout do vlaku. Do vlaku jedoucího z malované Severní Koreje vstřic nepřátelské, skoro demokratické Číně.

Vzpomínky na minulost v podobné přítomnosti

Linda Jablonská nenatočila pouze dokument o jedné totalitní zemi, ale zároveň pohled do duše člověka na totalitu vzpomínajícího. Svérázné komentáře turistické skupiny někdy trefně a někdy možná trochu filozoficky dobarvují ponurou atmosféru celého filmu, zároveň i nahrazují přehršel faktických informací o nesvobodě a umělosti celého výletu. Každý z nich si při pohledu na šedost a prostotu a současně monumentalitu pomníků komunismu vzpomene na předlistopadové ideály v naší zemi. Dokument tak není jen přehlídkou půl století starých ideálů v jedné asijské zemi, ale zároveň vzdálenou vzpomínkou na naší vlastní, středoevropskou minulost.

Vítejte v KLDR

Dokumentární
Česko, 2008, 72 min
Režie: Linda Jablonská

Hodnocení: 70%
Web: Oficiální stránka, CSFD (61%), IMDB (5,4 z 10)