Jiří Labanc 
Když jsme domlouvali tento rozhovor, říkal jste, že se Adaptační a mitigační strategie teprve bude projednávat. Má už tedy radnice podklady u sebe?
Teď jsme odevzdávali poslední, implementační část, tudíž má analýzu, návrhovou a tu implementační část. Zítra by mělo proběhnout veřejné projednání.
Znáte už předběžné reakce?
Předběžné reakce odborů a magistrátu coby zadavatele máme, zaznamenávali jsme je průběžně jak k návrhové části tak i k implementační. Uvidíme zítra, co nám řeknou občané, pokud dorazí.
Jaké to byly reakce?
Jednak musím říct, že ke každé této části se pořádalo veřejné projednání, vždy rozděleno na část pro radní a zastupitele a část pro veřejnost. Obecně musím říct, že účast byla velmi nízká. V první zmíněné části bylo asi 25 lidí, na veřejnou část přišly jednotky lidí. U analytické části se ptali na výpočty emisí, protože adaptační strategie je zadaná v kombinaci mitigační a adaptační části, přičemž ta mitigační se týká primárně emisí, SECAP.
Analytická část se primárně týkala principu výpočtu emisí, struktury složení emisí energetické náročnosti v Olomouci. U návrhové části proběhla debata o tom, ke které jsme přistoupili formou karet, jednotlivých opatření, kde byly stanoveny strategické, specifické cíle, a k nim byly přidána opatření rozpracovaná do formy karet a proběhla debata nad strukturou těch karet, co tam má či nemá být.
Víte, jak teď bude probíhat proces schvalování? Bude to schváleno?
Záleží, jak to proběhne schvalovacím procesem, kterým to jednoznačně projde.
Už jste zmínil výpočty emisí, celá Strategie řeší ale mnoho dalších oblastí. U které z nich svítí pro Olomouc výstražná kontrolka? Čemu by měla věnovat svou nejčasnější pozornost?
Na to se obtížně hledá odpověď, protože v principu do jednoho dokumentu byly sloučeny dva dílčí dokumenty – adaptační a mitigační strategie. Když se budeme bavit o té mitigační části, je třeba si uvědomit, že když si vezmeme Olomouc a její energetickou a emisní produkci, nebo energetickou spotřebu a emisní produkci skleníkových plynů, tak bylo identifikováno, že pouze nějakých 7,5 procenta, nebo 9, je to každopádně pod 10 procent, může město samo ovlivnit.
Ten princip paktu starostů a primátorů je o tom, že se město zavazuje k tomu, že bude snižovat emise a energetickou náročnost. Podle metodiky se řeší energetická struktura jako spotřeba energie v bytech, domech, v dopravě, v budovách v majetku města plus vytápění a podobně. Bylo identifikováno, že největší úspory jsou možné z hlediska vytápění a osvětlení.
Doprava je taky původcem, i když z celku emisí tvoří nějakých 18 %. Nechci říct, že to není z hlediska produkce skleníkových plynů zásadní. Bylo identifikováno, že nejvíc emisí skleníkových plynů je z hlediska vytápění a hospodaření v rámci budov. Což znamená, že potenciál je v energetických úsporách, zateplování a změně typu vytápění.
V Olomouci je ale poměrně dobře rozšířené centrální vytápění, jde o to, jak Výtopna, Veolia sama přistupuje k využívání paliva pro teplárnu, kde by mělo dojít po roce 2025 k významné změně oproti současné struktuře, dojde k posílení alternativních zdrojů.
V adaptační části je velký prostor pro zeleň, kterou sice Olomouc má, ale vnímáme tam řešení zeleně ve veřejném prostoru a následně je to hospodaření s vodou. Tu Olomouc taky řeší, ale je tam též významný potenciál. Zajímavé je taky řešení výměny osvětlení.
Co tím myslíte?
Není špatné jeho rozmístění, ale problém je ve využívání starých nehospodárných výbojek, které je doporučeno nahradit moderními LED technologiemi.
Nedávno jsem vedl rozhovor s architektem šetrných staveb Adamem Rujbrem. Podle něj by se města měla důsledně bránit nekontrolovanému šíření v ploše, které dá za vznik periferním satelitovým městečkům a tak zvané sídelní kaši. Jak tohle řeší vaše Strategie?
Tohle se Strategie snaží zohlednit, primárně využívání brownfieldů (nevyužívaných ploch, pozn. aut.). Olomouc už částečně řeší stanovení limitů v rámci územního plánování pro jednotlivé funkční plochy, kde město tohle chce zohlednit, má zpracovaný dokument Modrozelená infrastruktura, nicméně to není dotaženo tak, a to nejen v Olomouci, ale i v rámci celého Česka, aby to bylo srozumitelné pro územní plánovače a architekti s tím mohli pracovat.
Když to řeknu jinak, pokud budete mít v průmyslovém areálu řečeno, že máte mít 10 % území řešeno zelení, tak to můžete vyřešit nějakým jedním trávníkem, který splní rozlohu, nebo pěti stromy. Jenomže sice splníte to, že tam musí být něco zeleného, ale nemusí to fungovat v duchu hospodaření s vodou, to znamená, že tam jsou propustné povrchy, dešťová voda se někde jímá, zpětně se využívá a podobně.
Že to může být zabetonovaná plocha, do které umístíte květináče s květinami, které navíc musíte zalévat. To sice splní současný požadavek na to, že tam má být nějaká zeleň, ale nenaplňuje to principy adaptace v tom území.
Analýza má taky uvádět prognózy vývoje klimatu do roku 2050. K čemu jste došli? Jak na tom bude Olomouc za třicet let? Co hrozí Olomouci?
Na to bych se musel podívat přesněji do analýz. Vycházeli jsme primárně z modelů, které prognostikoval a počítal Český hydrometeorologický úřad. Z hlavy si teď přesně nevzpomenu, ale během měsíce bude analýza veřejně k dispozici. Domnívám se, že má stoupnout průměrná teplota, předpokládají se vlny veder v průběhu léta, naopak zimy by měly být bez dostatku srážek a s nízkými teplotami. Takovéto střídání vln veder a zimy a obecně by se měl snižovat celkový úhrn srážek s tím, že by měly přicházet nepravidelně ve vlnách, to znamená přívalové deště.
Co zeleň? Olomouc má sice centrum obehnané parky, ale v jaké kondici je město obecně?
Z pohledu zeleně není Olomouc ve špatné kondici oproti jiným městům v Česku.
Dělali jste nějaká srovnání?
Vycházíme ze znalostí a obecných postřehů. Je tam určitý detail, o kterém město ví, a to je stáří parků, respektive dřevin. Město i ve své strategii s tímto počítá z hlediska revitalizace tohohle území, a zakomponuje do toho i výstupy z Adaptační strategie. Jsou v ní doporučení z hlediska povrchů, které by v parcích měly být a podobně. Strategie jako taková samozřejmě nezachází do detailů, jaké druhy stromů by tam měly být.
To jsou parky, které jsou kolem centra, co okolí Olomouce?
Kolem města se smíšená krajina, jsou zde pole, oblast Litovelské pomoraví, hospodaří s lesy, ty městské lesy nějakým způsobem fungují, byť u nich byla nějaká doporučení v rámci revitalizace, jak lesy využívat. Co se týká zemědělství, tam proběhla doporučení pro ty, kteří na těchto plochách hospodaří, což město může velmi málo ovlivnit. Město má v plánu připravit doporučující manuál a komunikovat s těmi hospodáři, aby fungovali udržitelně v duchu Adaptační strategie.
Ostatně v zadání je uvedeno, že i tuto stránku věci bude celá Strategie řešit, motivovat firmy a podnikatele, aby se do řešení zapojili.
Je to tak, komunikovali jsme s městskými lesy, se samotnými zemědělci už to bylo horší. Na druhou stranu pro tyto subjekty tím, že bude zpracována strategie, existuje možnost žádání pro následné dotace pro realizaci konkrétních opatření.
Narážím i na to, že více zeleně pomůže příznivě ochlazovat město a lépe zadržovat vodu, která zbytečně neodteče. Jak je na tom Olomouc s hospodařením s dešťovou vodou?
V tomto ohledu je to střídavé oblačno. Jsou navržena opatření, která by měla být realizována, město je realizovat chce, ale zatím se v tom moc nepohnulo. Byl vytvořen dokument Modrozelená infrastruktura, kde jsou i nějaké konkrétní aktivity, které už měly být realizovány, ale doposud nebyly. Hospodaření s vodou zatím není ideální. Město minimálně slovy odpovědných lidí toto bere jako jednu z významných aktivit, kterou by chtělo v nejbližší době posílit a zrealizovat.
V čem konkrétně je problém?
V podstatě město není úplně připraveno, na to, ono samozřejmě existuje nějaká stoková síť, která funguje, kapacitně může být i na hraně, ale v podstatě valná většina dešťové vody odtéká pryč bez následného využití, například pro zavlažování. V tom je významný potenciál.
Zadání klade požadavek na uvedení příkladů dobré praxe z českých měst i ze zahraničí, například z partnerského finského města Tampere. V čem se můžeme od Finů učit? Zkoumali jste i jiná zahraniční města?
Jednak v konkrétních projektech, kterými se dá inspirovat, ale především ve výchově, přístupu, plánování rozvoje města. Výchova je neopomenutelnou součástí a je to o mentalitě lidí, což je dlouhodobý proces. Samotné plánování, které jsme zmínili na začátku z hlediska zpracování územních plánů, jde o priority, které si město nastaví, kam se chce rozvíjet a jaké regulativy do územního plánu nastaví. Tohle jsou tři zásadní aspekty.
A jaké město v Česku jde příkladem?
Z těch, která mají zpracované adaptační strategie nebo je zpracovávají, tak určitě stojí za zmínku České Budějovice a Tábor.
A asi nejzásadnější otázka, kolik to všechno bude stát?
Na to se mi těžko odpovídá, protože jsme u těch opatření, která jsme doporučili a dělali nějakou prioritizaci opatření, tak jsme vycházeli ze střednědobého finančního plánu města Olomouce do roku 2028. Sumu vám teď ale bohužel neřeknu, budeme k ní ale určitě dělat souhrn pro politiky, ale máme to rozpracované v jednotlivých kartách, kterých je momentálně na 18. Zároveň to máme rozděleno na mitigační a adaptační část. Samozřejmě revitalizace řeky Moravy a některých jejích částí jsou obrovsky náročné, ale to by nemělo jít primárně z rozpočtu města, ale z fondů a dotací. Neumím vám na to teď konkrétně odpovědět.
Jaké jsou reálné možnosti implementace? Co všechno půjde realizovat?
To, co je navrženo v implementačním plánu, tak by se mělo realizovat všechno. Aktivit tam je spousta, dokonce jsme měli výtku členů z pracovních skupin, že plánů tam je málo, to především v mitigační části. Bude ještě udělaná souhrnná tabulka, aby bylo opravdu vidět, co a jak, teď je to rozpracováno v jednotlivých kartách. U každé karty jsou minimálně dvě a maximálně pět aktivit, které by se měly dát plnit. Dílčích projektů je řádově asi 70 do roku 2030.
