Vilém Pospíšil 
V Jeseníku proběhl první ročník participativního rozpočtu už v roce 2019. „Chtěli jsme zapojit občany do rozhodování o jejich městě. Lidé, kteří daný prostor užívají ví nejlépe, co je na něm třeba zlepšit,“ komentuje vznik projektu Tvoříme Jeseník radní Tomáš Vlazlo.
V roce 2019 se do hlasování o pětadvaceti projektech zapojilo 483 občanů. Při volbách do Evropského parlamentu mělo v Jeseníku trvalé bydliště 9 386 voličů. O projektech ve svém městě tedy chtělo rozhodovat jen něco přes pět procent dospělých lidí.
Nejslabší zájem u občanů ale vzbudil participativní rozpočet v Šumperku. V pětadvacetitisícovém městě o vítězných projektech loni hlasovaly jen desítky lidí. Projekt hřiště, který první ročník vyhrál, získal pouhých 30 hlasů. Stále existuje možnost, že počet hlasujících v případných dalších ročnících naroste. „Lidé vidí, že se odhlasované projekty realizují a když z participativního rozpočtu něco vzejde, reálně to vznikne,“ vysvětlil Vlazlo důvod, proč by se mohlo více občanů rozhodnout nějaký projekt podpořit.
Podobný vývoj zažil Přerov. V prvním ročníku před dvěma lety hlasovalo 1327 lidí. V roce 2023 se už počet zapojených občanů zvedl na 1440.
Nízké počty lidí hlasujících v participativním rozpočtu korespondují s nízkou účastí v komunálních volbách. Celorepubliková volební účast při volbách do obecních zastupitelstev v roce 2022 činila 46,07 %. Všechny čtyři zmiňované obce v Olomouckém kraji jsou účastí pod celorepublikovým průměrem.
Nejhůře je na tom právě Šumperk, kde se do participativního rozpočtu zapojilo také nejméně lidí. Naopak v Jeseníku, kde se participativnímu rozpočtu daří, dorazilo k urnám 41,42 % lidí.
Rozhoduje se o „drobných“
Každé z měst do svého participativního rozpočtu uvolňuje rozdílnou částku a každý navržený projekt tak má rozdílný finanční limit. Statistiky participativních rozpočtů napříč celým Českem v roce 2022 zpracovala organizace Agora CE. „Kromě rozhodnutí politiků o samotném zavedení participativního rozpočtu v obci je zcela zásadní, kolik financí do participativního rozpočtu pošlou. Měříme to dvěma způsoby, jednak podílem participativního rozpočtu na celkových výdajích obce a také tím, kolik peněz obec investuje do jednoho svého občana,“stojí na stránkách organizace.
V Jeseníku a Šumperku pro návrhy občanů pravidelně vyčleňují 1 milion korun. V Přerově celková částka činí 1,5 milionu korun a v Prostějově vedení města z rozpočtu bere dokonce 3 miliony korun.
Podle statistik organizace Agora CE tak šlo v Prostějově do participativního rozpočtu 0,29 procenta z celkových výdajů městské kasy. Obce, které před dvěma lety do participativního rozpočtu poslali nejvíce peněz jsou jihomoravské Milotice a městská část Praha-Troja. Obec na Hodonínsku na projekty vyčlenila 1,24 % výdajů, Troja dokonce 3,26 %. Jde ale spíše o výjimku. Drtivá většina obcí dává do participativního rozpočtu méně než půl procenta výdajů. Občané tak velmi často rozhodují o velmi malé části městských rozpočtů.
O kolika projektech se hlasuje?
Participovat na městském rozpočtu se dá dvěma způsoby. Kromě finálního hlasování jde také o navrhování konkrétních projektů. „Počet návrhů, se kterými občané přicházejí, je pro nás hlavním ukazatelem aktivity občanů. Podání návrhu totiž vyžaduje od občana často mnoho energie a indikuje ochotu a potřebu občanů měnit věci kolem sebe,“ vysvětluje organizace Agora.
Podle jejích statistik dosahují ty nejúspěšnější obce více jak pěti podaných návrhů na tisíc obyvatel. V tomto případě jde opět o pražskou Troju nebo Golčův Jeníkov v Královéhradeckém kraji.
V prvním jesenickém participativním rozpočtu v roce 2019 se na radnici sešlo 45 návrhů. Od té doby počty projektů mírně klesají. V roce 2021 šlo o 36 návrhů, loni o 33 návrhů.
Naopak v Přerově se stejně jako počty hlasujících občanů zvyšuje i počet podaných návrhů. Před dvěma lety lidé přihlásili 45 projektů, v roce 2023 dokonce 55. Největší pokles byl ale zaznamenán v Prostějově. V roce 2021 lidé připravili 36 návrhů a od té doby v každém dalším ročníku pouze 9.
Jaká je budoucnost?
Participativní rozpočty se v posledních letech těší velké oblibě. Podle statistik platformy Munipolis, která hlasování o rozpočtech pro mnoho měst zprostředkovává, narostl mezi lety 2021 a 2022 počet obcí využívajících participativní rozpočet o 17 procent.
Pokud ale budou města participativní rozpočty využívat dál, je nasnadě řešit navýšení finančních prostředků, o kterých mohou lidé rozhodovat. Například průměrná meziroční inflace mezi roky 2019 a 2023 dosáhla hodnoty 8,09 procenta. Projekt, který tedy před pěti lety stál 300 tisíc korun, by stál dnes něco přes 409 tisíc korun.
Se zvyšováním částky, která půjde do participativního rozpočtu, souhlasí i jesenický radní Vlazlo. Podle něj by ale limity pro jednotlivé projekty měly, vzhledem k organizační náročnosti těch dražších, zůstat zachovány.
Článek je součástí souboru textů vypracovaných v rámci samostatného projektu. Rozhovor s jesenickým radním na téma participativních rozpočtů najdete zde.
