Matěj Vrba 
To, co dříve bylo několik kilometrů podzemních chodeb, kde se dobývalo uhlí, se po válce rozrostlo na stále se zvětšující jámu. K tomu přidejme totalitní vládu KSČ s orientací na těžký průmysl a výsledkem je obří povrchový důl na hnědé uhlí, který polyká vše, co mu stojí v cestě. V cestě dobývání uhlí stálo i několik vesnic. Břešťany, Břežánky, Liptice, Hrdlovka – Nová Ves, Jenišův Újezd a Libkovice. Ironií je, že poslední jmenovaná vesnice zanikla úplně zbytečně. Proč? V místech se totiž nikdy s těžbou nezačalo a vlastně už ani nezačne. Ona jáma sice dávala (a stále dává) lidem práci, na druhou stranu jim brala domovy a nechávala za sebou mrtvou měsíční krajinu.
Konec těžby a co dál…
Co by se dalo dělat s měsíční krajinou, která se zasahuje do katastrů několika obcí. Skupina nadšenců z Duchcovska má jasno. Až bude v budoucnosti ukončena na dole Bílina těžba, počítají s tím, že se jáma zatopí a v kraji tak vznikne další umělé jezero. Tato romantická představa se skupině zalíbila natolik, že v místech zrušené vsi Liptice nechala zbudovat mola. Mezi místními se tak místu začalo říkat Liptická nebo Duchcovská marina.
Další možností je, že nejhlubší jámu v Česku zatopí voda a pod Krušnými horami vznikne další jezero. Představa je to asi krásná, ale nikdo si netroufá říct, jaké následky na okolní krajinu by založení tak velké vodní plochy mělo. Další otázka je, odkud by se voda do lomu přiváděla. Další návrh počítá s vybudováním solární elektrárny. Pro tu je tarasovitý terén vhodnou lokalitou k umístění. Současně by místo mohli využívat vědci jako přírodní laboratoř, kde by se zkoumalo, jak se krajina vypořádává s koncem těžby.
Jiné plány zahrnují obnovení dopravních komunikací, zřízení rekreačních oblastí, nebo vybudování naučných a cyklistických stezek. Vědět, že k zakrytí šedivé krajiny jednou dojde je hezké. Jenže, kdy k tomu dojde není jasné. Nemá v tom jasno ani vedení kraje nebo SD. Nejčastěji se počítá s tím, že dobývání uhlí skončí okolo roku 2035 a následně se rozběhnou rekultivační práce. Nastává však otázka, jak do této skutečnosti promluví energetická krize.
