Eliška Šťastná 
Průvodcem po tenkém ledu vznikajícího informačního chaosu byl Mgr. Jiří Mališ, doktorand na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Problematice kritického myšlení se zabývá již šest let. Svou hodinu a půl trvající přednášku zahájil krátkým vhledem do fungování lidského myšlení. Podotknul, že emoce jsou sice klíčové pro náš pud sebezáchovy, ale v rozhodování sofistikovanějších problémů mohou být spíše na škodu. Tuto tezi demonstroval na příkladu nejslavnější hry Williama Shakespeara. „Kdyby Romeo uvažoval kriticky, nikdy by se s Kapuletovou nezapletl," uvedl Mališ. Romeo se ale nechal ovlivnit velice silnou emocí, láskou, což je v rozporu s kritickým myšlením, které vyžaduje zvážení okolností a následků. Je jasné, že italský temperament a konkurující si rody přináší pouze problémy, jimž by se každý raději vyhnul.
V druhé polovině večera demonstroval nutnost ověřování informací a jejich relevance na příkladech z praxe. Zmínil americké prezidentské volby v roce 1960. V nich pouze na základě vizuálního zážitku první debaty vysílané v přímém televizním přenosu porazil pěkně upravený John Fidgerald Kennedy politicky orientovanějšího a lépe připraveného soka Richarda Nixona. Dále zmínil ruské trolly, sestřelení letadla MH17 i rok 2016 jakožto začátek doby post-faktické. Pro ni je charakteristické, že emotivní výroky se stávají nadřazeny faktům a v celkové produkci počet fake news množstevně překonává pravdivé informace.
Další velkou oblastí byla média sama. Způsob, jak fungují je značně ovlivňován vlastníky a státním uspořádáním. Je proto nutné střežit si nezávislá média a důsledně oddělovat pravdu od lží. Toho je možné docílit ověřováním informací v různých zdrojích a hlavně kladením důrazu na dobré ozdrojování článku a reputaci autora. „Důležité je mít otevřenou mysl a přiznat si, že se můžu mýlit,“ uzavřel Mališ.
Rozvojové večery jsou vzdělávacím konceptem, jak seznámit širokou veřejnost s humanitárními či globálně palčivými tématy. Letos probíhá již čtrnáctý ročník. V minulých letech byli hosty například ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek nebo šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery.
