Kateřina Kuldová Ona nenáviděná věž se stala symbolem francouzské metropole a chloubou jejích obyvatel. Podobnému osudu čelila i skleněná Pyramida u muzea Louvre architekta Leoh Ming Peie. Opět Pařížané protestovali a vykřikovali: „Proč si máme nechat před bývalé sídlo králů a nejvýznamnější muzeum světa postavit skleník?“ Pohádka se stejným koncem: v nynější době je tento skleník uznávanou architektonickou památkou a každoročně se před ním tísní tisíce Japonců s digitálními zrcadlovkami. Pyramida je také obdivována jako stavba, která spojuje architekturu minulosti s architekturou přítomnosti a je chválena za to, jak skvěle koresponduje se starými budovami Louvru. Ano, dnes už pro nás „ocelové lešení ani skleník“ není ničím převratným. Ale museli jsme k tomu dospět.
Není tedy možné, že budoucí generace budou oslavovat i Středoevropské forum Olomouc, pro nynější obyvatele stavbu přespříliš novátorskou? Je pravděpodobné, že se olomoucká pohádka nebude tolik lišit od příběhů pařížských. Jsme totiž úplně stejní lidé, jakými byli Pařížané, jen máme horší sýry a nejíme šneky.
Na nedávné výstavě Muzea moderního umění v Olomouci byla prezentována studie multifunkčního centra Středoevropské forum Olomouc (SEFO), jehož architekty jsou Michal Sborwitz a Jan Šépka. Projekt se ale setkala spíše s negativními ohlasy ze stran olomoucké veřejnosti. Možná příliš negativními, až hanlivými.
Rekonstrukce Muzea umění Olomouc a stavba nové budovy v proluce v Denisově ulici by měla být dotována 500 miliony korun z evropského Integrovaného operačního programu. Tento projekt patří mezi 16 dalších, které hodlá podpořit i ministerstvo kultury právě již zmiňovaným programem.
Co se rozvoje města týká, měl by být celý koncept jednoznačným kulturním přínosem. V budovách Středoevropského fora budou vystavovány obrazy umělců ze zemí Visegrádské čtyřky. Především zde bude prezentována výtvarná kulturu středoevropského regionu po 2. světové válce. Dalším přínosem novostavby bude rozšířený prostor pro sbírky v depozitáři, badatelské a školící centrum, knihovna nově obohacená o řadu publikací, knihkupectví, Divadlo hudby a kino Central. A pro nás, jedince závislé na kofeinu, bude k dispozici kavárna a restaurace.
Celý projekt ale od počátků provázejí komplikace. První velkou překážkou bylo řešení majetkoprávních problémů při výkupu pozemků. Stanovisko České komory architektů (ČKA) k připravovanému projektu se překvapivě stalo dalším závažným problémem. ČKA totiž odmítla doporučit svým členů účast v architektonické soutěži na podobu novostavby a rekonstrukce. Tak byli vybráni dva čeští architekti Michal Sborwitz a Jan Šépka, s nimiž má ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal již řadu pozitivních zkušeností. Oba se podíleli na předláždění Horního náměstí v Olomouci a rekonstrukci Arcidiecézního muzea.
Je pravdou, že jejich studie, která byla veřejnosti představena, je značně ambiciózní a novátorská. Jedná se o betonovou stavbu složenou z pěti budov, vše strohé a monumentální. Svým netypickým vzhledem si studie vysloužila značné množství odpůrců, kteří kritizují to, že se nehodí do konceptu okolních budov a především ke starému paláci Muzea moderního umění. Fakt, že je postavena z betonu, vzbuzuje také ohnivé diskuze. Jakožto generace odkojené komunistickým režimem máme stále k tomuto materiálu značný odpor. Betonové a panelové stavby v komunistickém pojetí nejsou nic líbivého a dekorativního a sídliště stále připomínají spíše měsíční krajinu než místo vhodné k žití.
Ohlasy občanů jsou tedy pochopitelné. Chtějí si zachovat svou „starobylou Olomouc“ a bojí se toho, že by se v centru města mělo tyčit „pět betonových psích boudiček“. Ale jednou přijde odvážlivec a jakousi moderní budovu v srdci města postaví. Takovými průkopníky byli i Eiffel a Pei, div že je rozzuřený dav nenechal zavřít do blázince za to, že ničí milovanou Paříž. Teď je všichni obdivují a jsou jich plné knihy o architektuře. Veřejnost si k jejich stavbám musela najít cestu.
Je důležité vyjádřit vlastní názor a nesouhlas, zvláště když se jedná o rodné město. Ale možná, že výtky týkající se studie Středoevropského fora jsou až příliš urážlivé (viz Komentáře na www.archiweb.cz) a že si oba architekti ani ředitel Pavel Zatloukal tolik kritiky nezaslouží.
(Obrázky ke studii Středoevropského fora Olomouc, rozhovor s ředitelem Pavlem Zatloukalem a komentáře naleznete na http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=6&id=7650&)
