Několik dalších kilometrů ke hradu Kunzov vede přes planiny zasypané sněhem. Nemám sluneční brýle, a tak mě paprsky odrážené od bílé barvy oslepují. Oči začínají červenat a slzet. Ve chvíli nouze nejvyšší se mi vybavuje artefakt eskymáckých brýlí, vytvořených ze dřeva. Jde vlastně jen o štěrbinu v prkně, laicky řečeno. Pomocí šály a čepice vytvářím na své hlavě kuklu, přes kterou se mohu dívat několika milimetrovým průzorem. Pomáhá, oči přestávají pálit a já mohu pokračovat.
Poslední kilometry zimní procházky vedou již po silnici, a tak mi nezbývá nic jiného než si po prožitém dobrodružství trochu odpočinout u hradu Kunzov. Jeho brána je bohužel zavřená, a proto se mohu kochat pouze venkovní výzdobou. Dva ďáblové namalovaní na venkovní zdi vyvolávají bujné představy i podivné minulosti tohoto místa. Stmívá se a já vyrážím na závěrečných pět kilometrů do Hranic na Moravě.
Hrad Drahotuš byl vystavěn ve 2. polovině 13. století, na dlouhém klesajícím hřebeni nad vsí Podhoří, nově opevněn a přestavěn v první polovině 15. století, brzy na to však připojen k hranickému panství a opuštěn. Dochovalo se z něj přízemí obdélného paláce, zbytky věžovité brány, hospodářských stavení a hradebních zdí a velké kusy zdiva mohutné válcovité věže, rozmetané výbuchem. Od stoupajícího hřebene je hrad oddělen hlubokým, ve skále vylámaným příkopem. Přístup na hrad je po modré značce z Podhoří (1 km). Více zde.
Kunzov si nechal postavit v letech 1907–08 významný hranický továrník Antonín Kunz. Ten začal své podnikání v roce 1883, když založil v Hranicích továrnu na pumpy a vodovody. Továrník Kunz byl povahou velký romantik a často se stylizoval jakožto novodobý kapitalista do role středověké šlechty. Svou hlavní residenci měl továrník v Hranicích, kde si vybudoval honosnou novobarokní vilu. Kunzov měl být letním sídlem jeho rodiny. Dlouho si jej však továrník Kunz neužil, již roku 1910 umírá. Více zde.
Historické údaje převzaty z www.hrady.cz.