Karel Kolářík: mýty o lince 112 vyplývají z neznalosti

Karel Kolářík: mýty o lince 112 vyplývají z neznalosti Olomouc (zur) - Proti tísňové lince 112 se zvedla vlna kritiky. Olomouckým záchranářům se nelíbí údajné prodlevy, které vznikají při předávání hovorů od dispečerů sto dvanáctky dispečerům sto padesát pětky. Kterou linku si vyberete, záleží už pět let jen na vás. U operátorů sto dvanáctky ale pomoc v podobě rad příliš nehledejte. Linka funguje spíše jako zprostředkovatelské call centrum. „112 u nás zatím moc nezdomácněla. Spousta věcí, které se kolem ní ale píší nebo tradují, je nesmysl,“ říká Karel Kolářík, náměstek ředitele Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje pro úsek Integrovaného záchranného systému (IZS) a operačního řízení.K čemu je vůbec linka 112 dobrá, když zdravotníkům – jak se zdá – spíše komplikuje život? Na úvod je třeba říct, že telefonní centrum tísňového volání 112 v sobě integruje všechny složky IZS, tedy hasiče, policii i záchrannou službu. Na to se v tomto kontextu nějak pozapomíná…Dobře, ale zkuste tedy vysvětlit, v čem spočívají výhody sto dvanáctky.Hlavní výhoda je v tom, co jsem teď zmínil. Představte si třeba situaci, kdy se stane vážná dopravní nehoda. Její účastník potřebuje zalarmovat co nejdříve všechny složky – hasiče, záchranku i policii. Za normálních okolností by musel volat postupně na čísla 150, 155 a 158 a na každé lince vysvětlovat, co, kdy, kde a jak se stalo, kolik je zraněných apod. Takto stačí zavolat jen na linku 112……a informace jsou rozdistribuovány do všech složek najednou.Přesně tak. K tomu právě slouží datová věta, na kterou si záchranáři tak stěžují. Operátor sto dvanáctky ji rozešle všem složkám najednou, usnadní se tak spousta práce a ušetří se čas…Záchranáři ovšem tvrdí něco jiného. Právě vytváření datové věty spolu s dvojím zpovídáním volajícího podle nich způsobuje onu dvou až tříminutovou prodlevu.Ale náš člověk tu datovou větu vytváří, respektive zadává do počítače ihned souběžně s tím, co mu volající říká! Navíc se ptá jenom na základní informace, jako je jméno, adresa, telefon a hrubý popis toho, co se stalo. Uvědomujeme si, že dispečeři 112 nejsou zdravotničtí pracovníci, a tak není důvod, aby dál dopodrobna řešili zdravotní stav pacienta! Když prostě zjistí, že se jedná o čistě zdravotní problém, nechávají už všechno ostatní na záchranářích. Vlastně jim posláním datové věty podstatně ulehčují práci, protože se operátor záchranky nemusí ptát na základní údaje.Běžná praxe ale vypadá jinak…Za to my už ale nemůžeme! Pokud se záchranáři vyptávají pacienta znovu na stejné věci, je to jejich problém.Uvedl jste, že hlavní výhodu sto dvanáctky vidíte v možnosti rychlé aktivizace a spolupráce všech složek IZS. Co když ale volá na linku 112 člověk „jen“ se zdravotním problémem, třeba s infarktem? Připouštím, že v takovém případě už není ta výhoda tak patrná. Ale potom tedy nerozumím tomu, proč nevolá přímo číslo 155.Že by vliv „akčního“ pořadu na komerční televizi?Ano, i to je možné... Chtěl bych ale na tomto místě zmínit ještě jiné plusy sto dvanáctky. Například – pokud člověk volá z pevné linky, dokážeme přesně určit, kde zrovna je. Při volání z mobilu ho umíme lokalizovat aspoň přibližně… To všechno zase šetří spoustu času. A dále - linka 112 je celoevropská, takže sem často volají cizinci, kteří neznají národní čísla 150, 155 a 158. Dispečeři sto dvanáctky umí několik světových jazyků a pokud je to třeba, při konferenčním hovoru zůstávají ve spojení se záchranáři a překládají… Prostě řada mýtů o 112 vyplývá z neznalosti této problematiky. Lidé jednoduše neví, jak to funguje. Raicová Zuzana